Už u několika recenzí jsem začínal úvahou nad tím, jak úspěch série Saw vyvolal snahu ve spoustách rádobynapodobitelů, a u 99 Pieces bych se mohl pustit do toho samého - dnes recenzovaný film totiž vykazuje podobnosti zejména k Saw I, které určitě nejsou náhodné. Nebude určitě překvapením, že kvalit svého vzoru nedosahuje a jako horrorový film spíš selhává. Přesto jde o dílko, které je v řadě ohledů velice zajímavé - mimo jiné je to zřejmě jediný ze sawovitých filmů, který má vlastní rozumnou myšlenku.
Hned na začátku ovšem musíte překonat problémek, že totiž ta podoba se Saw až bije do očí: Jak už název napovídá, film se bude točit kolem 99 kousků. Kousků čeho? Skládačky (vida, tu máme Jigsawa!) života Joshuy Liceta a jeho manželky Rebeccy. Dvojice, jejíž manželství je před rozpadem a odjezd na dvoutýdenní dovolenou měl být posledním pokusem o záchranu, totiž upadla do spárů nábožensky motivovaného vraha jakoby vypadlého se Se7en - maniaka, přesvědčeného o svém poslání dostat nehodné lidi na správnou cestu, zachránit jejich duše před peklem tím, že do pekla uvrhne jejich těla.
Těsně před odjezdem se Joshua probouzí a zjišťuje, že Rebecca zmizela a místo ní se na podlaze objevila bedna se stručným nápisem "jestli chceš manželku ještě někdy vidět, tak tuhle krabici otevři". Uvnitř jsou další instrukce: Joshua má zavřít přívod vody, vyházet všechny žárovky až na jednu, všechno jídlo zamknout do skříně a klíč odevzdat, výhružnými nápisy odehnat všechny zvědavce a nakonec zevnitř zatlouct všechna okna i dveře do domu. Dalších 40 dní bude plnit vrahovy instrukce a odhalovat skutečnou pravdu o sobě i Rebecce. Pokud to všechno správně vykoná, dostane manželku zpátky živou a nezraněnou.
Zatím to nezní až tak strašně, pravda? Tedy až na otázku, nakolik se dá maniakálnímu vrahovi důvěřovat. Jenže je tu háček: Joshua dostane na každý den osm bodů, ze kterých si může "zaplatit" různé životní radosti. Jeden bod stojí jídlo, jeden bod voda; další jeden a jeden bod stojí jídlo a voda pro Rebeccu. Za další bod dostane elektřinu do jediné zbývající žárovky, za tři body mu vrah na den vrátí manželku. Celkem osm, takže pohoda. Jenže: Joshua může (a je silně naznačeno, že by měl) obětovat až dva body a koupit si za každý jeden díl skládačky svého života, po jejímž složení by měl pochopit, proč si ho vrah vyhlédl a třeba by mohl být osvobozen i dříve. A druhé jenže: Každé čtyři dny bude Joshuovi jeden bod natrvalo odebrán a on si bude muset vystačit s menším komfortem, až ke konci svého vězení nebude mít bod ani jeden. Ale už podstatně dříve půjde do tuhého - co bude pro Joshuu důležitější, jídlo a pití pro oba, blízkost milované manželky (když mu ji někdo chce vzít, zjišťuje Joshua, že si přece jen sjou velice blízcí) nebo snad další krok k osvícení?
Jedna z věcí, kterými se 99 Pieces zásadně a viditelně odlišuje od ostatních filmů svého druhu, je, že je v něm silně potlačena explicitní brutalita. Není tu žádné "uřízni si nohu a zabij Adama, nebo ti vyvraždím rodinu", nejsou tu žádné bizarní pasti ani sadistické vraždy. Tajemný vrah prostě říká, "když se mnou nebudeš spolupracovat, tak už manželku nikdy neuvidíš", ale není u toho žádný podtext "jenom její kousky budou rozházeny po širokém okolí" nebo "a ty sám taky budeš trpět". Gore, tak typického pro tento žánr, tu je absolutní minimum - fakticky jen dva případy, ve kterých je něco vidět, a ani jeden z nich není kdovíjak drastický. Pohled do titulků rychle objasní, proč to tak je - celý 99 Pieces je dílem jediného člověka, kterému sem tam vypomohlo několik dalších. Anthony Falcon si vymyslel námět, napsal scénář, celé to režiroval, zahrál hlavní roli, dělal střih, efekty, prostě skoro všechno. Jen hudbu poskytlo několik dobrovolníků z MySpace, další dobrovolníci nebo snad známí zahráli vedlejší postavy (ale tolik se nenadřeli, kromě Joshuy má výraznější screen-time jenom Rebecca). V tomto světle je nepřítomnost efektů vcelku pochopitelná a naopak si cením toho, že Falcon dokázal realisticky zhodnotit svoje možnosti a nedělal ze sebe blbce pokusy o něco, co by tak jako tak muselo selhat (stačí si připomenout všelijaké polo- či plněamatérské zombie filmy).
Druhá unikátní věc na 99 Pieces je jeho myšlenka. Podle popisu je to strašně blízko k Saw, ale nenechte se zmýlit - ta podoba je jenom v prostředí, ne v samotném obsahu. Mimo jiné má film opravdu výbornou pointu, která je zcela nečekaná a neubírá jí ani vědomí, že "nějaké vysvětlení celého děje přece na konci být musí". Nemyslím si sice, že by taková pointa byla možná v reálném životě, ale je na tom s uvěřitelností lépe než Saw - a s překvapivostí je na tom stejně. V tomto ohledu mě napadá jediný lepší film, a to fenomenální Se7en.
Není ovšem všechno zlato, co se třpytí, a 99 Pieces se netřpytí vůbec. Absence gore a bezprostředního nebezpečí vůbec tu dosahuje takové úrovně, že těžce trpí napínavost filmu. Velkou část filmu prostě nemám pocit, že by hrdinovi něco hrozilo, je to "jen" o nepříjemné situaci a nejistotě, jak se to celé rozmotá na konci čtyřicátého dne. Druhý velký problém pak jsou ty kousky skládačky - je jich hodně, takže musí být krátké a v důsledku toho jsou strašně málo srozumitelné. Ty, co se motají kolem Joshuy, Rebeccy a jejich vztahu je ještě celkem jasné, i když jejich relevance k ději už tolik ne, ale ty, ve kterých vystupují jiní lidé, už moc ne - ty pársekundové záblesky samy o sobě nevnášejí do děje vůbec žádné světlo a tím, že takřka nikdo není zapamatovatelný, jsem měl obrovské problémy vůbec sledovat, jestli ty záblesky vzájemně souvisí nebo ne.
99 Pieces beru jako perfektní ukázku, jak dělat amatérské filmy: Vymyslet originální ale technicky nenáročnou myšlenku, na ní postavit scénář a celé to rozumně zpracovat. Nepokoušet se o to, co nemám šanci zvládnout na odpovídající úrovni a co by bilo do očí jako evidentně amatérské. V konkrétním případě 99 Pieces to jen chtělo slevit z délky věznění a počtu dílů skládanky (40 dní i 99 kousků je strašně moc) a mohl vzniknout skutečně pamětihodný film. Investovat pár stovek dolarů do trochy krve a masa a mohl by to být i velmi slušný horror. Takhle to je "jen" velmi dobrá amatérská detektivka.
