Rest Stop se v roce 2006 údajně stal jedním z těch úspěšnějších "direct-to-video" horrorů. Pokud to tak opravdu bylo, nemělo by nikoho překvapit, že se brzy objevil druhý díl, ke kterému jsem se - narozdíl od jedničky - dostal i já. Pravda, film samotný rozhodně nebyl důvodem, proč jsem se na něj díval - původně mi šlo o to, že nedávno vyšel i soundtrack a já jsem chtěl vědět, jestli ho mám kupovat. A protože film se shání snáz než hudba z něj, zvolil jsem tuto cestu k získání odpovědi.
Ještě než se pustím do filmu samotného musím zopakovat, že Don't Look Back je druhý díl a já k němu neznám díl první. Což se mi nestalo poprvé a určitě ani naposled, ale zrovna u tohohle filmu to je trochu problematické - jednak proto, že se do podobné situace s největší pravděpodobností dostanou i mnozí z vás (dvojka měla přece jenom větší propagaci a dostala se i do kin), ale hlavně proto, že Rest Stop 2 je dost těsně navázaný na jedničku, aniž by ale vysvětloval její pozadí. Představte si, že do série Saw naskočíte až ve třetím díle a budete mít tak zhruba představu, jak jsem se cítil, když mě Rest Stop 2 vrhnul do víru dění bez toho, aby mi řekl základní reálie.
Takže o co jde: Voják Tim se vrací z Iráku domů a chce svoji dovolenou strávit pátráním po bratrovi, který spolu se svou dívkou záhadně zmizel o rok dříve: Jesse a Nicole se vydali autem do Hollywoodu, dostali se až do Kalifornie, ale tam jejich stopa zmizela - podle všeho se ztratili někde v pustině poblíž hranic státu. Příčinou, kterou ovšem v tu chvíli znají jenom diváci, byl s největší pravděpodobností jeden z vražedných maniaků, potulujících se po okolí Staré dálnice - osamělý řidič žlutého trucku nebo degenerovaná rodinka náboženských blouznivců. Případně obojí - osudy obou vraždených entit jsou zvláštně propleteny, jak ukazuje už úvodní flashback, kdy je napřed řidič zavražděn fanatiky, aby vzápětí vstal z mrtvých a zabil své vrahy (dokonce s jejich souhlasem - jejich cílem je trestat hříšníky a jak sami vesele připouštějí, i oni sami jsou hříšníky). Jak přesně to je, na to zřejmě odpovídá první díl filmu - se znalostí jen dvojky to můžu pouze odhadovat a nemám zrovna moc materiálu, ze kterého bych mohl vyjít.
To ovšem Tim, jeho přítelkyně Marilyn ani kamarád Jared netuší. Netuší, že se pomalu ale jistě blíží k lovišti pomstychtivého řidiče. Teprve podivné úkazy odehrávající se poblíž benzínové stanice, obsluhované mdlým prodavačem, je pomalu začnou připravovat na nejhorší. Ale opravdu jen pomalu - ještě ani nestačí doznít vražedný útok na kadibudku, náhlé zjevení se a zase zmizení Nicole nebo podivná proměna toalet na benzínce, když jeden z trojice zmizí a probudí se v omláceném autobuse, řetězy připoutaný ke stolu a s maniakem držícím spuštěnou vrtačku jako jedinou společností...
Rest Stop 2 jde ve šlépějích mnoha svých předchůdců, odehrávajících se někde na opuštěné silnici. Prostředím trochu připomíná Texas Chainsaw Massacre a ještě spíše Carvera, který bych považoval za skoro přesnou kopii, kdyby nebylo stejného data vydání: Stejné prostředí polorozpadlého motorestu, stejné lokace (co to je na rozmlácených záchodech plných sraček tak fascinujícího, že je musí použít všechny filmy tohoto druhu?), dokonce i stejné způsoby zabíjení. Rozdíl tu ovšem je - narozdíl od výše jmenovaných filmů se Rest Stop 2 ani nepokouší prezentovat vraždící maniaky jako sice vševědoucí a teleportaci ovládající, ale přeci jen pouhé smrtelníky, ale rovnou je nechává jako duchy, kteří se objevují a mizí zcela libovolně, jak se jim to zrovna hodí. Filmu to umožňuje vyžívat se v nejrůznějších lekačkách, kterým by ale prospělo trochu méně obvyklé umístění - těžko se někdo lekne překvapivého něčeho, pokud se to překvapivé něco odehraje v přesně stejné situaci jako v každém druhém jiném horrorovém filmu - těžko se to pak dá považovat za překvapení, že...
V Rest Stopu se docela dobře podařilo vystihnout tu správnou úroveň krve a gore, která vytvoří dojem nebezpečí a povzbudí krvelačné choutky divákovy, ale přitom neudělá z filmu obyčejné krvavé orgie bez myšlenky. Zdálo by se, že jen se třemi potenciálními oběťmi nebude jednoduché něco takového dosáhnout, ale naštěstí jsou tu ještě Jesse a Nicole - ať už to jsou duchové nebo živí lidé, zrovna na nich se maskéři mohli vyřádit dostatečně a také to udělali. Je otázka, jestli jde jen o opakované záběry z jedničky - nemohu to posoudit, když ji neznám, a tahle blažená nevědomost mi každopádně dovolí efekty pochválit: Gore je až překvapivě dobré a dávkované v tak rozumné míře, aby nepůsobilo ani směšně ani trapně, ale zato nebezpečně. Některé z věcí, které musí podstoupit trojice hrdinů, mi dokonce přišly jako hodně působivé.
Co naproti tomu pochválit nemohu jsou záporáci. Náboženští fanatici ještě jakž takž ujdou, jenže ve filmu se vyskytují minimálně a jejich vliv na děj se klidně dá označit jako "nulový". Všechno má v rukou jen řidič trucku, který je evidentně inspirovaný Hauerovým Stopařem, ale nemá ani desetinu jeho charisma a ani setinu jeho hrozivosti. A to je katastrofa, nudný a nezajímavý zabiják je to nejhorší, co může film tohoto druhu potkat. To i ten pitomý Carver nebo lovec klokanů z Wolf Creeku jsou mnohem zajímavější zloduši, o kanibalské rodině z Texasu ani nemluvě. Tady Rest Stop 2 strašně ztrácí.
Když to sečteme a podtrhneme, zůstává Rest Stop: Don't Look Back mírně pod průměrem. Velice rozumné dávkování gore a dost dobré zvládnutí "duchů" (což říkám jako člověk, který duchy ze srdce nesnáší) nedokáží zcela kompenzovat velmi slabé záporáky a příliš obyčejný příběh, brání ale filmu propadnout na úplné dno.
- (2 hodnocení, průměr 5.00/10)