Jako filmového diváka neznalého komiksové předlohy si mě v roce 2004 první Hellboy
získal. Zkuste nefandit rudému ďáblovi s upilovanými rohy, moc vám to nepůjde. První
díl představil svět Hellboye, ve kterém se v temných koutech skrývají podivná a
nebezpečná stvoření, jejichž počty reguluje tajná organizace BPRD. Na svět mají spadeno
nejen pohádková monstra, ale i ultimátní zločinci: nacisté a Rasputin. Proti nim nestál
pekelný kluk sám - za parťáky měl možná ještě podivnější stvoření: mluvící rybu a
ženskou verzi Louče z Fantastické čtyřky. Co mě ale hlavně přitáhlo k Hellboyovi, bylo
obsazení Karla Rodena jako ďábelského Rasputina. A nakonec to bylo také to, co film
vyzdvihávalo z mírného nadprůměru. V letošním pokračování Karel Roden chybí, jeho místo
ale nahradila Zlatá armáda, jejíž počet (sedmdesát krát sedmdesát - dohromady to je
4900!) by snad mohl nahradit jeho nepřítomnost. Takové pocity mě alespoň provázely před
zhlédnutím filmu. Skutečnost je ale taková, že téměř pětitisícová armáda není ve filmu
využitá tak, jak by si nejeden divák přál, tj. že není využitá (skoro) vůbec. Ale možná
bude nejlepší začít pěkně od začátku.
Hellboy 2 začíná v době, kdy je červený ďábel ještě klukem s jedním rohem. V úvodu se
dozvídáme pozadí o Zlaté armádě skrze vyprávění příběhu od profesora Bruttenholma,
které se ihned přemění ve filmovou sekvenci, jenž svým obsahem i stylem evokuje Pána
prstenů. Bohužel pouze evokuje, protože epické sekvence, které mohly být vynikajícím
otevřením filmu, jsou dělané počítačovou "loutkovou" animací. Ačkoliv je to udělané v
pěkném stylu, měl jsem pocit, že do filmu to moc dobře nezapadá. Působí to tak, že
tvůrcům scházely na natočení těch původně zamýšlených drahých scén peníze a tento
způsob byla poslední záchrana, jak film dostat do kin. Z úvodu jsem moc velkou radost
neměl, v prvním díle mi přišel daleko povedenější, už jen proto, že jsme byli svědky
něčeho daleko zajímavějšího: vyvolání Hellboye nacisty za dob Druhé světové války (!).
Po úvodu (s protivným malým Hellboyem) se děj dostane do přítomnosti, kde vidíme, že
Hellboy neztratil nic ze své někdejší povahy. Jeho náladovost není radno pokoušet, což
lidé z BPRD dobře vědí, a vědí i to, že ďáblovi se nejlépe rozkazuje tak, že se k nim
ještě přidá několik kubánských doutníků. První mise tajné organizace, kterou máme
možnost spatřit, vypadá jako celkem rutinní operace. Aukční síň, právě před
vydražováním zlaté koruny, napadne bělovlasý cizinec prohlašující, že mu koruna náleží,
načež jsou všichni přítomní v síni odzubněni vílami zubničkami, a poté zřejmě i zbaveni
toho ostatního (soudě podle lebky agenta, který to schytá o pár minut později).
Jméno nového záporáka je princ Nuada, který se rozhodl, že starodávná smlouva už
platila dlouho, a že je právě čas na změnu (asi k lepšímu, i když - záleží z jakého
pohledu se na to díváme). Ke zkompletování ovladače ke Zlaté armádě (koruna plus dvě
destičky) mu ještě schází destičky - jednu má král, druhou jeho sestra. Háček je v tom,
že ani jednomu z nich se Nuadův úmysl nelíbí, a tak ke slovu přicházejí zbraně. Nuada
sice máchá svým vytahovacím kopím šikovně, ale co naplat, když to není ani z třetiny
záživné jako geniální Gun Kata (ano, ta z Equilibria). Nuadovi chybí charisma (žádný
Rasputin to není), a možná proto má za pomocníka trola, kterému nikdo neřekne jinak než
pan Wink. (SPOILER)Škoda, že si ho užijeme jen krátce.(/SPOILER) Když není na plátně
Nuada, popř. nějaký další záškodník (Wink), sledujeme Hellboyovu partu, která se po
jednom velkém fiasku ukázala před zraky veřejnosti. Na vyprávění Hellboye, takového jak
ho známe z jedničky, to nic moc nemění - jen to, že ho lidé poznávají na ulici a
dvakrát se objeví v televizi. K čemu to přispělo, je to, že odpadlo chození kanály, a
souboje s příšerami už můžou probíhat na veřejných místech, a ne jen v nějakém temném
zákoutí.
Na rozdíl od jedničky Hellboye se ve Zlaté armádě zlo nesnaží tak moc o destrukci všeho
živého, nebo to byl alespoň můj pocit. Za dvouhodinovou stopáž se těch konfliktů
neodehraje zase tolik, aby byla délka ospravedlněná. Někomu se to může líbit, a mám
podezření, že hc fanouškům Hellboye (popř. del Tora) to přijde jako skvělý nápad: když
zlo zrovna nic nedělá, mají čas na flámování i naši hrdinové. Tomu má učinit přítrž
nově příchozí agent - "srandovní" němec Johann Krauss, ze kterého není vidět nic, jen
oblak dýmu v helmě. Jeho příchod v tomto směru moc platný není, ani se není čemu divit,
když se princ Nuada na moc nezmůže. Mezitím se tedy řeší vztah mezi Liz a Hellboyem,
Abe Sapien (mluvící ryba) řeší podobný problém, a v celé té situaci se tak stává hlavní
tažnou postavou Johann, který je na stopě princi Nuadovi. Ačkoliv bych měl nějaké
námitky k postavě Johanna, nějaké ty body mu musím uznat za nápaditou schopnost (no,
vlastně na tu už přišli tvůrci PC hry Messiah) - díky jeho plynu může ovládat neživé
předměty či bytosti. Jeho přítomnost na plátně je tak bohatá, až se dá říct, že mu
Hellboy sekunduje. S chvílemi volna Hellboyovy skupiny souvisí řada humorných scének,
které ale většinou vycházejí na prázdno (buď chybí timing nebo je to vtipné jen na
papíře).
Hellboy 2 je film, který stojí především na výtvarném provedení - má v sobě spoustu
roztodivných stvoření, zajímavě vypadajících mechanismů a míst. A to je asi tak
všechno, s čím může porazit první díl. Ve Zlaté armádě mi kromě "hmatatelného" záporáka
chyběl pocit, že Hellboyovi chci v jeho snažení fandit. Možná za to může, krom věcí
uvedených výše, i to, kolik je ve scénáři zbytečností nesouvisejících s hlavní dějovou
linkou. Hellboy 2 vypadá dobře, už méně dobře funguje (mimojiné se to týká humoru, což
je věc hodně subjektivní) a jako pokračování selhává, ne na celé čáře, jen v takové
míře, že o něm nemůžu říct, že se k němu rád vrátím jako k jedničce.
Pokud chcete ohodnotit film, použijte k tomu prosím komentář. K debatě nad osobou recenzenta, recenzí, technickými detaily či k reakci na předchozí příspěvky slouží diskuse, po kliknutí na tlačítko se sama založí. Díky. Vulgární a pravidla nerespektující komentáře budou vymazány.
