Tak jsme se dočkali pokračování této zajímavé kanadské scifi a mé první dojmy po návratu z kina jsou spíše kladné. Po pravdě řečeno moc jsem od tohoto pokračování nečekal, možná taky z důvodu, že materiálů o filmu se do médií moc nedostalo (nebo jsem se jen špatně díval?).
V originální Cube byla kostka, která se po časových intervalech cyklicky přesouvala. V případě Hypercube autoři rozhodně nechtěli udělat snímek "o tom samém" a proto nepoužili stejný mechanismus. To je myslím celkem logický krok. Mě, a určitě ani vás by asi nebavilo dívat se na téměř totožný film, jen s jinými scénami úmrtí hlavních protagonistů - samozřejmě tohle neplatí pro fanoušky Jasona z Pátku Třináctého :-). Na jakém způsobu funguje kostka nyní? Narozdíl od jedničky, kde hrdinové přišli na princip fungování krychlového vězení za poměrně veliký časový úsek, tady se jej dozvíte hned v prvních minutách filmu. Nejenom kostka, i hrdinové upgradeovali!
Skupina lidí vybraných pro tento vězeňský experiment čítá opět unikátní charaktery. Je tu například detektiv, toho času na stopě pohřešovaného člověka, programátor počítačových her (ehm), senilní geniální matematička apod. Samozřejmě tu nechybí i postava na zdržení ostatních. Co je zajímavé, v jedničce museli hrdinové páčit z ostatních, jestli mají s jejich současným nedobrovolným pobytem v kostce něco společného, tady se každý přizná hned na začátku. U Hyperkostky mi trochu chybí propracované rozvíjení charakterů, které se až na jednu světlou výjimku (schválně jestli ji/ho uhádnete alespoň před polovinou filmu), téměř neděje.
Původní Kostku odlišoval od jiných B "survival" filmů jak zajímavý scénář, tak i ďábelsky promyšlený komplex smrtících pastí, pro které je oslavuje dodnes řada fanoušků filmového grafického násilí, neboli gore. Tady kupodivu chybí, alespoň v jejich pravé podobě. Pasti jsou nahrazeny cestujícími efektními smrtonosnými událostmi - některé mění svůj tvar, jiné postupně zabírají celou místnost až v ní prakticky není to nejmenší místečko. Docela zajímavé.
Největší kámen úrazu jsou bezpochyby hrozné speciální efekty. Ty tu totiž jedním slovem pokulhávají. A to tak, že by se bez okolků daly přirovnat ke špatnému výsledku z 3D Studia, kde modelář zapomněl zavolat výrobci textur a výsledek nešel k žádnému schválení. Jediné, co se týče triků, se dá pochválit, je vynalézavě provedená závěrečná sekvence zhroucení hyperkostky. Naštěstí Kostka 2 není postavená na tricích, takže tento nedostatek ani tak film jako celek neničí.
Závěrem lze říci, že pokračování splnilo přesně to, co mělo, nic víc. Andrzej Sekula udělal svoji práci (jen) dobře, stejně tak celý tým, přes střih, kameru a atmosférickou hudbu. Teď je otázka, na jakém principu bude kostka fungovat příště? (a povede se ji překonat svého předchůdce?)
Pokud chcete ohodnotit film, použijte k tomu prosím komentář. K debatě nad osobou recenzenta, recenzí, technickými detaily či k reakci na předchozí příspěvky slouží diskuse, po kliknutí na tlačítko se sama založí. Díky. Vulgární a pravidla nerespektující komentáře budou vymazány.
