V roce 1963 natočil podivínský režisér Herschell Gordon Lewis film, který nehledě na svoje technické a filmové kvality stal se kultem a základem pro horror jako takový, zejména pak pro jeho jednu odnož a tou je splatter. Nebudu se více rozepisovat o prvním díle, na studně jsou hned dvě recenze na něj, jen zmíním, že osobně tento film velmi uznávám a mám ho rád. Tímto „to“ prostě začalo …
Lewis během mnoha let natočil spoustu podobných filmů, které nikdy nedospěly k žádnému hlubšímu uznání, ovšem všechny se vyznačovaly jedním společným znakem – splatterovými prvky. Abych přiblížil snad těm několika neznalým, kteří náhodou narazili na tuto recenzi, splatter je odnož horroru, kde je brán největší důraz na množství krve a destrukci lidského těla. A tím myslím často naprosto detailní a megalomanskou destrukci těla, kdy ve filmu létají kusy těl, končetin, vnitřností a stříkají hektolitry krve … Nehledě na to, že člověk má v těle kolem 5ti litrů krve, ve splatterech jich z jednoho „kusu“ (ano opravdu se zde někdy lidská těla a bytosti dají považovat za kusy jako na jatkách) s přehledem vycáká klidně litrů dvacet…
Každý z vás si jistě vzpomene na nějaký takový povedený splatter, netřeba připomínat. Jen je třeba podotknout, že velmi často (ovšem ne vždy!!) jsou tyto v podstatě zvrácené prvky filmu kombinovány s komičností, vtipem a parodií. A v tomto ohledu byli jen dva mistři na slovo vzatí – Peter Jackson a Sam Raimi.
Lewis, ačkoliv první Blood Feast byl natočen vážně, se brzy přehoupl do spíše právě těch splatterových komedií a tou poslední, o které já osobně vím, je právě druhé pokračování kultu, který to všechno začal – Blood Feast 2: All U Can Eat z roku 2002.
Dvojka je v podstatě dějově totožná s jedničkou. Nemá ani žádný pořádný děj. V podstatě vykresluje skutky jednoho řezníka, kuchaře a prodavače potravin v jedné osobě. Mladý, úlisný týpek napadající na jednu nohu, který během filmu připravuje pro rozsáhlou společnost gurmánskou hostinu a opravdový to gastronomický zážitek. A že se mu to daří!! Veškeré jeho pochutiny, výrobky a dobrůtky jsou u místních obyvatel malého města více než oblíbené! Má to však jeden „malý háček“. Veškeré „gurmánské skvosty“ jsou z lidského masa, ze zavražděných místních krasavic …
No a to je celé pozadí filmu. Prostě tento týpek vyhledává mladé krásné dívky, s některými se dobře zná a ty vraždí, masakruje, rozřezává, vykošťuje a nadále kuchařsky zpracovává a dělá z nich jídlo pro místní zákazníky. Narůstající počet nezvěstných dívek samozřejmě zmerčí místní policie, což je taky dvojka k pohledání. Mladý nezkušený týpek a pak obtloustlý starší zkušenější polda, který pořád něco žere a během vyšetřování mu v hubě skončí i nějaký ten kousíček z pohřešovaných dívek (samozřejmě většinou při výslechu „kuchaře“ v jeho krámě…).
No jak to všechno dopadne, je v podstatě jedno, to totiž vůbec není důležité. Film byl postaven pro formu, nikoliv pro nějaký děj. Scénář by se vešel snad na jeden útržek z toaletního papíru. Tou formou myslím podání vtipů a humoru, což je tragédie sama o sobě. Opravdu tomuto se smát nemůže snad nikdo. Tohle Lewis nevychytal. No a potom jsou zde GORE scény … A to jediné, vážení a milí přátelé, to jediné, je vrchol par excelance!!! Nádherné a krásné „herečky“ jsou zde jednak občas vyobrazovány ve své nahotě, což se počítá, ale to jsem odbočil, ale potom jsou zde „připravovány do jídla“ a to je opravdu masakr!! To je něco neuvěřitelného. Jako jednak se člověk při těch scénách a neustálých vtípcích cítí divně. Jiné slovo než divně mě nenapadne, protože gore scény, vraždění, podřezávání, porcování atd. jsou tak dokonale a neuvěřitelně detailně zpracovány, že už ze samé techniky zpracování sedne člověk na prdel. Ale hlavně se to navíc do toho celkově vtipně pojatého filmu nehodí. Tohle by se fakt hodilo do nějaké zvrácené sadistické ujetiny, ale tady to působí jaksi vytrženě z kontextu. Tady divák sleduje nudnou komedii a najednou lup a sleduje šíleně brutální a krvavé scény, při kterých se opravdu obrací žaludek!! Jsou zde scény, kdy vrah vyloženě vytahuje z útrob skutečné zvířecí vnitřnosti, detailně si je kamera prohlíží, mladá holka vřeští nebo sípe ve smrtelné agónii, všude teče a stříká rudá krev … Tohle je na filmu opravdu výjimečné, excelentní a působivé. A navíc neustálá kombinace těchto hnusáren s jídlem a pojídáním čehokoliv způsobuje skutečně, že je vám z toho na blití. Já osobně jsem zvyklý na cokoliv, ale tohle byl asi jediný horror, u kterého mi fakt chvílemi nebylo dobře od žaludku (do té doby jsem tento pocit či stav neznal!).
Škoda že Lewis nenatočil aspoň trochu normální film, kde by to víc vyniklo. Takhle mi to celé připomíná TROMA filmy, ale není to prostě ono. Zde jsou gore scény opravdu fascinující a pro znalce horrorů všeho druhu to bude možná „pastva pro oči“ … Ale to je tak vše. Víc film nemá, nedá a proto se dostaví záhy to nejhorší, co může horror (i každý jiný film) přivodit – nuda …
Každopádně pro gore fandy doporučuju, uvidíte opravdu excelentní „maskérskou“ práci!!
