Shutter

Trocha suchých faktů z IMDB na úvod: Shutter (2008)
USA 85 minut
	AKA:	Clona
	Režie:	Masayuki Ochiai
	Scénář:	Luke Dawson (screenplay)
	Hrají:	Joshua Jackson, Joshua Jackson, Rachael Taylor, Rachael Taylor, Megumi Okina, David Denman, David Denman (Bruno), John Hensley, John Hensley (Adam), Maya Hazen
	Produkce:	Doug Davison, Takashige Ichise, Roy Lee, Sonny Mallhi
	Hudba:	Nathan Barr
	IMDB keywords:	model, japan, suicide, shadow, rape, pain, japanese, fall-from-height, dream, darkroom, car-accident, blood, photograph, remake, nightmare, evil-spirit, death, polaroid, revenge, picture, další...
	IMDB link:	http://us.imdb.com/Title?0482599
	Titulky:	Hledat na OpenSubtitles.org

Původně jsem neměl v plánu psát na nový Shutter recenzi, ale totéž jsem si předtím řekl i o návštěvě kina. Nakonec jsem na něj zašel, ne kvůli tomu, abych se přesvědčil, že je horší než thajský originál, ale proto, že nic jiného nedávali. Clona je remake, který se nevymyká zavedenému hollywoodskému standardu. Většina děje, včetně důležitých momentů, je totožná s původním filmem. Čekal někdo něco jiného?

Fotograf Ben odjíždí se svou manželkou Jane na líbánky do Tokia. Při noční projížďce se jim na odlehlé cestě objeví před autem dívka, jenže Jane nestihne včas zareagovat a jedna nepěkná srážka je na světě. Přivolaná policie konstatuje, že žádné tělo poblíž nenašla a pár tak na chvíli na událost zapomíná. Až do chvíle, než se na jejich fotkách objeví bílé čmouhy.

Duchařinám, a je jedno odkud pocházejí, se poslední roky daří. V dnešní době jsou populární asi tak, jako byly v osmdesátých letech akční filmy, a jejich počet to jen potvrzuje. V duchařinách se dá nejlépe pocítit strach, který lidstvo provází už od nepaměti - strach z neznáma. Ale najdou se i tací lidé, kterým duchařiny nic neřeknou, i kdyby jste jim pouštěli nejlepší kousky po celý den (zdravím Pepáka :)). Filmy s duchy se neustále vyvíjí, a už to není jen o tom, jak takovou přítomnost zlobivého Poltergeista přežít. Moderní člověk je díky internetu mnohem erudovanější, než dejme tomu, před padesáti lety a tudíž ví, že duchové neexistují, ale i kdyby mu přesto něco takového zkřížilo cestu, jeho strategií bude, se tomu postavit.

Samozřejmě v rámci možností. Vždy ale platí to, že nejlepší cestou je zjistit jeho identitu a nalézt jeho tělo. Ví to i hrdinové Clony, ale jen jeden (konkrétně Jane) je ochoten pro to něco udělat. Benovi se ve fotokomoře objevuje záhadná žena, o jejíž identitě zatím nic neví, na jeho pracovních fotografiích jsou podivné stíny a přesto je mu docela jedno, kdo za tím stojí. Divák může jen odhadovat, proč tomu tak je. Třeba to má něco společného s tou bolestí v zádech, kvůli které se nechá Ben vyšetřit v nemocnici. Vše je proto na Jane, jejíž investigativní hledání ji zavede do redakce časopisu Duchařské fotografie. Tam se dozvídá, že komerčně dostupné fotky jsou podvrhy, ale sem tam se nějaká "pravá" objeví, i když i ta může být jen výsledkem dvojexpozice.

Na tomto subžánru se mi líbí, jak autoři filmů přicházejí s různými originálními nápady tam, kde by to dříve čekal jen málokdo. Duch používá videokazetu jako nástroj pro svoji pomstu (Ring) nebo pokud měl u sebe mobil, není pro něj problém ho použít (Phone), jeho dopravním prostředkem je voda (Dark Water) nebo má něco společného s Brucem Willisem (The Sixth Sense). A určitě je těch nápadů ještě spousta nevyužitých (důkazem je např. série J-horror Theater), jen počet filmů s nimi jakoby ubýval. Shutter sice nemá originální zápornou postavu (na druhou stranu v roce 2004 byly dlouhé vlasy ještě v módě), nicméně jeho nápaditost vězí v prostředku, kterým můžou filmové postavy ducha vypátrat. Dá se vyfotit na obyčejný polaroid.

Za Clonou stálo oproti Shutteru hollywoodské studio a na výsledku je to bezpochyby znát. Kde Shutter působil jako řemeslně skvělý, ale stále skoro až nezávisle dělaný film, jeho remake vypadá jako reklama, jejíž podobu vymýšlely dlouhé hodiny týmy profesionálů. Každý záběr tady vypadá jako pohlednice, skoro jako kdyby ani nezáleželo na tom, jaký žánr se točí. Výsledek na mě moc horrorově nepůsobil - ono je to těžké s tak krásnými záběry se stihnout ještě bát. Megumi jako hlavní záporačka měla tak docela smůlu, protože polovinu jejího výkonu obvykle tvoří dusná atmosféra. Nevím nakolik to bylo tím, že jsem Clonu viděl předtím v thajštině, ale strašidelných prvků jsem si všiml jen pár (lekačka byla snad jen jedna), a většina z nich byly vidět na fotografiích.

Clona je po dějové stránce stejná, jako originál, jen se mi zdálo, že důležité scény nenavazovaly na dějovou výplň až tak dobře, jako v Shutteru. Jedná se o profesionálně odvedenou práci, týká se to i hereckých výkonů, hudby i zvukových efektů. Nenabízí ale nic svého, jen věrně kopíruje thajský film z roku 2004, a na okraj přidává pár menších změn, které ale nebyly moc ku prospěchu. Nakonec nejstrašidelnější pro mě byla cesta z kina, kdy se mi na odlehlé silnici dál od města objevil před autem člověk vracející se zřejmě z hospody. U filmu jsem se takhle ani jednou nevylekal, naopak u thajského Shutteru dokonce několikrát.

Nejpůsobivější scéna: zabití fotoaparátem (jedna z mála původních scén) mi přišlo jako dobře vymyšlené.

Přidáno: May 19th 2008
Recenzent: humanbeing
Skóre: - (5/10)
Uživatelé: - (3 hodnocení, průměr 6.00/10)
Související odkaz: Oficiální stránka
Kliknutí: 2446