Pokud se na režisérské židli uvelebí Frank Darabont, je to pro diváka o důvod víc, proč se na film těšit. Velikán Darabont nás dvakrát provedl vězeňským labyrintem a dvakrát filmové požitkáře zcela ohromil. Proto, když se před časem rozhodl zrežírovat povídku mistra hororu Stephena Kinga s názvem The Mist (Mlha), nebralo nadšení jeho příznivců konce. Nyní se Hustá mlha skutečně zhmotnila a diváci, přes které se převalila, chválou nešetří (pokud to ovšem přežili). A teď pohltil mlžný opar i mě. Snažím se vymotat skrze bělostné chuchvalce, snažím se nevnímat jejich podmanivou a tíživou sílu, ale jakýkoliv odpor je marný. Jsem doslova uzemněn, definitivně zdrcen a celkovým vyzněním filmu rozsekán na droboulinké kousíčky. Po psychické stránce z vás snímek nadělá drobení do polévky. Jste připraveni na drtivý knockout??
Upřímně jsem od filmu se stopáží přes dvě hodiny a pod taktovkou Darabonta nečekal tak rychlý rozjezd. Sotvaže se krátce seznámíme s důležitými postavami, výtvarníkem Davidem (Thomas Jane), jeho synem Billym a sousedem Nortonem, připlíží se zpoza kopců za městečkem šedivě bílý mrak a doslova zažene zmíněné postavy do místního supermarketu. To, že mlha není jen tak nějakou obyčejnou vylomeninou matky přírody, začne brzy dokazovat několik faktů - mezi lidmi se začínají šířit zvěsti, že mlha kohosi vtáhla do sebe. Vzápětí se začnou plechová vrata skladovacích prostor supermarketu deformovat pod údery něčeho obrovsky silného...
Darabont má ohromnou formu. V první řadě natočil výborný psychologický horor. Spolu se zúčastněnými se budete skutečně cítit pod tlakem, obestoupí vás deprese. Režisér skvěle nalinkoval a herci perfektně zahráli - opravdu věřím postavám každý pohyb, každou větu, Darabont parádně vykreslil charaktery lidí v nečekaně vypjaté situaci. Mezilidské vztahy jsou nejzašmodrchanější sítí na světě, zde jsou navíc umocněné odizolováním, nevědomostí a strachem a věřte, že je na co se dívat. Přísahám, že paní Carmodyová vás bude svými mrazivými výstupy strašit ještě hodně nocí. Samozřejmě, že nezůstává pouze u verbálních projevů. Postupem času nastupují i šokující krvavé scény. Nechtěl bych vám prozradit fakta, ale ti z vás, kteří si jsou nejistí v přítomnosti bezobratlých organismů, budou trpět, budou se s křečí v těle od některých filmových pasáží zhnuseně odvracet. Snímek je mnohdy skutečně drsný. Hustá atmosféra na vás hledí z každé uličky mezi regály a napětí mezi postavami, stejně jako mezi filmem a divákem, snad až jiskří. A bude ještě hůř.
S přibývajícími minutami začíná být jasné, že nastolený problém se nevyřeší slovními přestřelkami v supermarketu. Že musí přijít nějaký ráznější řez. A ten také přichází. Posledních patnáct minut filmu vás doslova zabetonuje do židle a prakticky nedovolí odtrhnout oči od dění před vámi. A když na vás Darabont vybalí svoji pointu, spadne vám mandibula a doslova na místě zkameníte - jako kdyby na vás mrkla Medusa. Film má nejdepresivnější a nejúdernější závěr, jaký jsem kdy viděl. Celkový dojem navíc umocňuje skladba Host of Seraphim od Dead Can Dance.
Ačkoliv se stopáž přehoupla přes dvě hodiny, ani v jednom momentě jsem se nenudil a převážnou část snímku jsem byl napnutý, vylekaný, šokovaný a na konci psychicky rozdrcený. Skutečně působivý snímek s příchutí neznáma a tajemna. Výborný Darabont, jedinečný zážitek!
Pokud chcete ohodnotit film, použijte k tomu prosím komentář. K debatě nad osobou recenzenta, recenzí, technickými detaily či k reakci na předchozí příspěvky slouží diskuse, po kliknutí na tlačítko se sama založí. Díky. Vulgární a pravidla nerespektující komentáře budou vymazány.
