Nejnovější chystaný hit akčních počítačových her, Evilution, má malý problém. Dětští betatesteři odhalili, že hra není ani trochu strašidelná, a co víc - že to je naprostá srágora pro teplouše (jak by řekl přítel Cartman). A ohlášený termín vydání je skoro za dveřmi, takže po vyhození všech programátorů je třeba najmout nějaké opravdu schopné a především rychlé. A nebo je dobře motivovat, například milionem dolarů pro toho z nich, kdo bude mít největší podíl na nejstrašidelnější části hry, hlavním monstru. Bude to specialista na modely zbraní Hardcore (wrestler Tyler Mane), zvukař Sol (Karim Prince), nebo programátor Bug (Jason Marsden)? Vzájemná ostrá rivalita příliš pokroku ve vývoji nesvědčí, ale přesto se nakonec cosi vytvořit podaří. Dokonce se „to” dokáže dostat i ze svého virtuálního světa do toho našeho, o něco skutečnějšího. Bohužel ani tak není vzniklá potvora moc strašidelná. Je spíš srandovní - stejně jako celý film „How to Make a Monster”.
Snímek má svoje kouzlo především pro lidi z počítačové branže a notorické hráče - ostatně asi jako každý „počítačový” film, ve kterém se můžete vysmát naivním představám autorů. Asi nemá cenu komentovat příliš možnost, že tři blázni by mohli vytvořit za měsíc podobnou hru. Nebo že pro tvorbu modelů a textur zbraní je třeba chodit jimi celý ověšený. Nebo herní postavy, které by vypadaly zastarale a směšně i v mnohem starší hře, než ve střílečce z roku 2001. Mezi typické hlášky patří třeba: „Já myslel, že to je hra, ne nějaká sračka” - „Nedá se připojit virtuální helma ani rukavice” - „Chci poslat 9 gigabajtů po síti T3. Jak to nejlíp zakóduju?” - „Hračka. Defragmentuj disky a spusť batch na mediální soubory.” - „Všechno to poškodilo hlavní počítač a způsobilo inverzi kódu.” Jak vidíte, o humorné dialogy opravdu není nouze...
Což ovšem nijak nepomáhá hercům. Žádný z angažovaných herců vlastně ani moc hrát neumí. Všichni jen odříkávají jakýsi text, povětšinou bez znatelného nadšení. Je to tak hrozně vidět, že jsem dokonce chvíli přemýšlel, jestli to není nějaký režijní záměr... nějaká lstivá finta na diváka, jejíž smysl mi doposud uniká. Kdyby se celý film jen honili s příšerou, asi by to moc vidět nebylo, ale bohužel je třeba překonat úvodní vysvětlovací část, a také závěrečný chabý pokus o pointu. A tam je neschopost zúčastněný hrát opravdu očividná.
Triky. Na nízkorozpočtovou produkci dopadlo oživlé monstrum překvapivě dobře - aby taky ne, když je jeho tvůrcem několikanásobný držitel Oskara za speciální efekty Stan Winston. Postupně vylepšuje svůj vzhled kousky těl zabitých lidí, a jeho finální verze je na televizní film opravdu nadprůměrně zdařilá. V každém případe ale nelze mluvit o něčem superstrašidelném, na což zněla původní objednávka filmových programátorů. Pořád je spíš trochu legrační, byť se ani zdaleka nepřibližuje směšnosti své virtuální podoby na obrazovce monitoru - FPS hry už přece jen v roce 2001 předpokládají poněkud vyšší grafický standard...
Abych to shrnul: docela zábavný televizní film zhruba na úrovni dětských pořadů, která vysílá TV Nova o víkendech dopoledne. Na nic si nehraje, nic neslibuje, je docela srandovní, a kvalitní triky jsou bonusem navíc. Škoda, že ke konci humoru ubývá. Jedinou záhadou tak zůstává, proč proboha něco takového vyšlo zrovna u nás na DVD?
Nejlepší scéna: Nejvíc se mi líbil pokus o vytvoření správné developerské kanceláře, s plakáty a krabicemi herních hitů po stěnách a policích. A ani lehce erotický motion capture nebyl k zahození, to je člověku hned jasné, proč je to tak často používaná technologie... :-) Plus nejlepší hláška filmu: „Pac-Man byl populární, protože byl symbolem 80. Iet. Síla a nenasytnost. Sebrat, co se dá. Koupit. Spolknout.”
Pokud chcete ohodnotit film, použijte k tomu prosím komentář. K debatě nad osobou recenzenta, recenzí, technickými detaily či k reakci na předchozí příspěvky slouží diskuse, po kliknutí na tlačítko se sama založí. Díky. Vulgární a pravidla nerespektující komentáře budou vymazány.
