Ani nevím, kdy naposledy na mě horrorový film udělal tak silný dojem, jako Inside (L'Interieur). V
minulém, na kvalitní filmy poněkud slabším, roce se žádný takový neobjevil a marně pátrám v
paměti, jestli tu byl vůbec nějaký v posledních dvou nebo třech letech. Tak dobrý je film
režisérské dvojice Alexandre Bustillo a Julien Maury, i když dobrý spíše ve smyslu, že splnil
přesně to, co se od něj očekávalo. A že jsem toho od něj neočekával málo. Když jsem se tady na
STUDNI o něm poprvé zmiňoval, psal jsem o něm jako o slasheru, kde bude velmi omezený počet
obětí. O Inside se nedá přesně říct, co je zač, protože je složený z více subžánrů. Definici
slasheru do jisté míry splňuje, nemalou měrou pak obsahuje prvky exploitation. Po jeho zhlédnutí
se bude divák cítit jako po sledování drsného exploitation titulu, a to i přesto, že se nadějní
francouzští režiséři chtěli zavděčit hlavně hardcore horrorovým fanouškům. A přesně pro ně Inside
je.
Těhotná Sarah při autonehodě ztratí přítele. Jejímu dítěti se jako zázrakem nic nestalo, nehoda
se na ní však psychicky podepsala. Sarah ještě donedávna bývala schopnou reportérkou a její šéf
jí na štědrý den nabízí společnost. Tu ale odmítá, a když se jí v osudný večer objeví přede
dveřmi záhadná žena, která si potřebuje nutně zavolat, pomalu zjišťuje, jak špatné rozhodnutí to
bylo. Žena za dveřmi zná její jméno a ví o ní i to, že její přítel zemřel při nehodě. Ze začátku
to vše vypadá jen na nevinný terror, kdy žena pouze stojí za dveřmi nebo za oknem. Po chvíli však
nabývá daleko větších rozměrů, když se cizí žena dostane dovnitř.
Potom, co dojde ke zlomovému okamžiku, se už snímek ani na moment nezastaví a po následujících
padesát minut je opravdu na co se dívat. Cizí žena má spadeno na nenarozené dítě Sarah a myslím,
že z úvodního odstavce je zřejmé, že si nebude chtít na porod počkat. Sarah má co dočinění s
šílencem, který se nezastaví před ničím, a když se jí někdo postaví do cesty, má tendence ho co
nejbrutálněji popravit. Aby se k dítěti dostala pro ní co nejschůdnější cestou, její zbraní jsou
nůžky, které ve filmu několikrát ošklivě použije, a nezůstane jen u nich. Námět je tedy vskutku
hrůzný, hroznější je, že se něco takového stalo už i v realitě - před pár lety o takovém případu
psali v novinách. Nezůstane ale jen u Sarah. Do domu se v průběhu děje dostane několik dalších
postav, které mají ve scénáři za úkol vražedkyni zpomalit, aby to neměla až tak lehké. Nedochází
tu k žádným nerealistickým akčním honičkám po domě, alespoň ne po většinu času. Sarah si najde
zdánlivě bezpečné místo v koupelně a tam taky nějakou chvíli přečkává.
O gore scénách v Inside se nedá říct, že tamten průstřel byl efektní, to propíchnutí vypadalo
skvostně, ap. Scény násilí tu působí, tedy ne jenom vypadají, až mrazivě opravdově. Jestli jste
viděli Haute Tension, tak brutalita v Inside je na podobné úrovni, jen o něco upgradovaná pro
diváka roku 2008. Film doporučuji opravdu jen divákům s hodně silnými nervy, popř. žaludkem. V
několika případech ani tak nezáleží na provedení, jako spíše na tom, kdo je obětí - násilí se
např. nevyhýbá ani tomu nejslabšímu, jako je zvířecí mazlíček. V průběhu filmu se způsoby zabití
mění, jedno ale zůstává. Pocit, že právě probíhající hrůza nebyla točena pro potěchu oka běžného
gorehounda. Nepochopte to špatně, Inside je brutální až až a krve se v něm prolije několik litrů,
jen v kontextu filmu, který působí skoro opravdově, se zabitími detailně na kameru, to působí
možná až přehnaně. Pokud ale od horroru čekáte, že vás na nějaký čas po jeho zhlédnutí zdeptá než
pobaví, bude to film přesně pro vás.
Už jsem zmínil Haute Tension (HT), k jehož pojetí brutality má Inside nejblíže. Mám pocit, že
tvůrcům tohoto filmu HT posloužil jako hlavní zdroj inspirace, a že byl i impulsem k jeho
natočení. Stylem je mu do jisté míry podobný. Pro zajímavost, stříhal ho Baxter, stejný člověk,
který dělal střih i na HT. Snímek jde stejnou cestou nekompromisnosti, syrového ztvárnění a
jednoduchého děje. Od úplného začátku je divákovi představený, kromě hlavní hrdinky, i druhý
hlavní hrdin(k)a - nenarozené dítě. To se při každé významější události ukáže formou počítačově
animovaného filmečku. Vlastně proč ne, když v ohrožení není pouze Sarah, ale i její dítě. Navíc
animace nijak nevyrušuje a působí profesionálním dojmem. Inside vůbec nevypadá na to, že by měl
nízký rozpočet (pouhé 3 miliony dolarů). Už jen speciální efekty musely stát nějaký ten milion a
kdyby se jednalo o hollywoodskou produkci, tak i víc. Nejvíce se zřejmě ušetřilo na výpravě a na
hercích. Nejsou tu žádná profláklá jména a hlavní postavu hraje (hezčí) sestra Vanessy Paradis
Allyson. Podobnosti s HT pomohlo i to, že hudbu složil stejný skladatel Francois Eudes. Jeho
jednoduchá elektronická hudba se tu snaží spíše zvukově kopírovat dění na obrazovce, než aby
dokreslovala děj vyloženě melodickými skladbami.
Bohužel ani Inside se nevyhnulo několik chyb. Je škoda, že jinak perfektní film kazí zbytečné
nedodělky v logice. Následují spoilery, takže pokud se jim chcete vyhnout, přeskočte odstavec.
Začnu od těch, které mi vadily nejmíň. V úvodní scéně je k vidění autonehoda, při níž těhotná
žena řídí auto, což by nebyla chyba, kdyby na místě spolujezdce neseděl její přítel. Když se
Sarah zabarikáduje v koupelně, stačí jen chvíle, kdy se vražedkyně nedobývá dovnitř a Sarah má
tendence vyjít ven. Policista ve vozidle slyší z domu střelbu, nenapadne ho však zavolat posily.
Do domu, kde se střílí si s sebou na želízkách bere zadrženého zloděje a v další části mu dá bez
delšího přemýšlení zbraň. Potom, co v domě vypne proud, policista namísto aby zraněnou ženu,
která je schopná chůze, ihned vyvedl ven do bezpečí, odchází hledat do tmy pojistky. A myslím, že
ještě u dvou scén by se něco našlo. S vědomím těchto nedostatků nemůžu hodnotit číslem
nejvyšším...
Inside bych shrnul tím, co jsem o něm napsal na úplném začátku recenze a přidal bych ještě krátký
dovětek o tom, aby se mu vyhnuly slabší povahy a aby na něj rozhodně nekoukaly těhotné ženy.
Doporučit jej můžu každému fanouškovi horrorů, jen byste se měli připravit na to, že tentokrát jde o
film, který se dá zkousnout jen pokud toho máte nakoukáno hodně. V případě, že vám současný vrchol gore ve
filmech přijde jako nedostačující, při nejbližší příležitosti si Inside sežeňte.