Film "Nightmare(s) in Damaged Brain" má již pěknou řádku let na svém kontě, ale v podstatě mne jako velkého příznivce horrorů úplně minul. Minul mne, kamarády, známé, rodiče... Prostě jako by neexistoval. Z vhsek si ho nepamatuji a nevím ani o nikom, kdo by o něm někdy mluvil... Na dvd také u nás nevyšel a zmínky o něm jsou na netu jen okrajové, většinou ve vztahu k „video nasties“ seznamu, kde byl kdysi umístěn pro svoji brutalitu… Přitom rozhodně nejde o špatný film, právě spíše naopak
Pokud bych měl nějak obecně popsat tento film, musím uvést, že se nejedná tak úplně o čistý horror, slasher nebo vyvražďovačku. Film sjednocuje více horrorových a filmových žánrů dohromady a to velmi obstojně, od slasheru s výraznými goreefekty, po psychodrama a jisté nahlédnutí na útrapy psychicky nemocného a totálně vyšinutého jedince...
Celý pocit z filmu je... jak bych mohl nejlépe popsat... chladný, děsivě realistický, v mnoha okamžicích naprosto nekompromisní. Když jste byli malé děti a viděli jste náhodou nějaký opravdu hnusný, drastický a děsivý horror, nebyli jste pak několik dní z něj vystrašení... Byli jste traumatizovaní. Tak asi takto se budete cítit po shlédnutí právě „Nočních můr v nemocném mozku“...
Jen lehce k ději, protože tady se opravdu musí jen naťuknout, abych vám náhodou nějakým spoilerem nezkazil výsledný dojem.
Film rozehrává jako by dva dějové směry. Prvním z nich je příběh hlavní postavy – George Tatum je schizofrenní pacient, vrah a totální šílenec, který trpí děsivými bludy a nočními můrami, jejichž obsahem jsou Freudovská témata plná krve, smrti, rodičovské sexuality atd. Je léčen na psychiatrické klinice, pod dohledem lékařů, ostrahy, policistů. U postavy Tatuma se musím právě hned trochu zastavit. Nejedná se o klasického „slasherového“ vraha, na jaké jsme z horrorů zvyklí. Naprosto velmi věrohodně odpovídá svým chováním, vizáží, prožitky a jednáním reálným psychotickým pacientům. Jeho základním cílem není vraždit! Jeho cílem je zbavit se nočních můr, díky kterým strašlivě trpí, a pochopit podstatu své nemoci, protože mu ji nepomáhá pochopit ani jeho velmi zkušený psychiatr. Tatum je něco jako hlavní postava z Lustigova „Maniaca“ nebo Hithcockova „Psycha“, ale ještě reálnější. Zmatený, šílený strachem, naprosto úžasně zahraný Brianem Staffordem... V podstatě je to schizofrenní chudák, který se chce zbavit psychických útrap a tuší velmi dobře, jak a kde by se mu to mohlo podařit. Nehledě však na tyto jeho vlastnosti je velice nebezpečný a je to maniakální vrah, který po propuštění z kliniky okamžitě ruší kontakt s lékaři, policií a vydává se na dlouhou cestu, která je poseta mrtvolami.
Tatum tuší, že aby se zbavil svých útrap a pochopil podstatu své nemoci, musí se vrátit na samotný počátek – dům, kde vyrůstal do svých deseti let se svými rodiči. A tak se vydává na dlouhou cestu do domu rodičů, aby si vyřešil dávné resty. A zde je z určitého pohledu bohužel jedna z mála základních skutečností, které filmu ubírají na kvalitě. A to je jasné a nekompromisní kopírování o několik let staršího kultovního Halloweenu... V tomto originalita filmu prostě pokulhává.
Druhá dějová linka se zabývá aktuálními obyvateli domu, do kterého se Tatum vrací. Je to žena se třemi dětmi. Dvě dcery a syn. Syn velmi zlobí, mladé pečovatelky jsou z něj na nervy, je těžko ovladatelný. Zde film vykresluje těžký život mladé matky s třemi dětmi bez otce, jehož místo brzy nahrazuje její milenec. Zde film nepůsobí nijak horrorově, dokud se v okolí nezačne objevovat Tatum a divákovi je jasné, že se schyluje k finální a nevyhnutelné konfrontaci nic netušící rodiny s šíleným maniakem... (Zde zase musím podotknout že tento film zřejmě inspiroval D'Amata a Eastmana pro mnou recenzovaný horror Absurd – vrah se vrací zpět do sídla nic netušící rodiny s dětmi...).
Závěrečná a finální část filmu je něco tak neuvěřitelně gradujícího, na svoji dobu explozivně brutálního a šokujícího, že slibuji, že na tuto scénu, pokud ji někdy uvidíte, již nikdy v životě nezapomenete... A dojde Vám, že celý film stojí a padá právě na tomto šíleném závěru...
Shrnutím bych chtěl dodat pár základních informací. Film má úžasnou atmosféru, chvílemi opravdu děsí a hned začátek filmu vám jasně předvede, že nejde o nějaký zastaralý horror, ale konkurenceschopné, děsivé a tísnivé dílo rovnající se s přehledem dnešním horrorům. Atmosféru navíc doplňuje chvílemi děsivá a hlasitá hudba a řev, který přímo drásá nervy, a to přesně v těch situacích, kdy je třeba. Herecké výkony jsou velmi různorodé od vyloženě špatných až po naprosto excelentní a zde myslím zejména Stafforda a dále synka matky žijící v Tatumově bývalém domě. Gore efekty jsou... jsou výborné a jejich „čistost“ a chladnost vám budou připomínat jiné filmy... Ano, prsty v nich má excelentní Tom Savini (nejlepší tvůrce masek a goreefektů), ale údajně ne přímo, nýbrž jako konzultant. Každopádně jsou na svoji dobu perfektně zvládnuté, dnes již spíše vzbudí úžas nad starou dobrou řemeslnou prací než šok a odpor.
Celkově se podle mne jedná o jeden z nejzdařilejších filmů, které se na seznamu videonasties kdy ocitly, a je velkou škodou, že byl téměř zapomenut, cenzurou zcela zničena jeho pověst, jako by vůbec neexistoval. Pro mne osobně je to jeden z nejlepších horrorů vůbec, jaký jsem kdy viděl.
Kdo má rád staré chladné a hutné psycho horrory typu „Vrah Rosemary“, „Maniak“, „Halloween 1“, „Texas chainsaw massacre 1“, případně „Deliverance“ nebo „Straw Dogs“, bude tímto filmem jistě nadšen. Kdo raději moderní horrory plné triků, akčních scén a střihů, zřejmě tomuto filmu tolik na chuť nepříjde...[/reviews]
