Asylum je studio, které si udělalo dobrý byznys z kradení cizích nápadů. Vždycky si vyhlédne nějaký film, u kterého se dá očekávat slušná návštěvnost, sebere jeho název a scénář, mírně je upraví (aby mělo nějakou šanci v případných soudních sporech) a bleskurychle natočí vlastní verzi, která se shodou okolností dostane do distribuce o pár dní dříve než originál. To je případ I Am Omega (vykradený I Am Legend), Alien vs Hunter i Snakes on a Train. A to je také případ filmu Monster, jenž se jistě jen shodou okolností vzdáleně podobá očekávanému Cloverfieldu.
Abyste mohli tu náhodnou shodu posoudit, dovolte mi stručně shrnout, o co v Cloverfieldu podle dostupných informací jde (film jsem zatím neviděl): Na New York zaútočí jakési obrovské něco. Hrdiny je skupinka lidí, kteří se snaží útok, původně posuzovaný jako teroristický čin, přežít, a celou svoji anabázi zdokumentuje na malou digitální kameru. Prostě taková kombinace Blair Witch a Godzilly.
Monster je samozřejmě něco úplně jiného, i když určité povrchové podobnosti se najdou. V podstatě jde o to, že na Tokio zaútočí jakési obrovské něco. Hrdinky, sestry Erin a Sarah, které se snaží útok, původně posuzovaný jako zemětřesení, přežít, celou svoji anabázi zdokumentují na malou digitální kameru. Prostě taková kombinace Blair Witch a Godzilly.
Celý film je natočený právě z pohledu obou děvčat na jedinou digitální kameru, a ony jsou také průvodkyněmi tím, co se na plátnu děje. Jenom na úplném začátku je jednoduchý úvod, kdy vypravěč zasvětí diváka do toho, že teď budou následovat autentické amatérské záznamy o zemětřesení v roce 2003, které dosud nebyly zveřejněny a teprve nedávno vyplavaly na povrch světa. Poslední, co není z pohledu dívek, je občasný titulek zobrazující datum a/nebo čas toho, co bude následovat. Komplet všechno ostatní jsou už zmíněné "autentické záznamy" se vším, co k nim patří - třese se to, zvuk je špatný, scénář neexistuje (dívky prostě mají celou dobu zapnutou kameru a střídavě někam utíkají, něčeho se bojí a nebo se to něco snaží slovně zdokumentovat pro dobro budoucích generací) a kamera často míří úplně jinam, než by měla. Dojem autentičnosti má ještě navýšit to, že záznam je "poškozen", takže chvílemi nejde vůbec zvuk, jindy jde jenom zvuk ale ne obraz, zase jindy obraz vykazuje rozkostičkování, ztrátu barev, přechod do úplně divných barev a tak podobně. Není žádnou výjimkou, že na sekundu nebo na dvě vypadne úplně všechno a vy jen koukáte na černou obrazovku a posloucháte ticho, což docela efektně obchází potřebu střihu, který by se u amatérských záběrů zdůvodňoval špatně. Absolutně chybí hudba, pochopitelně.
Dojem autentičnosti je tedy navozen celkem dobře, pokud se artefakty komprese videa nezabýváte a nevíte tedy, jak by měly vypadat. V určitých ohledech jsem dokonce ochoten mu přiznat, že je ještě lepší než u Cannibal Holocaustu nebo Slashers. Jenže v Monster je to pokaženo tím, že záznam je "poškozen" až příliš: Pomalu každých deset sekund dojde k nějakému poškozovacímu efektu a už po prvních pár minutách po začátku útoku jsem se přistihl, že mi to leze krkem a těším se na konec. Monster ukazuje, že méně je někdy více - kdyby se tvůrci trochu umírnili, zvyšovaly by chyby dojem autenticity, zatímco v takovémhle množství působí spíš jako reklama na "jaké všechny deformační efekty najdete v našem programu pro úpravu videa".
Poměrně rychle si navíc uvědomíte, že hlavním a základním účelem všech těch chyb je zajistit, aby nikdy nebylo vidět něco, co by producenty stálo peníze. Pokud někde zaútočí Monstrum, kamera má zrovna výpadek nebo je vypnutá nebo se dívá někam jinam. Pokud už dojde k výbuchu (co by to bylo za film, kdyby v něm nebyly výbuchy!), kamera zachytí nanejvýš jeho úplný závěr. Prokousává se zrovna monstrum zdí? Tak to se spolehněte, že bude obraz jedna rozmazaná šmouha. Film nikdy, ale absolutně nikdy neukáže nic, co by stálo za to vidět. Tím bohužel také ztrácí jakékoliv napětí - ano, člověk se nejspíš bude bát něčeho, co nezná, ale je přeci potřeba aspoň nějaká matná představa o tom, co protivník dokáže. když nemáte ani tušení, jestli proti vám stojí Godzilla, duch nebo třeba medvídek Pů, tak se prostě bát nebudete, i kdyby se režisér na hlavu postavil.
Na Monster mě nalákala obálka DVD, která slibuje útok nějaké obří suchozemské chobotnice (resp. něčeho, co má stejná chapadla). Pro pořádnou chobotnici jsem ochoten vytrpět hodně a proto jsem se na Monster dodíval, ale byla to bohužel marná snaha - dokonce i Piráti z Karibiku (všechny díly dohromady) mají lepší poměr času s chobotnicí vůči celkovému času. Ve filmu je dohromady možná sedm sekund záběrů na Monstrum, rozházených v půlsekundových a sekundových kouscích po celé druhé polovině - a to ještě velká část z nich zachycují jen kousky Monstra. Jediné, čeho si užijete do sytosti, je charakteristický Monstří řev.
Pokud bych měl Monster hodnotit jen na základě toho, jak zvládl navodit pocit autenticity, ohodnotil bych ho nejspíš známkou jedna, možná jedna mínus. Jako film ovšem selhává na celé čáře, a to ještě přehlížím, jak ho sráží naprostá nepřítomnost slibované chobotnice. Příště by to chtělo méně autenticity a víc Monster nebo aspoň napětí (nedoufám už v obojí najednou).
