Welcome to


Hledání

 

Login
Přezdívka 
Heslo 

Ještě nemáte svůj účet? Můžete si jej vytvořit zde. Jako registrovaný uživatel získáte řadu výhod. Například posílání komentářu pod jménem, nastavení komentářů, manažer témat atd.
 

Kdo je online
Právě je 102 návštěvník(ů) a 0 uživatel(ů) online.

Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde
Seznam uživatelů
 

Doporučujeme
 

  
Spalovač mrtvolZ domova

Československo
95 minut

    
trailer    web    imdb 

rok: 1969
režie: Juraj Herz
scénář: Ladislav Fuks (screenplay), Juraj Herz (screenplay)
hrají: Rudolf Hrusínský (Kopfrkingl), Vlasta Chramostová (Lakmé / Dagmar), Jana Stehnová (Zina), Milos Vognic (Mili), Zora Bozinová (Reinkeová), Ilja Prachar (Walter Reinke), Eduard Kohout (Bettleheim), Jirí Menzel (Dvorák), Míla Myslíková (Hloupá zena), Vladimír Mensík (Manzel hloupé zeny)
produkce:
hudba: Zdenek Liska
keywords: german, tibetan-book-of-the-dead, half-jewish, crematorium, czechoslovakia, 1930s, female-rear-nudity, christmas, expressionism, satire, hallucination, surrealism, cleaning-woman, deafness, murder, filicide, christmas-tree, gothic, jewish, bathtub, další...
titulky: hledat na OpenSubtitles.org
hits: 8672

Recenzoval Ataxia

Přidáno: 07. říjen 2007

Filmová adaptace psychologické hororové knihy Ladislava Fukse Spalovač mrtvol v březnu roku 1968 byla poprvé promítána v českých kinech, načež i ve stejném roce byla stažena a na dlouhá léta uložena do trezoru. I v dnešní době tento film má vysokou kvalitu a možná bych i řek, že je jeden z mála děl, které už v Česku nikdo nepřekoná. Velkou zásluhu na úspěchu filmu obstaral životní herecký výkon Rudolfa Hrušinského, který ztvárnil hlavní roli milujícího otce rodiny pana Karla Kopfrkingla. Film je situován do konce 30. let v pražském krematoriu a pojednává, jak se může z obyčejného člověka starajícího se o svou ženu a dvě děti stát jejich vrahem.

A teď trochu podrobněji o příběhu. Pan Karel Kopfrkingl, jak už sem psal výše, je vzorný otec rodiny a obětavý zaměstnanec pražského krematoria, který dbá na správný chod jak své rodiny, tak i krematoria. Často předčítá ze své oblíbené knihy o Tibetu a Buddhovi, v kterým najde odpovědi pro uklidnění svého svědomí a jeho předstíraný altruismus ke všemu živému, jež se projevuje zejména v jeho slovníku oplývajícím přízvisky něžná, nejdražší, nejčistší, sličná, nemůže divák tušit, že pod touto maskou se skrývá bezohledný, necitlivý člověk, který vnímá svět jen mírou vlastního prospěchu. Mezi občany je napjatá atmosféra tíživé doby německé okupace a bohaté kruhy se dostávají pod vliv nacizmu, což má dopad i na správce krematoria. Rodinné večeře pana Kopfrkingla s jeho přítelem, kde dostává přednášky o německé krvi a vyčištění světa, přesvědčí k likvidaci jeho židovského personálu. Osvědčený pan Kopfrkingl dostane nabídku jako hlavní spalovač židů v koncentračním táboře, ale je tu problém, a to jeho rodina, která má židovskou krev, a tak se rozhodne pro jejich vysvobození z tohoto špinavého světa.

Pan Kopfrkingl se stal životní roli Rudolfa Hrušinského a tragikomedie Spalovač mrtvol jedním z nejvýznamnějších počinů Juraje Herze. Na scénáři spolupracoval sám autor knihy Ladislav Fuks společně s Jurajem Herzem, čímž se neztratily žádné napínavé okamžiky a sem tam vložený humor, stejně tak jak v knize. Ve vedlejších rolí doplňujících Hrušinského se objevili například Vlasta Chramostová, Jana Stehnová, Ilja Prachař a Vladimír Menšík. Nicméně jak herecké výkony tak scénář by zdaleka nevynikly v tak oslnivém lesku nebýt kamery Stanislava Miloty, a rovněž i spoluautora technického scénáře, jež střídá záběry deformovaných lidských obličejů se záběry, které dokreslují mysteriózní podtext celého filmu. Snímek dostal na Přehlídce českých a slovenských filmu v Sorrentu Stříbrnou Sirénu a v roce 1969 získal Herz za režií a Milota za kameru tohoto snímku cenu FITESU Trilobit.

Děsivý Rudolf Hrušinský a jeho flegmatické projevy typu „Pohřeb žehem je naprosto lidský.“ nebo „Co abych tě drahá oběsil?“ ve mně vzbudil oblibu v tento film a viděl sem ho už několikrát a nikdy ještě nenudil. Tento snímek dokazuje, že ani Češi nebyli, marní, škoda že teď už to nedávají najevo. Film, ačkoli je černobílý a může proto někoho odradit, bych doporučoval za shlédnuti všem co mají rádi klasiku a hlavně těm, kteří si myslí, že česká filmografie postrádá něco výjimečného.



Pokud chcete ohodnotit film, použijte k tomu prosím komentář.
K debatě nad osobou recenzenta, recenzí, technickými detaily či k reakci na předchozí příspěvky slouží diskuse, po kliknutí na tlačítko se sama založí. Díky.
Vulgární a pravidla nerespektující komentáře budou vymazány.