U filmů, ať už jsou jakéhokoliv žánru, se mi nejvíce líbí, že dokáží občas příjemně
překvapit. Jedním z těchto milých překvapení je nový film Sebastiana Gutierreze Rise: Blood
Hunter. Nemůžu říct, že mě zastihl úplně nepřipraveného, protože tak nějak jsem podle jména
režiséra očekával, že budu s výsledkem spíše spokojený. Jedná se o překvapení proto, že
jednak některé první ohlasy o filmu neříkaly nic moc dobrého a za druhé, společnost Sony,
která stojí za distribucí, podobně jako v případě Ultraviolet vydala film jinak sestříhaný a
ochuzený o (minimálně) dobrou půlhodinu materiálu. V těchto dnech vychází snímek na DVD v
rozšířené verzi, která je o třicet minut delší a snad i trochu jinak sestříhaná (Alternate
versions na IMDb zatím mlčí). Pokud tedy budete uvažovat o koupi, rozhodně neuděláte špatně,
když se rozhodnete pro Unrated verzi (s coverem bez netopýrů).
Příběh vypráví o reportérce Sadie Blakeové, která se jednoho dne probudí v márnici a zjistí,
že už není mezi živými. Ve chvíli, kdy si vzpomene, že byla zavražděna, první, na co pomyslí,
je jak se vrahům co nejadekvátněji pomstít. A této myšlenky se drží až do konce filmu, i když
slůvko konec tu nehraje zase až tak velkou roli. Rise totiž není chronologicky uspořádaný -
což je dobré vědět dopředu, jinak budete zprvu docela zmateni. V praxi to vypadá tak, že
jednu chvíli sledujeme hlavní hrdinku ještě když byla naživu, v další kapitole už jako
čerstvě stvořeného "upíra", kterou poté střídá část, kdy už je svým vrahům na stopě.
Popravdě, tento styl se mi zpočátku moc nelíbil, avšak od poloviny, když jsem si na něj zvykl
a děj dostává spád, se mi už líbil poměrně dost. Ještě důležitější fakt, který by měl divák
chystající se na Gutierrezovu novinku dopředu vědět je, že Rise není běžný popcornový film a
už vůbec nejde o něco, co by mělo být podobné Bladeovi nebo Underworld. Sám režisér v jednom
rozhovoru říká, že jeho film má nejblíže k The Hunger a Near Dark. Co se týče druhého
jmenovaného titulu, vhodnější film bych ke srovnání asi nenašel...
Nejsem nijak velkým fanouškem filmů o upírech, vlastně se jim snažím spíše vyhnout, než bych
je vyhledával. Je to z toho důvodu, že mi tenhle subžánr přijde už jako vyčerpaný. Potvrzuje
to naprosté minimum byť jen trochu dobrých filmů s tímhle tématem. Když už se ale nějaký
objeví, tak se obvykle snaží upírskou část omezit jen na pouhé minimum. V tomto případě se
jedná o plnohodnotný upírský film, přestože je jiný, než většina filmů o upírech. V Rise
podobně jako v Near Dark o "upírech" neuslyšíte ani slovo, a ačkoliv se oba dva filmy
odehrávají v rozdílných světech (Rise je silně inspirovaný filmy noir, zatímco Near Dark
westerny), tak je spojuje právě to, že v nich nejsou ryze klasičtí upíři. Rozhodně to přidává
na zajímavosti filmu, a to dokonce víc než častá menší úprava pravidel (i tady jsou pravidla
trochu jiná). Sadie, coby už "upírka" s přezdívkou Eve, se musí pro své přežití čas od času
napít lidské krve a bez ohledu na to, že je kladnou hrdinkou, tak do jistého okamžiku bez
problému činí - to z ní tedy dělá spíše antihrdinku, což je ale vysvětlené tak, že "upíři"
nehledí na to, koho vysají a je úplně jedno, jestli si to zasloužili nebo ne.
Filmu se povedlo poměrně dobře zpracovat upírskou tematiku s nebývalou vážností. Ponecháme-li
stranou samotnou pomstu, v Rise se daří docela realisticky zobrazit zcela absurdní situaci,
kdy se z člověka stává nesmrtelné monstrum. Zaobírá se negativy s tím spojenými, aniž by z
toho vynechal i druhou stranu - v druhé příběhové lince figuruje policista, který přišel o
dceru. Zajímavé je i to, jak je film natočený. Režisér Gutierrez má nepopiratelně svůj
vlastní styl, jenž nemusí vyhovovat úplně každému. Přesněji: nejde o hollywoodský styl - více
se podobá filmům, které můžete vidět na libovolném filmovém festivalu. Na některé scény je
kladen větší důraz - Sadie přijíždí do korejské čtvrti a její cesta do sklepa je natočena bez
časových zkratek. Prostor je tu věnovaný i tomu, jak se jedna z postav delším proslovem
slovně vypořádá s tím, že mu Sadie zlomila nohu a ujela s jeho autem, přičemž její význam v
příběhu už nemá žádného dalšího trvání - tímto na poslední chvíli získává o něco větší hloubku.
Nic není bezchybné, i na Rise se najdou nějaké ty chyby. První polovina mi nepřišla nijak
svižná, zvláště pak v porovnání s tou druhou, u níž jsem se nepřistihl ani na chvíli, že bych
se nudil. V prvních padesáti minutách se scén, kde se děj nepohybuje dopředu a spíše se
buduje prostředí, objeví možná víc než by se na první pohled objevit mělo. Druhá půle má pak
výhodu, že staví na pečlivě vybudovaném světě a díky rychlejšímu tempu dává na dojem z
nudnější první části rychle zapomenout. Těžko říct jak velký vliv měla na Unrated verzi Sony,
kolik vystříhaného materiálu ještě zůstalo pro režisérskou verzi a naopak jaký studiem
nařízený přidaný materiál filmu spíše uškodil (jinak řečeno, o kolik mohl být Rise ještě
lepší). V hodnocení si nechávám jeden bod pro případnou režisérskou verzi ležící kdesi v
nedobytném japonském trezoru.
Pod čarou: Co se týče herečky Lucy Liu, po detektivním thrilleru Cypher, je to další role,
která jí byla psána snad přímo na tělo. Pro její hardcore fanoušky je Rise povinností už jen
z důvodu, že se ve filmu objeví nahá (ehm). Povinností je i pro fanoušky legendárního
charismatického herce Maka - jedna z jeho posledních rolí... Za zmínku ještě stojí cameo Marylina Mansona v dosti nevýstřední roli - bez makeupu jsem ho nepoznal.
- (7/10)
