Japonské podivnosti je druh filmů, který je nejen ve své domovině stále
populární. A to i přesto, nebo právě díky tomu, že jsou často založené na
zneklidňujícím námětu a obsahují spoustu absurdního gore. Není se proto čemu
divit, že kvůli jejich často až extrémnímu obsahu se k západnímu divákovi
dostává oficiální cestou jen pouhé minimum, a to ještě s nemalým zpožděním a
ve výjimečných případech za doprovodu hlasitých snah o zákaz nějakou západní
celebritou. Snad je to i díky názvům jako Guinea Pig nebo Schoolgirl in
Cement, že žádná zahraniční firma po těchto "skvostech" nesáhne v den jejich
uvedení na trh. Meatball Machine dvojice režisérů Junichi Yamamota a Yudai
Yamaguchiho (scenárista Versus) si svoji premiéru na DVD s anglickými titulky
odbyl až letos, ovšem ti, kteří vládnou němčinou si ho mohli zakoupit již
minulý rok. Průtahy s vydáním anglického DVD ale byly naštěstí oprávněné,
jelikož DVD obsahuje i bonusy, které u německé verze úplně chyběly. Poprvé si
tak fanoušek filmu může užít Maximum Meatball Machine, což je dokument o
natáčení, kraťas Reject or Death, designové nákresy Nekroborgů a hlavně
původní několikaminutový Meatball Machine z roku 1999, který v Japonsku již
získal kultovní status. Ale který tamní film ho nezískal, že...
Meatball Machine začíná scénou, ve které se nějaký nešťastník rozhodl vzít si
život. Než si však stačí utáhnout smyčku okolo krku, ze strany se na něj
vyřítí chapadlovitý mimozemšťan a práci dokoná zcela po svém, a podle
následujícího záběru, v němž je vidět pouze křečovitě zatnutá dlaň s gejzírem
krve stříkajícím na dopis na rozloučenou, se dá říct, že pro člověka nijak
příjemně. Následuje pouliční bitka dvou Nekroborgů, v níž jeden z nich odchází
z boje s půlkou hlavy a chvíli na to i úřadující vítěz, který podléhá lovci
mimozemšťanů. Podle tohoto úvodu jsem si myslel, že Japonsko je už delší dobu
pod útokem monster z vesmíru (stále mluvím o filmu), přece jen lovec působil
dost zkušeně a jeho oděv působil dojmem, že jeho lov je už denní rutinou - ale
mýlil jsem se. Invaze zřejmě až dosud probíhala natolik tajně, že zvěsti o ní
se nedonesly zdaleka úplně všem. Minimálně ne do čtvrti, ve které žije Yoji,
obyčejný, chudý zaměstnanec zdejší továrny. Avšak nebude trvat dlouho a nějaký
Nekroborg se dostane i tam...
Největším překvapením pro mě bylo, že film má příběh, který navíc ještě dává
smysl. Je jednoduchý, ale na rozdíl od japan shocku (ke kterému nemá moc
daleko) má hlavu a patu. Yoji se zamiloval do dívky (Sachiko), kterou se
pokusil znásilnit jeho kolega. Ve chvíli, kdy je se Sachiko u sebe doma,
vyskočí ze skříně mimozemská chobotnice, která ji přemění na Nekroborga. A v
tomto případě je přeměna vidět už mnohem víc detailněji. Není to všechno na
kameru, protože na chvíli je dáván prostor malému implantovanému mimozemskému
symbiontovi uvnitř jakéhosi srdce, které je přidělané na rameni (?), ale pak
se opět kameraman začne věnovat předchozímu záběru a, potom co se Sachiko
zbaví druhého nájemníka, který přišel v nevhodnou chvíli, detailně zabere
přidávání klapek na oči. Do děje vstupuje lovec, který Yojimu vysvětluje, že
jediná možnost, jak ji zachránit, je co nejdříve Sachiko-Nekroborga
zneškodnit. Jak bude probíhat děj do konce filmu je tedy zcela jasný, avšak
pro větší zábavnost přijdou autoři ještě s několika zábavnými zvraty, které už
tak zajímavý film o něco ozvláštní. Pokud vás o tom předchozí text
nepřesvědčil, tak tahle věta už určitě ano: Meatball Machine je "love story"
(pravda, hodně japonská), takže pokud vás už tenhle fakt od sledování
odrazuje, pusťte si raději ještě jednou dokola Tetsuo (zasloužíte si to).
Je tu příběh, ale to podstatnější, kvůli čemu si Meatball Machine řada z vás
pořídí, jsou souboje Nekroborgů. I ten, komu vůbec nesedne obsah, musí uznat,
že vizuální stránka Meatball Machine je opravdu povedená. Gore v podání
Yamamota a Yamaguchiho je vzhledem k rozpočtu prvotřídní, ale zase ho není
taková spousta - přece jen příběh tu má přednost. V průběhu první poloviny
filmu proběhne několik kratších soubojů, které ale vždy (až na jednoho malého
baseballistu) mají v rámci děje nějaký smysl. Vzhledem k 85-ti minutové délce
jich tu ale není tolik, aby se počet soubojů mohl stát tím hlavním, za co utratíte své
peníze. Nedostatek soubojů ale naštěstí úplně vynahrazuje finální 20-ti
minutový (!!) souboj mezi Yojim a Sachiko, kterému nechybí wow momenty (skok
na plot) ani originální zbraně (násilník předělaný ve zbraň). Samozřejmě
nechybí spousta krve, bizarní obrazy (symbionti se chovají jako řidiči mechů
ve filmu Robot Jox) a humorné okamžiky (jeden z Nekroborgů má stěrač na krev).
V neposlední řadě stojí za zmínku povedená atmosféra, která by u správného
kyberpunkového filmu neměla chybět.
Meatball Machine splnil téměř vše, co jsem od něj očekával. Možná by výsledek
byl ještě o něco lepší, kdyby se vcelku iritujícím třepajícím se symbiontům
nedostávalo takové pozornosti a místo nich se děj více soustředil na vedlejší
linku s lovcem a jeho dcerou. S nějakými chybami se tu počítat musí, nicméně
mi v závěru recenze nezbývá nic jiného než Meatball Machine fanouškům tohoto
druhu filmů jedině doporučit. Zvlášť když se DVD dá koupit i s poštovným za méně jak 500
korun.