Jak by se vám líbilo setkat se s třicetimetrovým krokodýlem? Mně ani moc ne. Ale rád se podívám, jak se s ním setkávají jiní. Ani skutečnost, že producentem filmu je pro mě úplně neznámá firma The Asylum, jejíž seznam produktů rozhodně neobsahuje zrovna velká jména, mě nemůže odradit. Horší než Sci-fi Channel to přeci dost dobře být nemůže. Nebo snad ano?
Vojenská jednotka pročesává teoreticky bažinatý terén někde v zemi nikoho. Co hledají? To nikdo neví, nejméně ze všech divák. Ale dozví se to hned poté, co oddíl dosáhne břehů tajemného jezera. Stačí se totiž trochu rozptýlit a chramst, hned je jich o jednoho méně. Za první obětí pak rychle následují i další, protože prehistorický krokodýl, který se shodou okolností ve výcvikové oblasti zrovna pohybuje, je stále při chuti. Jeho obrněná kůže ho navíc činí takřka nezničitelným, aspoň konvenčními zbraněmi. Netrvá dlouho a z původní jednotky zbývá pouze ukecaná expertka na krokodýly Celia, zatímco kapitán Lynch zastupuje zbytky záchranného týmu. Krokodýl samotný se vydává směrem k blízkému městu. Dokáže ho armáda včas zastavit?
Bohužel nedokáže. Divák je tak odsouzen ke sledování desítek minut zřejmě nejhoršího krokodýlího filmu za poslední léta. Ani nezdolný optimista by asi neočekával film na úrovni solidního Lake Placid, tohle je ale do nebe volající: Supercroc nechává daleko za sebou i tak hrozné ptákoviny jako je Blood Surf nebo Crocodile 1 a 2, a to - ani se mi nechce věřit, že to je vůbec možné - prakticky ve všech ohledech, počínaje příběhem a napětím a konče vším ostatním. Příběh samozřejmě obsahuje všechny tradiční krokodýlí finty včetně lovu na helikoptéru a únosu krokodýlích vajec, bláznivé vědce i neschopnou armádu, prostě všechny ty nezbytné komponenty, bez kterých by pitomý krokodýlí film nebyl pitomým krokodýlím filmem. Provedení je bohužel veskrze nudné. Člověku se až zasteskne po druhém Alligatorovi nebo Crocodilovi, kteří sice byli tragicky špatní, ale aspoň místy nepostrádali určitou dávku napětí, protože nebylo vždy úplně jasné, odkud přesně plaz vyskočí a ukousne někomu nohu. To v Supercrocovi nehrozí, protože se téměř celý děj odehrává na suchu v poměrně přehledné krajině, takže by krokodýl ani neměl kde se schovávat a odkud vyskakovat - což stejně u monstra velikosti slušného brontosaura moc nehrozí.
Příběh stojí za pendrek, ale na tom až tak nezáleží - filmy tohoto druhu stejně stojí spíš na pěkně udělaném monstru a na spoustě krvavých sežrání. Tak na nic z toho se u Supercroca těšit nemusíte, protože to v něm není. Sežrání jsou krotká a krokodýl, o tom by snad bylo lepší nemluvit. Většinu času vůbec nevypadá jako krokodýl ale spíš jako nějaká obyčejná živá ještěrka, kterou někdo natočil hodně zblízka a doplnil maličkými modely domků, aby nasimuloval perspektivu. No a poté vzal tuhle živou ještěrku, která si dělá co chce, a pomocí efektů průhlednosti a zoomu ji zamontoval do zbytku filmu. Výsledek sice není tak strašný jako stopmotion pavouci v Arachnii, ale z krokodýlích filmů vypadá i jednoduchoučký thajský Brutal River (který si mimochodem také vystačil se změnou měřítka a s průhledností) lépe.
To nejhorší jsem si však nechal nakonec. Supercroc jasně "vyniká" v kvalitě zvuku. Já se tedy nepokládám zrovna za experta ve zvukové stránce filmu, ale i já poznám, když je něco špatně. Například už podvědomě tuším, že zvuky by bylo vhodné do filmu míchat tak, aby děj podbarvovaly, ale nerušily. Opravdu by mě zajímalo, z jaké žumpy vyhrabal režisér takové nemehlo, jako je Chris Howland, pachatel zvukového mixu v Supercrocovi: zmíněnému pánovi se totiž podařilo zprasit mix úplně všude v celém filmu. Ve scénách akčních vesměs zvuky nejsou slyšet vůbec, což ještě ubírá jakýmkoliv případným zbytkům napětí. Ve scénách kecacích naproti tomu není slyšet ani slovo, protože hlasitost všech zvuků je zesílena tak, aby byla přinejmenším stejná jako hlasitost řeči. Pokud sem tam ulovíte celé sousloví (na větu zapomeňte), můžete si gratulovat. To přeci nemůže být náhoda. Že by to byla chytrá manipulace, aby se ušetřily scénáristické síly? Každopádně je Supercroc po zvukové stránce to nejhorší, s čím jsem se kdy setkal, a to do srovnání zahrnuji i čistě amatérskou produkci.
Supercroc se asi nedá doporučit vůbec nikomu, snad s výjimkou začínajících zvukařů,kteří potřebují názorný příklad, jak svou práci nedělat. Nikdo jiný si z něj nemá co odnést - konečně se někomu po dlouhých třech letech podařilo trumfnout propadák Sci-Fi Channelu Snakehead Terror. Ani jsem nevěřil, že by něco takového bylo možné.
