Poté, co loni dosáhl nízkorozpočtový Saw obrovského úspěchu, bylo celkem jasné, že pokračování na sebe nenechá dlouho čekat. Vzhledem k principům, na kterých Saw stavěl, bylo také evidentní, že Saw II buď opustí všechno, co pro nás Saw znamená, nebo to bude nudný propadák. Nebo obojí. Teď je film konečně mezi námi a my se můžeme podívat, v čem všem jeho tvůrci šlápli vedle. Čeká nás však zklamání - Saw II nejenže není špatný film, on je dokonce v řadě ohledů lepší než jeho předchůdce Saw.
Už u recenze na Saw jsem měl obrovský problém s tím, jak film podrobně popsat a přitom nic neprozradit - pokud možno ani to, že Saw stojí a padá s překvapením. Asi nikoho nepřekvapí, že ani u Saw II to není jinak. Vyvolává to ovšem zajímavé dilema: Už sama znalost prvního dílu dává divákovi informace, které by v zájmu co největšího zážitku z dílu druhého znát neměl. Na druhou stranu řada scén druhého dílu nedává bez znalosti jedničky moc smysl, nemluvě o tom, že shlédnutím Saw II se připravujete o drtivou většinu překvapení z Saw I - shlédnout oba filmy v obráceném pořadí by byla hrubá chyba. I tato recenze počítá s tím, že Saw už znáte a například prozrazení identity Jigsawa tak pro vás nebude spoilerem. Pokud jste Saw dosud neviděli, doporučuji okamžitě přestat číst a chybu napravit (i když, mezi námi, nenapravitelná škoda už způsobena byla).
Po událostech v Saw byl několik měsíců klid. Teď však Jigsaw znovu udeřil. Za oběť si vybral Michaela, malou rybu živící se jako policejní práskač. Jeho smrt (nečekali jste snad, že to přežije!) je bohužel tím nejhorším momentem celého filmu a velmi nahrává úvahám z úvodu, že je Saw II jen chabým pokusem, jak z úspěšného titulu snadno vydojit další peníze: Provedení smrtící pasti je totiž tak očividnou vykradačkou pastí z jedničky, že se na to skoro nedá dívat. Jakákoliv hrůza z bezvýchodné situace je spolehlivě zabita znechucením z tak primitivního filmařského triku: Michael má na krku masku s ostny uvnitř, takovou "železnou pannu" jen pro obličej, která po jedné minutě sklapne. Otevřít ji může jedině klíč, který má Michael ukryt někde ve svém těle. Ještě že byl Jigsaw tak milosrdný a dal mu na dosah ruky skalpel...
O Michaelově smrti se dozví policie a na místo je povolán detektiv Eric Matthews, úspěšný ve vyšetřování ale velmi neúspěšný v rodinném životě - zrovna před pár dny se pohádal se synem a ten ho prakticky zavrhl. Proč zrovna Eric? Jistě, je to pracovník s obdivuhodným počtem odsouzených. Ano, Michael byl jeho práskač. Ale tím hlavním důvodem byl asi nápis "Look closer, detective Matthews" na stropě místnosti s mrtvolou... Eric se skutečně "pozorněji rozhlédne" a dokáže díky tomu najít vraha. Tím však jeho případ nekončí, ale začíná - Jigsaw tohle celé sestrojil proto, aby si s Ericem mohl v klidu promluvit o tom, jak si lidé neváží vlastního života. A aby dodal svým slovům váhu, umístil do opuštěného domu osm různých lidí. Jedním z nich je Ericův syn Daniel.
V tomto okamžiku se děj filmu rozdvojuje. Sledujeme policii a konkrétně Erica Matthewse, jednajícího s Jigsawem a hledajícím způsob, jak majít dotyčný dům, dostat se dovnitř a oběti zachránit dřív, než padnou do smrtící pasti. Souběžně vidíme i pokusy osmi lidí, kteří se navzájem neznají a netuší, co je svedlo dohromady, o záchranu vlastními silami. Čas nemilosrdně utíká a jak oběti postupně decimuje nejen plyn a Jigsawovy smrtící pasti, ale i vzájemná nevraživost, nervozita roste. Jak dlouho ještě Daniel vydrží? Proč si Jigsaw vybral právě těchto osm lidí pro své kruté hry? Jen čas ukáže...
Saw II mě velmi potěšil tím, že perfektně drží atmosféru svého předchůdce, ale přitom není jeho pouhou kopií. Naopak, co jenom trochu jde, to dělá obráceně: Identitu vraha poznají hned v úvodu i ti, kdo první díl neznají. Hlavní oběti smrt nehrozí, přesto musí konat proti svým zažitým zvykům, pokud chce v Jigsawově hře uspět. Tam, kde Adam a Lawrence chtěli ven, Eric se potřebuje dostat dovnitř. A Jigsaw sám používá své pasti spíš jako připomínku, že se vyplatí hrát podle pravidel, než jako nástroj k probuzení touhy po životě v ostatních - na to mu bohatě stačí povzbuzovat jejich vzájemnou nenávist vhodně formulovanými narážkami... Perfektní je i způsob, jak jsme informování o tom, co se dělo v prvním dílu poté, co Adam v souboji s Jigsawem neuspěl...
V jednom ohledu však Saw II kvalit svého předchůdce nedosahuje. Mluvím o překvapení. Je zřejmé, že se tvůrci velmi snažili o to, aby průběh filmu a zejména jeho závěr byly pro diváka šokem, dokonce se jim to v některých izolovaných situacích docela podařilo, ale prostě to není ono. Vcelku to chápu. Saw nás naučil, že Saw znamená neustálá překvapení, že celá jeho myšlenka spočívá v tom, navodit nějakou hrozivou situaci, nechat s ní diváka identifikovat a najít nějaké přijatelné řešení, a pak mu všechno obrátit vzhůru nohama a dostat ho do situace ještě horší. V Saw II se pak těžko ubráníte přístupu typu "no jo, je to dost hrozné, ale už se nemůžu dočkat toho nečekaného překvapení, co to ještě zhorší". Neubráníte se nevymýšlet co nejšílenější konstrukce a automaticky předpokládat, že se stane to, co je zdánlivě nejméně možné. Moment překvapení se tím bohužel dost vytrácí.
Náhradou toho je naštěstí promyšlenost scénáře. Saw byl postaven na překvapení a šokujícím závěru, tomu bylo podřízeno úplně všechno, včetně logičnosti scénáře. Proč ne, cíle se dosáhnout podařilo a člověk rád odpustil díry v ději výměnou za jedinečný zážitek. Jenže se na to nedalo dívat víc než jednou, při dalších sezeních už ten hlavní šok ztratil sílu a slabiny byly víc a víc zřetelné. U Saw II je to jinak. S trochou dobré vůle (splnění či nesplnění nějakého úkolu musí proběhnout až v poslední sekundě, protože to je dramatická nutnost) je docela dobře možné si představit, že takhle by daná situace opravdu mohla vypadat. Ani nejsou potřeba berličky jako hrdinové, kteří si nevšimnou kriticky důležitého předmětu, dokud se to Jigsawovi nehodí.
Mrzí mě však, že z velké části zůstaly nevyužity možnosti plynoucí z interakce mezi osmi oběťmi. Nějaké ty vztahy mezi nimi jsou, ale je jich žalostně málo. Pro představu, dával jsem si na to zvášť pozor a přísahal bych, že u čtyř z osmi lidí jsme se nedozvěděli dokonce ani jméno, tím méně takové "podružné detaily" jako co mají společného s ostatními - můžeme to jen odhadovat z toho, že to bylo ve filmu velmi silně naznačeno a tři z obětí to za sebe potvrdily. Většina Jigsawových obětí tak byla odsouzena do velmi trpné role, kdy jejich jediným účelem je zemřít nějakou strašlivou smrtí v jedné z pastí, aniž by měl divák vůbec důvod se o ně zajímat. Dost mi to připomělo filmovou verzi Battle Royale, kde se muselo ve vymezeném čase vyvraždit 42 studentů - ale v Saw II jich bylo jen 8!! To by se opravdu nedalo nechat každému dvě minuty, aby se aspoň představil? Nebo aspoň u té jedné slečny, u které jsem se celý film těšil na to, až z ní vypadne, že je svým povoláním masová vražedkyně :-(
Kvalitní scénář (který mimochodem vznikl ještě před Saw I a byl dodatečně upravován, aby lépe zapadl do Sawovského vesmíru) je jasný bod ve prospěch Saw II, zmíněné nedostatky to však bohužel kazí, takže nemohu druhý díl hodnotit tak vysoko jako díl první. Přesto jsem s ním spokojen, navzdory negativním očekáváním se z něj vyklubal velmi dobrý film. Saw asi zůstane synonymem pro neočekávané, ale nedivil bych se, kdyby se Saw II dožil s odstupem času vyššího hodnocení než jeho předchůdce.
Pokud chcete ohodnotit film, použijte k tomu prosím komentář. K debatě nad osobou recenzenta, recenzí, technickými detaily či k reakci na předchozí příspěvky slouží diskuse, po kliknutí na tlačítko se sama založí. Díky. Vulgární a pravidla nerespektující komentáře budou vymazány.
Upozornění: Recenze může pro někoho obsahovat mírné spoilery, takže pokud jste film neviděli, dobře si rozmyslete, jestli budete pokračovat ve čtení. Ostatní směle pokračujte.
Když je film hodně úspěšný a alespoň trochu dobrý, tvůrci se uchýlí k logickému kroku. Natočí pokračování. Na pokračování (dnes už pro mnohé kultovního) Saw se hodně čekalo a z velké části s nedůvěrou, kterou zapříčinila skoro kompletní změna štábu z jedničky. Jak se říká: "Neměň vítězný tým!" A o čem, že to Saw 2 je?
Děj filmu začíná úvodní "vraždou" s jedním chlápkem a "sklapovací helmou". Tato scéna je natočena velice efektně a přesně ve videoklipovém stylu jedničky . Při vyšetřování této vraždy se seznámíme s hlavní postavou snímku, Ericem Matthewssem, který se právě rozvedl se svou ženou a se svým synkem také zrovna nemá ten správný otcovský vztah. Po trošce nezbytné omáčky se film dostane k tomu hlavnímu, k dopadení Jigsawa. Ale nebyl by to Jigsaw, kdyby neměl v rukávě nějaké to eso. Nejenže policisté objeví u Jigsawa monitory na nichž se pohybují nějací lidé (společně s Ericovým synem, Danielem), ale Jigsaw jim oznámí, že jsou v domě plném pastí a že ti lidé v sobě mají smrtelný jed, který je do 2 hodin zahubí. Minuty běží. A Jigsaw mlčí.
Hlavním kladem prvního filmu byl fakt, že se téměř celý odehrával v jedné místnosti, v níž byli dva lidé, a divák tak mohl sledovat jejich konflikty a snahu dostat se ven. To samé je i v díle druhém, co však zmizelo, je onen pocit beznaděje a celková atmosféra. Film se totiž omezil na bezduché tlachání a celý jeho smysl spočívá v "kdo", "kdy" a "jak" zemře. Tudíž se z něj stala prvoplánová vyvražďovačka, která se zmůže akorát na jednotlivé pastičky a odpočítávání obětí. A tady už jsme u toho. Saw 2 je béčkový horor, kterých jsou desítky a mnohdy i lepších. Otázka tedy nezní "Jaký Saw 2 je"?, ale "Proč na Saw 2 zajít?".
Nemá smysl u takového typu filmu mluvit o herectví, ale Saw je jiný. Obsazení na něm přímo stojí. Ale zatímco u prvního dílu se ještě dalo mluvit o hereckých výkonech, u dvojky už chybí jakýkoli náznak či napodobenina herectví (výjimkou je možná Tobin Bell). Celé osazenstvo domu se omezuje pouze na vyděšené výrazy, výkřiky, drsné manýry a někteří se neprojevují vůbec.
Nikdy přímo neříkám, že postavy jsou hloupé, ale tady se tomu neubráním. Vždyť na většinu otázek by našlo odpověď dřív malé děcko než ta parta, kterou bych klidně nazval "stádo ovcí, čekající na porážku". Kamera je o třídu horší než u jedničky, režii nemá smysl řešit. Darren Lynn Bousman si akorát řekl, že kopírováním nic nezkazí, a tak vše udělal stejně jako James Wan. Jen o trochu (více) hůř.
A co ty všemi opěvované šokující pointy? Druhý Saw má nevýhodu v tom, že divák už je trochu chytřejší než minule a navíc, když viděl první Saw, musí nějaké očekávat. Takže zatímco u prvního dílu jsem byl pokaždé překvapen, tady jsem pointu odhalil vždy po prvním náznaku a pak už jen čekal, až na to přijdou samotné postavy ve filmu. Jedinou výjimkou je závěrečné odhalení. Směle se vyrovná pointě z prvního dílu a film ještě trochu vylepší.
A jak tedy Saw 2 dopadl? Špatně. Jak v porovnání s prvním dílem, tak v porovnání s ostatními thrillery a dokonce i béčkovými horory. Je to smutné a o to víc je to smutnější, že měl docela úspěch, vzhledem k malému rozpočtu. Takže práce na třetím díle jsou v plném proudu. Snad to bude už poslední hřebíček do rakve této série.
Pokud chcete ohodnotit film, použijte k tomu prosím komentář. K debatě nad osobou recenzenta, recenzí, technickými detaily či k reakci na předchozí příspěvky slouží diskuse, po kliknutí na tlačítko se sama založí. Díky. Vulgární a pravidla nerespektující komentáře budou vymazány.
Nervydrásajúci hororový snímok Saw minulý rok vtrhol do kín a všetkých milo prekvapil. Možno nie práve originalitou, ale klaustrofobickou atmosférou a nečakanými dejovými zvratmi. Dalo sa čakať, že na plátne sa objaví pokračovanie. Tak sa aj stalo a za naozaj rekordný čas sa tvorcom podarilo natočiť dôstojný sequel.
Film sa začína efektne natočenou scénou, v ktorej má chlapík za úlohu skalpelom si vyrezať kľúč, umiestnený pod jeho vlastnou očnou buľvou. Ak to totiž nestihne včas, hlavu mu zovrie tzv. “maska smrti“, na ktorej sú z vnútornej strany umiestnené trčiace klince. Dvojka sa teda začína naozaj zostra.
Ak sa o prvom dieli hovorilo ako o vykrádačke filmu Kocka, dvojku by mohol niekto považovať za plagiát. V nevábne vyzerajúcom priestore, v dome, sa tentoraz prebudí až osem ľudí. Nechýbajú typické charaktery, ako napr. psychicky labilné dievča, násilník, vystresovaný biznismen...
Jigsaw, hlavný záporák, mozog všetkých nechutných hier, si pre týchto osem nešťastníkov nachystal naozaj brutálne pasce. Hlas z diktafónu (samozrejme Jigsawov) oznámi, že všetci v miestnosti dýchajú smrtiaci nervový plyn. Kto chce prežiť, musí nájsť protilátku. Je ich viac a sú rozmiestnené po celom dome, no nie na práve najdostupnejších miestach. :)
Medzi uväznenými ľuďmi v dome sa nachádza aj 17-ročný syn detektíva Matthewsa. Hlavná dejová línia sa sústredí práve na detektíva (Donnie Wahlberg), ktorý chce syna zachrániť. Vypátra teda Jigsawa a vtrhne aj s jednotkou S.W.A.T. na jeho “pracovisko“. Objaví monitory, prepojené na kamery v dome, na ktorých vidí celú situáciu. Dialógy medzi detektívom a Jigsawom sú jedným z plusov filmu. Zúfalý otec sa snaží dostať odpoveď na otázku, kde je jeho syn, no cynický a pokojný Jigsaw mu odpovedá hmlisto a v hádankách.
Silnými momentmi filmu sú samozrejme tie krvavé. Čo sa týka pascí a krvi, Saw II pritvrdil.
Režijný štýl nového režiséra Darrena Lynna Bousmana je podobný Jamesovi Wanovi, ktorý režíroval jednotku. Rýchly strih a klipovité poňatie filmu možno niekomu prekáža, pretože v tomto pokračovaní je ešte výraznejšie, no podľa mňa filmu veľmi prospieva a pridáva na dynamickosti.
Jedna z vecí, čo sa mi na filme nepáčila, bola nedostatočne rozvinutá psychológia postáv v dome, čo je zavinené aj kratšou stopážou, a občasná stupidita obetí, ktoré sa až príliš ľahko chytali do pascí. Možno je to ale spôsobené inhalovaním toho jedovatého plynu, nachádzajúceho sa v celom dome. :)
Herecké výkony sú ale o niečo lepšie ako v jednotke.
Zahrali si tu aj tváre z jednotky, konkrétne Dina Meyer v úlohe parťáčky detektíva Matthewsa a Shawnee Smith v roli Amandy. Áno, tá Amanda, ktorá skoro prišla o sánku v prvej časti, má znova to “šťastie” a stane sa obeťou Jigsawových hier. Samotný Jigsaw, ktorého opäť stvárnil Tobin Bell, tu má viac priestoru a jeho postava je výborne zahraná aj napísaná. Zaujímavá je aj účasť Beverley Mitchell, známej hlavne vďaka úlohe Lucy zo seriálu 7th Heaven. Moc si tu toho nezahrá, ale verne pokračuje v tradícií, že každý zo seriálu V siedmom nebi si musí zahrať v horore. :)
Suma sumárum, Saw II je pokračovaním, ktoré neprekonalo svojho predchodcu, ale stále je to DOBRÉ pokračovanie. A záver Vás možno aj prekvapí. :)
Pokud chcete ohodnotit film, použijte k tomu prosím komentář. K debatě nad osobou recenzenta, recenzí, technickými detaily či k reakci na předchozí příspěvky slouží diskuse, po kliknutí na tlačítko se sama založí. Díky. Vulgární a pravidla nerespektující komentáře budou vymazány.
Čo môže pôsobiť na diváka strašnejšie ako dvaja chlapíci priviazaní reťazou v miestnosti s mŕtvolou? No predsa celá skupina indivíduí v zavretom dome. No namiesto: "Veľký brat sa pozerá" sa ozve: "Chcem si zahrať hru." A všetci hororofilovia sa tešia na ďalší videoklip s pôsobivou atmosférou a litrami krvi. Lenže...
Po prekvapení menom James Wan režisérsku taktovku prebral neznámy Darren Lynn Bousman, ktorý pochopil, že divákov netreba zaťažovať originalitou a stačí, keď sú zábery na rezanie ľudských častí tela dosť nechutné, doplnené bolestivým revom a ohlušujúcou hudbou.
Prvý film sa stal takmer kultovou záležitosťou, kvôli skvelému oživeniu "mŕtvych" hororových vôd. To, že vyšetrovacia polovica filmu bola nefungujúci zlepenec, sme s radosťou ignorovali a užívali si klaustrofóbiu a nechutnosti sršiace z celej snímky.
Vo dvojke však režisér rozohráva svoju hru na väčšom ihrisku a rozhodca v podobe Jigsawa je na plátne od prvých minút. Pekne si sedí a nadája sa infúznymi hadičkami vo svojom príbytku, takže pátranie po týpkoch zavretých v dome, je zredukované na vypočúvanie. To však má (aspoň zo začiatku) vďaka nevypočítateľnému detektívovi Ericovi a jeho ľadovo chladnému súperovi svoje grády.
Zatiaľ čo pri vyšetrovaní sa tvorcovia snažia poukázať na psychológiu, v dome precitajú jednorozmerné postavy s IQ Pamely Anderson. Na kazete si vypočujú pokyny a divák už len sleduje, akí sú dementní a robia všetko preto, aby skapali čo najbrutálnejšie.
Nieže by som bol génius, ale spôsob ako sa zachrániť ma napadol hneď v úvode a sledovať hrdinov, ako sa trmácajú po izbách, bolo pre mňa trochu smiešne. Ale budiš. Film, kde sa v jednej izbe rieši jednoduchý hlavolam, by asi nepritiahol do kina veľa ľudí... A možno si to tiež nevšimnete a budete žasnúť, ako primitívne na to príde ten najväčší tupec. Tak či tak, táto línia príbehu má stiesňujúcu atmosféru s pár veľmi nepríjemnými pascami. Napätie je opäť gradované besným strihom a divokou hudbou. Niektoré scény vám skrátka vedia vsugerovať pocity obetí.
Celý film však nakoniec podkopáva vyšetrovacia časť, kde sú napokon policajné metódy asi také vierohodné ako keď George Bush povie, že chce svetový mier. Vyšetrovatelia sú natoľko zaujatí nič nerobením, že im Jigsaw musí postupne "odhaľovať" pravdu v štýle: "Pozrite sa do druhej zásuvky môjho stola." (Okolo ktorého sedí takmer celá jednotka SWAT...)
Logika dostala nakladačku ako Dolph Lundgren v štvrtom Rockym a divák sa môže kochať len krvavými zábermi naháňajúcimi zimomriavky. Ručná pílka sa opäť postará o veľmi pôsobivú scénu, len škoda, že hudba z jednotky je použitá "len" na adrenalínovo nasnímané odrezávanie kože. Záver je samozrejme prekombinovaný, no v konečnom dôsledku je to jediná vec nesúca pár zrniek logiky. SAW II by oveľa viac zapasoval medzi diétne pokračovania Kocky ako filmu, ktorý pred rokom svetu pripomenul čo značí slovo horor.
Pokud chcete ohodnotit film, použijte k tomu prosím komentář. K debatě nad osobou recenzenta, recenzí, technickými detaily či k reakci na předchozí příspěvky slouží diskuse, po kliknutí na tlačítko se sama založí. Díky. Vulgární a pravidla nerespektující komentáře budou vymazány.
