Spojení rodinného dramatu s duchařským horrorem je poměrně netradiční. Nevěříte, že toto skloubení vcelku odlišných žánrů může na vaší obrazovce fungovat? A ještě se u něho budete opravdu bát? Pak vám nezbývá, než si pustit A Tale of Two Sisters, neobyčejný snímek korejského režiséra Ji-woon Kima, autora známé černé komedie The Quiet Family, vyprávějící o rodině vlastnící hotýlek v horách, do kterého přijíždějí hosté páchat sebevraždy. Ji-woon Kim je také autorem horrorového příběhu jménem Memories z povídkového triptychu Three. A že své řemeslo ovládá znamenitě, o tom vás A Tale of Two Sisters jistě přesvědčí. Mě přesvědčilo dokonale.
Hrdinkami tohoto z větší části mrazivého, chvílemi však i nádherně poetického filmu jsou sestry Su-mi a Su-yeon. Su-mi je rázná a nebojácná. Láskyplně se stará o svou úzkostlivou a poněkud pomalejší sestru a ochraňuje ji před jedovatou a nesnášenlivou macechou, kterou si otec přivedl do domu po smrti pravé matky. Maceše leží sestry v žaludku, zvláště Su-mi, jež si od ní nenechá nic líbit. Svůj vztek si tak macecha vybíjí v nepřítomnosti Su-mi na bezbranné Su-yeon. Otec jako by nic neviděl a neslyšel. Ze začátku se macecha přetvařuje a snaží se k dívkám chovat mile. Ale netrvá to dlouho a její zášť vypluje napovrch. Nesnáší ty zpropadené holky, nesnáší tento dům! Ano, s domem na odlehlém místě blízko lesa je cosi v nepořádku. V noci jsou na chodbách slyšet rychlé kroky. Macecha si myslí, že dusot způsobuje Su-yeon, Su-mi je zase přesvědčena, že se jim macecha nenápadně vkrádá do pokojů a šmejdí jim v osobních věcech. A ty odporné prsty, které se objevily na zlověstně pomalu se rozevírajících dveřích v pokoji Su-yeon, patří skutečně maceše? Že v domě není bezpečno, se záhy Su-mi přesvědčí, když se probudí a uslyší podezřelý šramot. Jakési shrbené něco s dlouhými vlasy až na zem se pomalu krade jejím pokojem. Su-mi je v šoku, hrůzou ji cvakají zuby. Postava Su-mi zaregistruje a… No, koukněte se na to sami.
Zlá macecha se zhusta vyskytuje v pohádkách, je to vděčná záporná postava navozující strach a ohrožení. Pokud je dům, do kterého se nastěhovala, někde na samotě u lesa a otec má své starosti a je mimo dění v domě, o to bude jejím nevlastním dětem hůře. Abych však maceše v A Tale of Two Sisters nekřivdil, ona tak zlá není, jen by ráda měla nového manžele pro sebe a v domě idylku, v čemž je jí překážkou rázná Su-mi. Její sestra zase macechu dráždí svou netečností a jelikož se téměř nebrání, tak si na ni macecha vylévá vztek. A když Su-yeon vztáhne ruku na jejího milovaného ptáka, pěkně si to odskáče. V domě bude pořádně dusno a začnou se dít nevysvětlitelné věci..
A Tale of Two Sisters je komorní drama jedné neharmonické rodiny s nádechem duchařiny. A ne jen tak ledajaké duchařiny. Lekací scény s duchem a nejen s ním jsou mimořádně povedené a patří mezi špičku žánru. Při některých se mi doslova ježily chlupy na zádech. Mrazivé atmosféře filmu dosti pomáhá zpočátku pomalu plynoucí děj, během něhož se pozvolna seznamujeme s postavami a temnou minulostí domu. Vedle bezchybné vizuální složky umocňuje intenzivní pocit napětí a tušení něčeho nepřirozeného brilantní hudba, která osciluje mezi tesklivými a melancholickými tóny až k velice nepříjemným zvukům, jež se vám zabodnou do ušních bubínků jako ostří žiletky. Občas se hudba na delší dobu zastaví a na síle začnou nabývat škrábání, vrzání, bouchání a jiné uchu nelahodící melodie. Nesmírně působivé. To platí i pro herecké výkony ústřední dvojice, macechy a Su-mi. Macecha vzbuzuje odpor už svým fyzickým zjevem. Její úšklebky a pohledy, to je něco, co jsem u asijských herců až do tohoto filmu neviděl. Ošklivé je pro to slabé slovo. Za chvíli budete litovat nejen sestry, ale i otce, že si tuhle megeru dotáhl do domu. Su-mi je maceše zdatným protivníkem. Neváhá ji říct, co si myslí a nemá před ní respekt, čímž ji pije krev. Jejich slovní šarvátky jsou skvělé. Ostatní tomuto hlavnímu hereckému duu více než zdárně sekundují. Apatický a strhaný otec, nevinná a odzbrojující Su-yeon, vyplašená Mi-hee s manželem na dramatické návštěvě v domě. Předností filmu je jeho tempo. Ze začátku se film trochu vleče, ale přesto si plně drží vaši pozornost, aby pak rapidně zvýšil obrátky, a vy jste ho skoukli jedním dechem až do fascinujícího konce. Ten je kapitolou samou pro sebe, jelikož poskytuje spoustu interpretací a hypotéz. Konec je až na pár drobností logický, takže jeho nejednoznačnost je pro mě jedině plusem, poněvadž se pak můžu ve filmu nimrat. Strašně se mi líbily nádherné lyrické momenty se sestrami odehrávající se mimo dům, ať už na molu u jezera či na zapraží domu. Dodávají světlo do jinak temného a bezútěšného příběhu. Na film bych mohl dál vršit jen chválu. Když si ho pustím znovu, líbí se mi víc a víc. A Tale of Two Sisters je mimořádný snímek, jenž uspokojí i náročné diváky. Doposud jsem žádnému mnou recenzovanému asijskému horroru nedal desítku. Teď ji dám.
Pokud chcete ohodnotit film, použijte k tomu prosím komentář. K debatě nad osobou recenzenta, recenzí, technickými detaily či k reakci na předchozí příspěvky slouží diskuse, po kliknutí na tlačítko se sama založí. Díky. Vulgární a pravidla nerespektující komentáře budou vymazány.
