Tato recenze se ponese spíše v záporném pohledu na film, proto si to příjemnější odbudeme hned v úvodu. Z celého filmu je nejlepší snad pouze jeho název a to ze dvou důvodů. Zaprvé obsahuje děj filmu a zadruhé informuje (řekl bych spíš varuje) diváka o tom co ho bude v následujících minutách čekat. Slovo Violent naznačuje, že ve filmu bude nějaké násilí - po shlédnutí zjistíme, že vlastně o ničem jiném nebyl. Slovo Shit sděluje, že to bude zřejmě zhovadilost - o tom nás následně přesvědčí už zhruba prvních pět minut a na konci filmu zjistíme, že natočit větší sračku už je prakticky nemyslitelné.
Bývá zvykem, že součástí recenze je alespoň stručný popis děje, takže pojďme na to. Film vypráví o magorovi pobíhajícím po lese se sekerou v ruce, vraždícím každého živého na kterého narazí a...........a.....................a to je všechno přátelé.
A to je opravdu vše co tento film nabízí. Snímek z roku 1987 je dílkem tehdy devatenáctiletého Němce Andrease Schnaase. Studna vlastní recenzi ještě na jiný Schnaasův film - Nikos the Impaler, který je někdy označován jako Violent Shit 4. Ano, "pan režisér" natočil po VS 1 ještě další tři volná pokračování a ve všech jde v podstatě o totéž. Především zobrazit co možná nejbrutálnější způsob destrukce lidského těla. A rejstřík úmrtí je v tomto případě skutečně pestrý.
V prvních minutách se dozvídáme, že malý Karl zavraždil svou matku, následuje střih s titulkem "o dvacet let později", kde sledujeme už dospělého Karla (hraje ho sám Schnaas) převáženého policejní eskortou. Následuje útěk z vozu a zmasakrování přítomných policistů (usuzuji jen podle toho, že na autě byl nápis Polizei). To co jsem dodnes netušil bylo, že "standardní" výbavou eskorty je i půlmetrový řeznický sekáček, jinak nevím, kde k němu přišel. Ale budiž, jsme přeci ve filmu, kde je možné úplně všechno. Takže Karl utekl do lesa se svou novou hračkou, hrbem jak Quasimodo, znetvořeným obličejem a chůzí neandrtálce. Tyto znaky měli zřejmě ukázat, že se jedná o psychicky narušeného jedince, což není jen postava Karla, ale asi i Schnaase jako herce i režiséra. Od této chvíle už sledujeme pouze Karlovo šílenství, které prezentuje tím nejzrůdnějším způsobem. Jemu nestačí svou oběť pouze zabít, on ji musí ještě rozpitvat do extrémně nechutných tvarů. Jeden příklad za všechny: jednu z obětí Karl rozřízne v pase křovinořezem - scéna minimálně na minutu, mohlo by to stačit? Ne, nemohlo! Po chvíli kdy Karl odtáhne dolní část těla kamsi do lesa už má v ruce zase tu pilu a neměl by v duši klid, kdyby nebožtíkovi ještě nerozpůlil hlavu (proboha proč???). Vrcholem všeho je pak více jak dvouminutová detailní scéna vykuchávání jedné z obětí. Nutno zmínit, že každý zásek je doprovázen potokem (ne to není ono) spíše oceánem krve nevěrohodně růžové barvy. Takhle si to přečíst možná není tak nechutné jako sledovat oddělování čehokoliv od těla téměř po celou stopáž filmu. Violent Shit má 72 minut a výše zmíněných scén je tam celá hromada. Krváky mi obvykle nevadí, ale scény v tomto filmu mají tu zápornou vlastnost, že jsou strašlivě dlouhé. To má za následek, že prvních pár mordů může ještě šokovat (zvrhleší povahy pobavit), po chvíli začíná být jedno, že je to nechutné a s blížícím se závěrem je to už jen na modlitbu, ať už je po všem, protože každá další brutální scéna je nehorázně nudná. Tolik k obsahu. Forma je na tom ještě podstatně hůř.
Z celého filmu doslova tryská amatérství. Ze Schnaase nikdy nebude druhý Peter Jackson (dnes oslavovaný za Pána prstenů), který debutoval mimořádně zábavnými Vesmírnými kanibaly za peníze svých rodičů. Nebude z něj ani další Sam Raimi, který s partou kamarádů natočil kultovní Evil Dead a dnes chystá už třetí pokračování Spidermana. A nedostane se mu ani takového úspěchu jako tvůrcům Záhady Blair Witch. Jenže zatímco Blair Witch byl unikátní svou gradací napětí, Violent Shit nemá co gradovat, neboť napětí neexistuje. Celý film je točen z ruky videokamerou a tomu odpovídá i zvuková stopa, kterou se tvůrci nesnažili nijak upravit. Dialogy jsou proto téměř nesrozumitelné. Hudební složka se skládá z jedné smyčky a to nijak úchvatné. Schnaas nám také dopřává nepřetržitou tříminutovou jízdu autem se záběrem na silnici. V záběru se lautr nic neděje, ale hraje tam píseň nějaké tehdejší metalové skupiny. Asi Schnaasova oblíbená.
Tento film po první minutě vypne člen filmového klubu, po deseti minutách standardní filmový divák. Celý ho dokouká milovník stupidních B-filmů a po druhé si ho pustí snad jen divák masochista. V několika recenzích jsem si všiml, že se závěrem uvádí nějaká nezapomenutelná scéna. V tomto případě je to svým způsobem celý film. Bohužel.
Pokud chcete ohodnotit film, použijte k tomu prosím komentář. K debatě nad osobou recenzenta, recenzí, technickými detaily či k reakci na předchozí příspěvky slouží diskuse, po kliknutí na tlačítko se sama založí. Díky. Vulgární a pravidla nerespektující komentáře budou vymazány.
