S tím, jak se počítačové hry pomalu ale jistě přesouvají z domény uhrovatých puberťáků do mainstreamu, se stále častěji objevují pokusy o převedení úspěšných hitů na filmová plátna. Že to nejde tak snadno jako převod populárních filmů do herní podoby, na to ani není třeba dosavadní neúspěšné pokusy vidět - stačí si uvědomit, že úspěch hry je obvykle založen na interaktivitě, tedy na vlastnosti, na jejíž absenci jsou založeny filmy. Ale nevadí, jednou na to někdo přijde a natočí pořádný film podle dobré hry. Zatím se my na Studně můžeme radovat z toho, že jsou pro tyto pokusy vybírány téměř výhradně horrory, takže jsme zásobováni řadou vhodných kandidátů pro recenze.
Resident Evil: Apocalypse je druhým filmem postaveným na slavné herní sérii Resident Evil, a narozdíl od mnoha jiných druhých a dalších dílů jde skutečně o pokračování. Ti, kdo znají hrozný první díl, tak budou mít aspoň nějakou výhodu z toho, že se na něj dodívali až do konce. Ale ani ostatní nemusí litovat a zoufale shánět jedničku, většina těch důležitých částí je vysvětlena hned na začátku Apocalypse podobným způsobem jako u Evil Dead 2. O co tedy jde?
Alice (Milla Jovovich) a Matt byli jedinými přeživšími z lidí, kteří se dostali do tajné laboratoře firmy Umbrella dostali krátce poté, co tam došlo k "nehodě" a všechno tehdejší osazenstvo se proměnilo v zombie. Svého úspěchu si ale moc neužili - ještě ani nevyšli z domu, který vstup do laboratoře The Hive maskoval, když na ně zaútočilo další Umbrellácké komando. Nechali se zajmout živí, a to byla jejich největší chyba. Matt byl okamžitě odvelen na práce na projektu Nemesis, Alice se má zúčastnit projektu Alice. Po třech týdnech se probouzí a vychází do ulic Racoon City, které se za tu krátkou dobu proměnilo z idylického městečka v odpadky pokrytou hromadu trosek, obývaných zombiemi a zbytky lidí. Co se to proboha stalo???
Co by se asi tak stalo. Stejně jako v každé RE hře (a stejně jako v každém druhém filmu s umělými monstry) za to mohou pokusy, které se jejich tvůrcům tak nějak vymkly z rukou. V tomto případě se v The Hive nechala zmasakrovat další vojenská jednotka, ovšem tentokrát tak nešikovně, že se mutanti stvoření pomocí tzv. T-viru dostali na povrch mezi nic netušící obyvatelstvo. Pak už měly věci rychlý průběh, počet nakažených stoupal geometrickou řadou, zejména poté, co bylo celé město izolováno. Teď už je skoro po všem, ve městě zbylo jen několik málo živých lidí a na významu nabývá spíš otázka, jak se dostat ven. Že to nebude jednoduché ukazují nejen hordy nemrtvých, ale hlavně vstup Nemesis na scénu.
Jestli byla největším průšvihem prvního Resident Evilu skutečnost, že si z her vzal v podstatě jen jméno, na Apocalypse je - aspoň z mého pohledu - nejhorší to, že si toho z her vzala až příliš. Jako kdyby chtěl scénarista Paul W.S. Anderson (režisér jedničky) napravit svou chybu a do druhého filmu narvat všechno, co v RE hrách je - jenže jen z té vnější stránky. Scéna v kostele skoro na začátku není nepodobná první hře, průchod městem a hledání holčičky Angie zase bylo náplní dvojky. Nemesis pochází pochopitelně z Resident Evil 3: Nemesis, stejně jako Jill Valentine (moc pěkná a své předloze odpovídající Sienna Guillory), Carlos Oliveira a Nikolaj Sokolov. Samotná Alice zase silně připomíná kombinaci Alberta Weskera a Alexie Ashford z RE4: Code Veronica. Je to ovšem celé podivně promíchané: Angie Ashford z filmu odpovídá Shirley Birkin ze hry (jménem odpovídající Alexia Ashford je hlavní zloduch hry), její otec Dr. Ashford (ve hře původce všeho zla, které Umbrella ztělesňuje) je kombinací Dr. Birkina a tajemného vševědoucího Mr. Trenta, Oliveira ve filmu víceméně zastává pozici Nikolaje ze hry, předobrazy filmové Alice (kladná postava) byly ve hře jednoznačně záporné a podobně. V tomto ohledu jsou na tom asi lépe lidé, kteří hru neznají, protože si tyto zásahy ani neuvědomí. Mě ovšem vadí, hlavně tehdy, když ducha RE zcela popírají (Cítící Nemesis? Umbrella starající se o své zaměstnance?? Karatista zabíjející zombie???).
Ne že by to tedy nějak zvlášť pomohlo. Je tu totiž ještě jeden problém, který zasáhne úplně všechny: Apocalypse není v žádné ze scén, které měly být výrazné, ani výrazná, ani originální. Jsou tu samozřejmě oblíbené Matrixovské komponenty jako bullet-time a efektní souboje jednoho supermana proti spoustě nesupermanů, hlavní inspirace však evidentně přišla z Robocopa a Terminátora (hlavně dvojky). Postihlo to zejména Nemesis. Už to není virem zmutovaná zrůda, strašlivé vraždící monstrum, které nic nezastaví. Není to nestvůra, vyzbrojená vším možným od klasických zbraní až po nejrůznější drápy, chapadla a podobné biologické prostředky. Ne, teď je to mizerný robot, i když biologického původu, který musí slepě poslouchat rozkazy a nechat si nakopat základní desku od Alice. Aspoň že má Nemesis k dispozici suprovou minigun (takový ten šestihlavňový kulomet, známý z Predatora).
Přesto všechno není film špatný. Tedy přesněji řečeno, je mnohem lepší než jednička, narozdíl od níž se v něm pořád něco děje a dává to jakž takž smysl. Možná se toho děje až příliš - jednička byla sice nuda, ale aspoň se u ní teoreticky dalo občas bát; to u dvojky neplatí, pokud nepočítám několik lekavých momentů, kdy se bez nejmenšího varování něco za strašlivého rámusu na hrdiny vyřítí a nechá se zlikvidovat. Místo strachu je REA založen na akci. Což není samo o sobě nic špatného, pokud ovšem netrváte na tom, že by měl film zachovávat ducha své předlohy. Líbily se mi ovšem "dějové zvraty": Hrdina se dostane do bezvýchodné situace, napne mozek a/nebo svaly a najde řešení. A těsně předtím, než se to řešení podaří provést, je něčím jiným znemožněno. Jen mě štve, že se pak v takových situacích objeví deus ex machina Alice a všechno to zase spraví.
Co se týče technického provedení, mám z něj velmi smíšené pocity. Třeba zpracování zombie, lickerů a psů je v podstatě odpovídající, naopak Nemesis vypadá dost hrozně (ve smyslu "špatně", pochopitelně) - ale zase by se dala bez obav použít jako golem v známé české komedii s Werichem. Takřka úplně chybí jakékoli gore, na druhou stranu ale nemám pocit, že by filmu něco přineslo. Docela mě naštvala práce z kamerou - chápu, že režisér Witt je původem kameraman a tak svému koníčku přisuzuje až přehnanou pozornost), ale já bych se opravdu obešel bez toho idiotského klipovitého provedení s častou změnou rychlostí, neustálým střihem a rozmazáváním pohybů. Naopak mě potěšila hudba, která je konečně jen podprůměrná a ne přímo hrozná jako u jedničky.
Celkově vzato mě nový Resident Evil spíš potěšil - po zklamání z jedničky jsem čekal jen to nejhorší, místo toho jsem dostal celkem ucházející akční film. Není to žádné mistrovské dílo, ale po předchozích zkušenostech s herními adaptacemi mi celkem stačí už to, že to není naprostá katastrofa. Přesto bych zájemcům o RE tematiku doporučil spíš hry nebo knihy - nebo, pokud už by to musel být film, tak 28 Days Later, pro který pořád platí to, co jsem o něm napsal: "Je to lepší Resident Evil než skutečný Resident Evil."
