Když jsem se snažil protrpět filmy jako Cruel Jaws nebo Mangiati Vivi, věnoval jsem volnou mozkovou kapacitu přemýšlení o tom, jestli by bylo možné vytvořit úplně nový a pokud možno hodně odlišný film jen prostým novým sestříháním a poslepováním existujícího díla, samozřejmě s doplněním nových dialogů, ale bez přidávání nových scén. Bral jsem to jen jako takové drobné mentální cvičení, ani mě nenapadlo, že by se to někdo pokusil skutečně zrealizovat. A vidíte - pokusil se. Vybral si k tomu horrorovou klasiku nejklasičtější, Romerovu Noc živých mrtvých. Vznikl tak film s jedním z nejdelších názvů v historii, Night of the Day of the Dawn of the Son of the Bride of the Return of the Revenge of the Terror of the Attack of the Evil Mutant Alien Flesh-Eating Hellbound Crawling Zombified Living Dead Part 2: In Shocking 2D (dále radši jen NDD).
Hned na začátek musím upozornit, že ani NDD se nepodařilo moji myšlenku naplnit úplně dokonale: V první řadě to není nový film v tom smyslu, že by měl novou dějovou linii, byť samozřejmě vzniklou jiným uspořádáním děje existujícího, je to jen Night of the Living Dead s novým soundtrackem, dialogy a zvukovými efekty. Dále je to zpracování komediální, což je ostatně patrné už z šíleného názvu, zatímco já jsem si představoval něco seriózního, vtipného spíš způsobem vzniku než přímo obsahem. Film navíc obsahuje několik úplně nových (s dějem naprosto nesouvisejících) scén, hlavně na místech, kde si Lowell Mason nedokázal do Romerova trháku vymyslet nějaké nové dialogy. Prostor pro nadšené nové tvůrce tedy ještě pořád je :-).
NDD je nesmírně vzácný film, na který jen tak snadno nenarazíte (tedy přinejmenším do doby před několika dny, než ho někdo převedl do XVIDu a umístil na eMule), a jako takový je opředen spoustou legend o tom, jak úžasná legrace to je a jak to musí každý vidět - svědčí o tom i poměrně vysoké průměrné hodnocení na IMDB. Bohužel, podobně jako mnoho dalších legend, je tato zcela vymyšlená. Film je pamětihodný hlavně svým názvem, to ostatní už moc nestojí za řeč. Pokud ovšem netrpíte poněkud vulgárním smyslem pro humor, kdy se při každém slovu "hovno" nebo "kurva" můžete rozsypat smíchy - v takovém případě vám NDD přinese dost zábavy. Mě to ale připadá takové trochu primitivní a nehodné obdivu, pro Night of the Living Dead bych si dokázal představit i komičtější dialogy.
Ne všechno je ovšem tak špatné. NDD obsahuje řadu scén, u kterých jsem se, přiznávám, docela dobře bavil. Jde hlavně o střední část filmu, kdy se v originále osazenstvo hádá, jestli bránit dům, opevnit se ve sklepě nebo se pokusit dojet pro pomoc. V NDD je to předěláno na hádku o tom, kdo pojede pro pizzu a jaká ta pizza má být. Dobré jsou také reference na to, co se stalo nebo má stát v krátké budoucnosti - například matce pokousané holčičky je doporučováno, ať se k ní tolik netiskne, protože za chvíli ji dcera ubodá lopatkou, výbuch auta je doprovázen karnevalovou hudbou a hlášením ve smyslu "Přijďte se zúčastnit první tradiční zombie barbecue" a podobně.
Technické zpracování nových částí je dost hrozné. Dost možná je to tak úmyslně, ale nic to nemění na skutečnosti. Všechny postavy včetně ženských jsou namluveny jedním až třemi muži, všechny zvukové efekty (střelba, zatloukání hřebíků) jsou řešeny pomocí bicích. Stručně řečeno, je to přesně to provedení, jaké si můžete za naprosto minimálních nákladů a v nejkratším čase udělat doma - stačí, když budete mít mikrofon, nekvalitní digitální kamerku a možná nějaký jednoduchý syntetizér. I na amatérský film je to velmi špatné, ani nemusíte srovnávat rovnou s Bad Tastem.
NDD lze jen těžko doporučit. Rozhodně má daleko do "nejlepší horrorové parodie všech dob", za jakou je někdy označován. Ale je to kuriozita, a znát nějakou tu zvláštnost není nikdy na škodu. Pokud byste měli možnost podívat se na NDD, udělejte to právě proto, abyste měli o čem vyprávět - ale nedoporučuji vyvíjet k hledání tohoto filmu nějaké úsilí. Pokud vám nepřijde sám až pod nos, nemá smysl s ním ztrácet čas.