Vlad Tepes byl neskutečný smolař. Otce Vlada Draculu mu pohřbili zaživa, všichni blízcí ho zradili, jeho žena spáchala sebevraždu a nebohého potomka rozdupali koně tureckých nepřátel. A nakonec o tom všem natočili film.
Do Rumunska přijíždí čtyři studenti a vydávají se, za pomoci Adriana (Bily Zane) na (něco jako) expedici ,,Po stopách Vlada Tepese“. Lindsey (Monica Davidescu), jedna ze studentek, pochází původně z Rumunska a vlastní starý Amulet, který v sobě údajně ukrývá život Vlada Narážeče, jež se mezitím po Karpatských lesích potlouká v podobě vlka. Abych to nezdržoval, amulet se musí položit na to správné místo, aby Vlad našel klid a přestal mordovat lidi v lese.
Nebudu to dlouho tajit, ten film je hrozný. Už sám začátek odehrávající se v patnáctém století naznačuje, že horrorový fanda si moc neužije. „Bojové“ scény, ze kterých by se dalo vytěžit mnohé, jsou tak cudné, že ty v Bajajovi jsou proti nim ultrabrutální. Vůbec všechny pseudoakce, kterých se během filmu dočkáte (naštěstí jich není moc), působí trapně a ty docela slušné zvukové efekty, které je doprovázejí, působí jakoby patřily do úplně jiného filmu. Polovinu stopáže čekáte a přemýšlíte, jestli se distributor náhodou nespletl a nálepkou horror neoznačil film omylem, protože se nic horrorového neděje a vy se akorát (a právem) bojíte, že jste si právě pustili strašnou hovadinu.. Pak se konečně objeví titulní hrdina, předvede digitální přeměnu tváře v obličej monstra a pak ji předvede ještě třikrát, protože nic jiného neumí.
Většinu děje se hrdinové motají po lese a ten kdo má u sebe amulet vidí vize z Vladova středověkého života. V jedné části příběhu se najednou v lese objeví mladá žena z patnáctého století, což je událost opravdu nevídaná. Ale ne v tomhle filmu. Hrdinové se tomu vůbec nediví, pravděpodobně se s něčím takovým setkávají dvakrát do týdne.
Pokud jde o herce, nikdo na Oscara neaspiruje. Čtveřice mladých herců v rolích studentů podává zoufalé výkony a kdyby ty dvě herečky nevypadaly tak jak vypadají, asi by se na ně nedalo dívat. Na druhou stranu, s těmi dialogy co mají k dispozici se asi ani líp hrát nedá. Billy Zane předvádí svůj obvyklý standart a k tomu je oblečený jako konsomolec, takže máte pocit, že v Rumunsku momentálně probíhá něco jako Velká říjnová revoluce. Představitel Vlada z toho vyšel určitě nejlíp, ne že by byl nějak ultradémonický a nezapomenutelný, ale v té bídě působí asi jako jednooký král mezi slepci. Zbytek nestojí ani za řeč a že tam hrál i Brad Dourif jsem se dozvěděl až ze závěrečných titulků.
Kdybych měl zhodnotit Vlada jedním slovem, řekl bych: nuda. O tom jestli si označení horror opravdu zaslouží bychom mohli vést dlouhé diskuse, ale to není ani tak důležité, protože nefunguje ani jako fantasy, thriller, nebo úplně obyčejný dobrodružný film. Je to blábol, plný nudných a zbytečných dialogů bez vtipu a nápadu a jsou v něm snad jen dvě věci, které stojí za zmínku. První je Karpatský zvyk Posmrtná svatba, což se dělá, když dívka umře mladá a svobodná. Někdo si ji v den pohřbu vezme. Jestli je i svatební noc a jak je to s dědictvím se tam neuvádí. Na druhou stranu to zase nemá nic společného s dějem a působí to trochu jako z dokumentu o cestách za poznáním (navíc není známo jestli si to scénárista nevymyslel). Ta druhá věc vás zaujme ve scéně, kdy výprava přijde k chalupě Rumuna Mircey a on vykřikne: ,,Vítejte na Valašsku!“ Vlad byl Valach. Ten chlap měl fakt smůlu.
U Vlada jsem hodně přemýšlel. Dumal jsem jestli ho vypnout, nebo se dodívat do konce. Nakonec jsem to zvládl jen proto, abych mu v téhle recenzi mohl plivnout do obličeje. Plivu na něj půl hvězdičky.
PS: Českým názvem Vlad Narážeč se nenechte zmást. Ve filmu se o tom jen párkrát mluví a doopravdy tam nikoho na nic nenarazí. Jediný kdo narazil jsem byl já, když jsem si to půjčil.
