Po celosvětové nukleární katastrofě se k moci dostaly stroje a už několik let svádějí boje s posledními přeživšími lidmi, kteří se seskupili v organizované skupiny odhodlané se nemilosrdným strojům postavit. Země už nevypadá tak, jak si ji pamatujeme. Po lebkami poseté zemi projíždějí bojová vozidla, zničenou krajinou se pohybují stovky robotů, pod temnou oblohou se vznášejí takzvaní Aerial Hunter Killers a do lidských pevností jsou vysílány infiltrovací jednotky podobné člověku s úkolem vyčistit střežený bunkr pěkně zevnitř - terminátoři. Pod vedením Johna Connora se lidem daří vzdorovat, a postupem času přijdou na způsob, jak rozpoznat a eliminovat takového terminátora ještě dřív, než natropí nějakou vážnější škodu. Stroje mají ovšem v rukávu mocnou zbraň, v roce 2029 se skrze vynalezený stroj času rozhodnou vyslat do čtyřicet pět let vzdálené minulosti velmi výkonný typ terminátora s úkolem zabít Connora ještě před jeho narozením. Lidé posléze tento záměr zjistí a do roku 1984 je vypraven i voják lidského odboje Kyle Reese.
V každém žánru najdeme filmové mezníky, které posunuly onen žánr o dost veliký kus dál. Mezi ně nepochybně patří nezávislý nízkorozpočtový (6,4 milionu dolarů) snímek Jamese Camerona The Terminator z roku 1984. To, že je Cameron výjimečný režisér, potvrdil za dva roky ve svém dalším akčním scifi, tentokrát v druhém dílu kultovního filmu Alien Riddleyho Scotta, kde rezignoval na jakoukoli snahu o plíživý komorní horror a ve výsledku natočil čistokrevnou akční podívanou, ostatně to mu jde taky nejlépe. Dosud si Terminátor vyžádal dvě úspěšná pokračování, jedno z roku 1991 s podnázvem Den Zúčtování (Judgment Day) a druhé, které jsme mohli vidět v našich kinech vloni pod názvem Vzpoura strojů (Rise of the Machines). Judgment Day bylo přelomové po technologické stránce a představilo digitální efekty v plné síle. Ještě dnes by se dalo říct, že triky patří k tomu lepšímu, co se dá v (mnohdy nevkusně přeplácaných) trikových snímcích vidět. Druhý díl je rozhodně epičtější, je v něm větší počet akčních scén a obsahuje dvakrát víc terminátorů. Má ale taky víc zamotaný příběh a je viditelně hollywoodštější, a možná z těchto důvodů nemá takový mocný efekt, jakým působí jednička.
Hlavní zápornou roli ztvárnil 'poslední akční hrdina' a nynější guvernér státu Kalifornie Arnold Schwarzenegger, jenž s kamennou tváří a obdivuhodnou muskulaturou vtiskl robotickému zabijákovi přesně to správné charisma, jaké bylo zapotřebí. Jde z něj cítit strach a opravdu uvěříte, že tam uvnitř není místo pro podřadný organický materiál. Už hned v úvodní scéně příletu z budoucnosti, kde efektně odrovná pár bezejmenných pankáčů (jednomu vytrhne srdce z těla), je jasné, že mu role terminátora padla přímo na tělo. Jeho důstojného protivníka, vojáka hnutí odporu 'Techcom' Kylea Reese, si zahrál Michael Biehn, později známý pro roli Dwayna Hickse v Aliens. Biehn se objevil ještě v jiném Cameronově filmu - The Abyss. Dnes z nějakého důvodu nepatří mezi vyhledávané áčkové herce, ačkoliv by si to zasloužil - hrát umí a v akčních scénách je jako doma. Role hlavní hrdinky Sarah Connorové se zhostila Linda Hamilton, která výtečně zvládla proměnu svého charakteru, z ohrožené ženy v odhodlanou bojovnici. Ze známějších herců se tu objevují ještě Lance Henriksen a Paul Winfield, oba v rolích policistů.
Osmdesátá léta byla pro akční žánr vrcholným obdobím, jakožto pro počet žánrových filmů a pro vysokou brutalitu snímků. Terminátor, jako jeden z představitelů té doby, není žádnou výjimkou - vše ukazuje syrovým a naturalistickým způsobem (střelba z bezprostřední blízkosti, detaily poranění). Nejen na akčních scénách (které jsou stylové a značně brutální) je vidět, že Cameron bere svoji práci vážně a perfekcionisticky (ve filmovém průmyslu se mu neříká 'Železný Jim' asi pro nic za nic). Příkladem budiž jeden z nejpovedenějších momentů - naprosto fenomenální přepadení policejní stanice, kde na začátku pronáší Schwarzenegger svoji nejslavnější filmovou hlášku 'I'll be back', kterou následně vyplní a pro policisty tak začíná pro příštích několik minut ta nejhorší (a zároveň poslední) noční můra jejich života.
Jako nejzásadnější klad považuji povedenost scénáře (působí přirozeně a je podán realisticky) a kvalitu příběhu, navíc Cameron je skvělý vypravěč, což je kombinace neřkuli smrtící. Struktura snímku je přehledná, honičky střídají krátké scény, v nichž je čas pro budování příběhu. I přes temné pojetí tvůrcům nechybí potřebný nadhled - vyskytuje se tu pár relativně humorných scén: nakupování zbraní a následná exekuce naivního prodavače nebo část, kde si terminátor vybírá ze svého menu nejúčinnější odpověď pro zbavení otravného domovníka (z tohoto výběru: YES,NO/OR WHAT?/PLEASE COME BACK LATER/FUCK YOU, ASSHOLE/FUCK YOU).
Za těch dvacet let od uvedení filmu do kin zestárly snad jen efekty. Ty byly na svou dobu hodně povedené, avšak dnes už nepůsobí zrovna nejlepším dojmem. Arnoldova postava byla v jistých chvílích očividně nahrazena figurínou (oprava oční bulvy, pohybující se drátky v paži) a v závěrečných minutách skomírá animace chodícího endoskeletonu. Na druhou stranu digitální efekty byly ještě pár let v nedohlednu, v době natáčení se jednalo o poměrně odvážné a do té doby neviděné trikové efekty (v tomto trendu pokračoval o sedm let později T2).
Závěrem lze konstatovat, že The Terminator má v dnešní době, kdy je o dobrou temnou akční scifi nouze, divákovi stále co nabídnout a pořád působí jako vysoce kvalitní snímek, vydržel zkoušku času a dnes mu po právu patří statut nezpochybnitelné klasiky.
Pokud chcete ohodnotit film, použijte k tomu prosím komentář. K debatě nad osobou recenzenta, recenzí, technickými detaily či k reakci na předchozí příspěvky slouží diskuse, po kliknutí na tlačítko se sama založí. Díky. Vulgární a pravidla nerespektující komentáře budou vymazány.
