Rok 1917, západní fronta. Britská jednotka, nebo spíš to co z ní zbylo po právě absolvované bitvě, obsadí německý zákop. Kromě spousty mrtvol (některé obstarají přímo oni) je v něm i jeden živý a k smrti vyděšený německý voják. Zatímco se Britové aklimatizují v novém prostředí a zajišťují zákop, začínají se dít podivné věci. Německý zajatec zmateně blábolí cosi o temné síle, která donutí vojáky v zákopu pozabíjet se navzájem. Následující události mu pomalu začínají dávat za pravdu.
Zlo se v zákopu začne zpočátku projevovat pouze malými náznaky, jako je krev řinoucí se z hlíny, nebo hlas oznamující ve vysílačce britským vojákům zánik jejich vlastní jednotky. Vlastně to vypadá, že zlo není hmotné a jde jen o jakési šílenství (či postraumatické zděšení) z prožitých událostí, zmocňující se postupně jednoho po druhém. Nic nového pod sluncem, ale v zákopech plných bahna, krve a mrtvol má stokrát využitá zápletka nový rozměr. Fyzickou podobu dostanou temné síly pouze ve třech scénách (teď nemluvím o závěru) a to vždy jako oživlé, jinak běžně neživé věci.
V zákopu se sešla partička docela zajímavých charakterů, navíc dobře zahraných. V hlavní roli se představuje Jamie Bell (do té doby ve světě známý pouze jako ,,harapesovský“ Billy Elliot), v roli Charlieho Shakespeara, který jediný má díky svému mládí v sobě ještě dostatek lidskosti, aby se z něj nestal šílený zabijácký stroj. Když jsme u toho zabíjení, nemůžu si odpustit vyzdvihnout herecký výkon Andyho Serkise, který svého Quinna, předvedl velmi sugestivně. S obuškem pobitým hřeby a choutkami skalpovat polomrtvé germány, je přesně tím typem, který mám rád na filmovém plátně, ale ve skutečnosti bych ho rád nikdy nepotkal. Co v Deathwatch nenajdete, jsou ženské postavy. Ve filmu, který téměř neopustí rozbahněný zákop je to logické a tak jsou jediná ženská stvoření ke spatření pouze na ohmataných fotografiích s akty.
Bohužel, přestože Mrtvá hlídka rozhodně nepostrádá skvělé momenty a atmosféru, něco jako by jí přece jen chybělo. Není to tím, že by neměla dostatek krvavých či jinak stylových scén, jen ty atmosférická místa mají mezi sebou velké trhliny a nefungujou jako jeden celek. Časem si na hromady mrtvol a všudypřítomné ostnaté dráty zvyknete a nedostaví se nic, čím by se vám Deathwatch nesmazatelně vryl do mozku. A klidně bych se vsadil, že na výsledné podobě filmu nemá podíl jen samotný (debutující) režisér. Vyplývá to hlavně z bonusových vystřižených scén (na DVD vydaném v tuzemsku mají komentáře k nim kupodivu českou podporu), kde Bassett tyto záběry komentuje a absence některých z nich otevřeně lituje. Velká škoda, že se do výsledné podoby nedostala scéna detailní Quinnovy smrti, kterou si v nedoladěné podobě můžete prohlédnout právě mezi nepoužitými scénami, protože záběr Shakespeara pálícího na Quinna použitý v konečné verzi a následné ,,nic“, vás jistě neuspokojí.
Abyste mě ovšem špatně nepochopili, Mrtvá hlídka je přes všechny své malé nedostatky určitě nadprůměrný a velmi zajímavý film už proto, že horrorů z války (jakékoliv) je zoufale málo. Velká škoda, neboť prostředí, které vás nutí považovat hromady mrtvol za normální každodenní realitu má k vyvolávání těch nejděsivějších představ větší potenciál, než hřbitov. Navíc má film velmi dobrou kameru, hezky zkomponované záběry a slušné triky. A bahno. Bahno a krev. A to není málo.
PS: Mezi bonusy najdete i Film o filmu, což sice není až tak překvapující zpráva, ale na rozdíl od obvyklého standardu s prázdným plkáním a mazáním si navzájem medu kolem huby se tentokrát opravdu něco zajímavého dozvíte. Už z toho důvodu, že se natáčelo v Praze a Benešově.
Pokud chcete ohodnotit film, použijte k tomu prosím komentář. K debatě nad osobou recenzenta, recenzí, technickými detaily či k reakci na předchozí příspěvky slouží diskuse, po kliknutí na tlačítko se sama založí. Díky. Vulgární a pravidla nerespektující komentáře budou vymazány.
