Hongkongské filmy s hodnocením CAT3 jsou kategorie sama pro sebe. Spadají do ní filmy s názvy jako z poznámkového bloku pornoproducenta (Fuck Me, The Demon Wet Nurse, z na Studně recenzovaných např. Chinese Torture Chamber Story, Chinese Torture Chamber Story 2 nebo Human Pork Chop), které kupodivu mívají i příběh - samozřejmě plný sexu a násilí. I Daughter of Darkness 2 by se dala takto stručně popsat, tyto podstatné charakteristiky části hongkongské filmové produkce v ní samozřejmě nechybí, jen jsou ještě okořeněny spoustou tragické romantiky a chtěného (pubertálního) i nechtěného (roztomilého) humoru.
DoD2 se skládá ze dvou velice rozdílných částí, které spolu vlastně nijak nesouvisí, resp. souvislost je jen velice chatrná. První část zachycuje pubertálně komediální vyšetřování brutální trojnásobné vraždy, zhruba ve stylu policejních komedií Policejní akademie (těch horších) nebo Byl jednou jeden polda. Děj je víceméně podružný, slouží jen jako nástroj pro uvedení vhodných scén pro oplzlé komediální scény, které by se rozhodně neztratily v teenagerských vyvražďovačkách posledních deseti let hollywoodské produkce. Uznávám ovšem, že zatímco ty vyvražďovačky mi připadají vysloveně trapné, do DoD2 (a k hongkongským filmům vůbec) mi ten styl humoru docela sedne (už dávno tvrdím, že japonci jsou blázni - na hongkongany to zjevně platí taky :-)) a ani mi příliš nevadí. Dost možná na tom má zásluhu i mizerný, ale roztomilý, překlad (policistka v průběhu vyšetření na pohlavní choroby mezi roztouženým vzdycháním: "Ano, ano, je to tak pohodlné!"). Naštěstí je tahle část docela krátká.
Druhá a delší část filmu pak zobrazuje události, které k výše zmíněné trojnásobné vraždě vedly, a samozřejmě i provedení zločinu. Celé je to taková romanticko-eroticko-sadistická tragická slátanina v té nejlepší tradici hongkongských CAT3 filmů: Mimořádně šťastnému manželství krásné hrdinky a bohatého obchodníka chybí k dokonalosti jenom narození potomka. S tím je ovšem trochu problém, protože obchodník si kromě zkušeností přinesl z války i určité problémy fyziologické povahy (mělo to něco společného s plížením v minovém poli), které mu brání příslušný akt vykonat. Proto se rozhlíží po vhodném zástupci, který by oplodnění zajistil a pak diskrétně zmizel ze scény. Hledání bylo úspěšné, potíž je jen v takové drobnosti, že se dárce spermatu do hrdinky také zamiluje a vznikne tradiční partnerský trojúhelník. To přímo volá po tragickém vyústění.
Ke kterému samozřejmě brzy dojde, a ten trojúhelník samozřejmě je příčinou. Jen tak nějak zprostředkovanou: DoD2 není o tom, jak se žárlivý manžel zbavuje nevěrné manželky a mladého milence, ale o tom, že se o tomto nezákonném (cizoložství je v Číně považováno za vážný zločin, nebo se to aspoň v Evropě o Číně tvrdí) vztahu dozví vyděrači, kteří ho chtějí využít pro vlastní obohacení. Manžel má dva týdny na dodání peněz, a oni si zatím podrží manželku - samozřejmě ji nebudou živit jen tak zadarmo, bude si muset na stravu a byt vydělat... No a motiv pro vraždu je na světě...
Tato druhá část je úplně jiná než "komediální" začátek, jde o tragickou romanci se spoustou krve a jen trochou humoru, většinou způsobeného nechtěně špatným překladem - mě aspoň přijde věta "Tak co tu cizoložíš, když nemáš na zaplacení výpalného?" opravdu hodně legrační. Gore je velice proměnlivé, některé kousky vypadají moc dobře, jiné nic moc až hodně špatně. Skoro až výsměchem jakýmkoliv efektům je útok sekerou, ve kterém se filmaři ani nesnažili skrývat, že se ostří zastavilo těsně před hlavou - aspoň ho mohli natřít umělou krví, když už se nechtěli obtěžovat s vytvářením rozseklé lebky s vytékajícím mozkem. Radost z filmu nepochybně budou mít i odpůrci interrupcí. Docela mě potěšilo, že závěrečný souboj měl slušný spád i přesto, že už úvod filmu ukázal, jaký bude jeho výsledek.
Méně už mě potěšilo, že řadu scén znám z pozdějších Chinese Torture Chamber Story 1 a 2 (což je chyba jejich, ne DoD2, ale protože jsem DoD2 viděl až jako poslední, tak to velmi nespravedlivě zazlívám jí). Na pitce nebo pohlavním styku se toho asi moc nového vymyslet nedá, pravda, ale až takhle totožné to snad také být nemuselo. Ještě štěstí, že v DoD2 zabírají tyto scény podstatně méně místa než v CTCS, takže nejsou vyloženě nudné a otravné, ale jenom zbytečně dlouhé. I v tomto případě by méně bylo více.
Žádné "vyšší hodnoty" ani nějakou zvláštní originalitu od Daughter of Darkness 2 jistě nečekáte, a máte úplnou pravdu. Narozdíl od o rok mladší Chinese Torture Chamber Story jde o čistě průměrný špatný film, který v sobě nemá celkem nic, čím by mohl diváka zaujmout, je to prostě další ze stovek nevýrazných filmů, které si jednou pustíte a pak už si na ně ani nevzpomenete. Jediné plus je v tom, že se to první (a poslední) shlédnutí dá vydržet bez obzvláštního klení.
