The Ring je jedním z celé řady filmů, které vznikly jako důsledek mimořádného zájmu, který Hollywood (a samozřejmě také diváci) v posledních letech projevoval o remaky úspěšných zahraničních děl. Není na tom vlastně nic divného, vždycky je jednodušší prodat něco, co už konzumenti dobře znají, protože oblíbený starší produkt je tou nejlepší reklamou. A protože původně japonská série Ringu dosáhla úspěchu skutečně výjimečného, obzvlášť na horrorové poměry, nebyl rychlý vznik americké verze žádným velkým překvapením.
Začátek Ringu vypadá docela nenápadně: Dvě kamarádky jsou samy doma a baví se. Mimo jiné i vzájemným strašením. Rebecca zkusí Katie vyděsit vyprávěním legendy o podívné videokazetě, na kterou se podíváte, pak u vás zazvoní telefon, neznámý hlas vás informuje, že vám zbývá jen týden života, a za sedm dní skutečně zemřete. Katie kupodivu nad takovou prima strašidelnou historkou nejeví žádné zvláštní nadšení. Proč? Protože se na jednu neoznačenou videokazetu spolu s několika kamarády podívala, pak se jim všem ozval telefon, dal jim týdenní lhůtu a ta má zrovna tuto noc uplynout...
A zdá se, že neuplynula úplně marně, protože Katie je druhý den nalezena mrtvá s tváří znetvořenou děsem. Její matka pak požádá svou sestru, novinářku Rachel, aby zkusila záhadnou Kathinu smrt objasnit. A Rachel brzy narazí na řadu záhadných, znepokojujících skutečností: Kathy o své smrti věděla předem, zmínila se o ní Rachelinu malému synovi Aidanovi. Týden před smrtí se s několika kamarády vyfotila před nějakou chalupou v opuštěném kempu, ale obličeje všech vyšly podivně zdeformované. Všichni se v té chalupě dívali na nějaký film. A všichni za týden podivnými způsoby smrti. Všichni ve stejnou dobu. Opravdu zvláštní...
Děj nabírá spád v okamžiku, kdy se Rachel dostane do rukou videokazeta, na kterou se oběti před smrtí dívaly. Rachel už má dost náznaků, že všechny smrti s kazetou nějak souvisí, tak si ji pustí. Film se skládá z různých znepokojivých obrazů, postav v zrcadle, mrtvých koní, sebevraždy... Hned po jeho skončení se navíc ozývá telefon, a hlas v něm oznamuje pouhá dvě slova: "Sedm dní." Rachel začíná závod s časem, do kterého se brzo zapojí i její manžel a syn nebo záhadná úmrtí před pětadvaceti lety.
Původní japonský Ring neznám, ale podle toho, co jsem o něm četl, staví hlavně na postupně budovaném napětí a plíživém strachu, stále nabývajícím na intenzitě. I americký Ring se snaží jít touto cestou, do určité míry. Snaží se udržovat diváka celou dobu v nejistotě, zavádí ho na stopu, aby ji záhy ukázal jako falešnou, předhazuje mu rlzné maličkosti, které samy o sobě nic zvláštního neznamenají, ale když se spojí v jeden celek, působí velice hrozivě, atd. Bohužel se ale tvůrci neomezili jen na tento způsob vzbuzování hrůzy. Řadu scén zkazily úplně zbytečné lekačky, ať už v podobě znetvořeného obličeje Kathy nebo klasického dramatického "vyjeknutí" hudby.
Řada lidí vám řekne, že je Ring jedním z nejstrašidelnějších filmů, jaký kdy viděli, že po něm nemohli kdovíjak dlouho spát a tak podobně. Celkem věřím tomu, že tak na ně může působit, hlavně když jim hned po skončení zazvoní telefon, ale osobně nemám pocit, že by Ring byl nějak zvlášť děsivý. Z mého pohledu mu škodí hlavně to, že se sice snaží vypadat maximálně reálně, vyvolávat pocit "mohlo by se to stát i mě", ale současně tu strašidelnou realističnost na mnoha místech naprosto ignoruje. Nemyslím tím ovšem to, že by se zobrazované nadpřirozené věci vůbec stát nemohly, to platí o skoro všech horrorech, ale to, že svému světu nestanovuje žádná pravidla, a když, tak je vzápětí porušuje. Nechci jít moc do detailů, abych neprozrazoval pointu příběhu, ale pokud jste film viděli, jistě mi dáte za pravdu, že bytost, která všechny ty problémy způsobuje, mohla svého cíle dosáhnout i mnohem rychleji, jednodušeji a účinněji než natočením videokazety, jejím sledováním, telefonováním a zařizováním "nehod" - místo děsu vzbuzuje spíš soucit nad tím, jak pateticky je neschopná, což zajímavě kontrastuje se skutečností, že ji tvůrci nadali div ne všemohoucností. Nebo toho, že útočila i na lidi, kteří by podle stanovených pravidel měli být v bezpečí. Každé takovéhle uklouznutí je prostě rána do vazu jakékoli hrůze, protože mě okamžitě vytrhne z kontextu filmu a připomene mi, že se jen dívám na film, ve kterém zrovna scénárista nebo režisér nezvládl svou práci...
Abych byl ale k Ringu poctivý, musím připustit, že podobný problém mají skoro všechny "vážné horrory" s nadpřirozenem v hlavní roli. Mě to vadí, proto se na tento subžánr nedívám, naopak pokud vy máte podobný styl filmů v oblibě, je skoro jisté, že vám tyto tradiční nedostatky nebudou vadit ani v Ringu a budete se dobře bát. Otázkou zůstává, jak se k remaku postaví příznivci japonské verze.
Co se technické stránky týče, je odpovídající. Herecké výkony vás neurazí ani nezaujmou, totéž platí o vizuálním provedení i hudbě. Samotný "vraždící" film vypadá správně syrově, efekty vyhovují svému účelu. Určitou nevýhodou by mohla být značná délka (téměř dvě hodiny), poslední půlhodinu jsem se velice často přistihl, jak netrpělivě kontroluju hodinky...
I přes všechny výhrady připouštím, že Ring patří spíš k tomu lepšímu, co můžete v horrorech vidět, a jako takový ho mohu doporučit. Jen se na něj nedívejte s přehnanými představami, o jak úžasné dílo jde - zase tak dobrý film to není. Jestli se chcete pořádně bát, zkuste spíš Evil Dead...
- (43 hodnocení, průměr 7.21/10)
