Welcome to


Hledání

 

Login
Přezdívka 
Heslo 

Ještě nemáte svůj účet? Můžete si jej vytvořit zde. Jako registrovaný uživatel získáte řadu výhod. Například posílání komentářu pod jménem, nastavení komentářů, manažer témat atd.
 

Kdo je online
Právě je 122 návštěvník(ů) a 0 uživatel(ů) online.

Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde
Seznam uživatelů
 

Doporučujeme
 

  
Panna a netvorMonstersZ domova

Československo
83 minut

    
trailer    web    imdb 

anglicky: Beauty and the Beast
rok: 1978
režie: Juraj Herz
scénář: Jeanne-Marie Leprince de Beaumont (fairy tale (as Leprince de Beaumont), Juraj Herz (screenplay), Ota Hofman (screenplay), Frantisek Hrubín (screenplay)
hrají: Zdena Studenková (Julie / The Beauty), Vlastimil Harapes (Netvor / The Beast), Václav Voska (Father), Jana Brejchová (Julie's sister Gábinka), Zuzana Kocúriková (Julie's sister Málinka), Josef Laufer (New Bridegroom), Milan Hein (New Bridegroom), Jan Augusta (2nd Bridegroom), Josef Langmiler (1st Bridegroom), Vít Olmer (2nd Horseman)
produkce:
hudba: Petr Hapka
keywords: beauty-and-the-beast, fairy-tale, based-on-play, based-on-novel
titulky: hledat na OpenSubtitles.org
hits: 5688

Recenzoval asar210997

Přidáno: 17. duben 2011

Francie se v moderním světě filmu zapsala zejména v humorném žánru – a to hlavně díky snad nejznámějšímu francouzskému herci Gérardu Depardieu. Komedie jako Tais-toi!, RRRrrrr!!!, Astérix et Obélix či Les Visiteurs se stali hity nejen ve své rodné zemi, ale také zde – v České republice. Tyhle filmy nejsou však ty jediné, které si zaslouží nějakou tu úctu - La Belle et la bête (do češtiny přeloženo jako Kráska a Zvíře) z roku 1946 se neproslavilo jenom jako prototyp tohoto motivu, ale také díky českému „remake“ Panna a Netvor z roku 1978.

Ať už se člověk narodil ve 20. nebo ve 21. století, snad každý musí vědět, že staré československé pohádky jsou klenoty světové filmografie – ať už je to Princ a Večernice, Popelka nebo Princezna se zlatou hvězdou. A jak již tyto názvy napovídají, většinou byla do děje nějak zapletena Princezna nebo Princ. Panna a Netvor je však výjimkou – Julie (Zdena Studenková) je totiž opravdu jen prostou dívkou, ačkoliv velmi krásnou a zodpovědnou.

Jeden obchodník slibuje svým třem dcerám velké mění a bohaté ženichy, poté, co k němu jeho zboží nedorazí, se však musí vydat do hlubokého lesa se svým jediným vzácným měním – s krásným obrazem své zesnulé ženy. Bez koně a bez doprovodu naráží na opuštěný zámek, ve kterém si chce odpočinout. Po záhadném zjevování se jídla usne u stolu a když se ráno probudí, má kolem sebe zlaťáky a šperky – někdo koupil jeho obraz. Je z toho nadšený, děkuje do prázdna a při cestě z hradu si vzpomene na žádost jeho nejmladší dcery: „Mě stačí jenom růže, tatínku“. A jelikož jsou kousek od něj křoviny s květy růží, jednu utrhne… Obchodník se vrací ke svým dcerám celý zarmoucený – za utrhnutou růži musí obětovat život jedné ze svých dcer a nebo ten svůj. A ačkoliv jsou jeho nejstarší a prostřední dcery rozmazlené nány, připravuje se na zpáteční cestu do hradu, připraven na svou smrt. Nejmladší dcera je však hodná a má svého otce ráda, proto nasedne na koně a než by jí v tom kdokoliv stihl zabránit, odjede do lesa na hrad. A tam potkává zakleté stvoření, žijící osamoceně a zvířecím životem. Zvítězí láska, kterou Netvor k dívce uchovává, nebo nenávist, kterou uchovává dívka k Netvoru?

Již dříve několikrát použitý děj v českém provedení. Jak to může asi dopadnout? Pod režií českého hororového režiséra Juraje Herza (např. česká klasika Spalovač mrtvol, jeden z nejuznávanějších hororů Upír z Feratu nebo nový průměrný horor T.M.A.) na nejvýš dobře. Udělal totiž hned tři zásadní změny – 1) Netvor (jinak známý jako Zvíře) již nemá podobu lva, nýbrž orla, 2) Film je pojat z velké části jako horor (což skvěle funguje!), 3) Z děje zcela vypustil zakleté sluhy (což bylo jenom v animované verzi – mluvící svíčka, hodinky…).

Nejen, že film obsahuje opravdu hustou atmosféru (která by se dala krájet, jak už se tradičně říká) a sympatické postavy, ale také opravdu skvělé herecké výkony – za zmínku určitě stojí Zdena Studenková coby Julie, která svou úlohu zvládla s nevídanou lehkostí, Vlastimil Harapes v roli Netvora, který dokázal vyvolat v divákovi hlavně respekt a pochopení a nakonec Václav Voska v roli otce, kterému patří celý úvod a využívá toho. Dále svou roli zvládli i dvě zbylé dcery (Jana Brejchová, Zuzana Kocúriková), úvodní služka při dovážení zboží (mám zato že jí hrála Jorga Kotrbová, ale nejsem si jistý) a nakonec i většina jezdců a loupežníku na úvodu. A tím máme i skoro všechny lidi, co ve filmu hráli, takže ve finále je obsazení velký nadprůměr.

Přední stránkou především prvních několika scén je samozřejmě atmosféra – já jsem na tomhle filmu vyrůstal a navždy se mi do paměti zaryla scéna, kdy začne před jezdci hořet keř a najednou se tam objeví loupežníci (ačkoliv jsem tuhle scénu nikdy příliš nepochopil). Pannu a Netvora bych i dnes zařadil mezi filmy s nejúžasnější hororovou (lépe řečeno děsivou) atmosférou, co se týče cca prvních dvaceti minut, následovně se totiž hlavní předností stává onen Netvor a z hororu se stává romantická pohádka s motivem, aby divák pochopil tu zkroucenou a zoufalou duši (SPOILER) zakletého prince (/SPOILER) Netvora (nemyslím si, že je to spoiler, protože to snad každý zná, ale pro jistotu…). A i po téhle stránce to tvůrci zvládají na jedničku.

Přední stránkou filmu jsou také naprosto dokonalé masky – samozřejmě mám na mysli Netvorovi sluhy (dobrá tedy, sluhové tu jsou, ale není to žádná svíčka :D), kteří obsluhují návštěvníky hradu (nejlepší jejich zjev byl, když otec koukal do krbu) a samotného Netvora, o kterém se rozepíšu níže.

Přesněji řečeno zde: Tradičním zjevem (jak jsem psal výše) Zvířete (zde Netvora) je tradiční lví hlava a především nezapomenutelná hláška „Budu za Vámi chodit každý večer ve stejnou hodinu a vždy se vás zeptám: ‚Stanete se mou ženou?‘“. Nyní však šelmu nahradil dravec a savce nahradil pták – a mohla z toho vzniknout o dost lepší image, zároveň o hodně děsivější a více uvěřitelná. Kdo si nevzpomněl z minulých odstavců a ještě film neviděl (zanedbanče! :D), je to orel – orlí hlava a peří na těle.

Samotné chování Netvora je logické a také hodně uvěřitelné, loví srnky a scéna, kdy jede na mělčině vody na koni za srnkou (nebo kolouškem, všechno to vypadá stejně) je naprosto dokonalá a dosti děsivá. Finální scéna, kdy se zjeví jeho skutečná tvář sice již není zas až tak efektní a děsivá (což nejspíš ani být neměla), ale stále stojí za to.

Zde na Studni je mnoho filmů, které tu podle mě nemají co dělat a ačkoliv na IMDB nebo ČSFD najdete, že Panna a Netvor je především pohádka (což je docela i pravda), rozbrečel tento film nejedno dítě, které se na něj dívalo. A proč? Protože je zatraceně děsivý, a to říkám i teď, když jsem viděl tolik hororů. Takže jsem na míru spokojen s „účastí“ tohoto profilu na těchto stránkách, ačkoliv se divím, že jej ještě nikdy nehodnotil…

Ve shrnutí: Myslím, že deset bodů z deseti mluví za vše, ale jestli ne, tak napíšu jenom tři slova… Český… Hororový… Klenot…

Nejlepší scéna: Většina scén byla na stejné úrovni, nejvíce se mi však líbili tyto tři: 1) Vzájemné se povraždění převozníků zboží, 2) Obsluhování otce, do čehož hlavně zapadá výše zmiňovaný sluha v krbu a na lustru, 3) (SPOILER)závěrečná proměna Netvora v člověka(/SPOILER)



Pokud chcete ohodnotit film, použijte k tomu prosím komentář.
K debatě nad osobou recenzenta, recenzí, technickými detaily či k reakci na předchozí příspěvky slouží diskuse, po kliknutí na tlačítko se sama založí. Díky.
Vulgární a pravidla nerespektující komentáře budou vymazány.