Kdybych měl spoustu peněz, ležel bych na gauči, koukal na filmy, četl comicsy a poslouchal hard core. Hodně bych jedl, hodně pil a čas od času si telefonem objednal děvku. Řečeno Tarantinem, byl bych „spokojenej parchant”. Ne tak filmoví pracháči, ti musí vždycky dělat něco neobvyklého. Jako ten v horroru 13 duchů. Samozřejmě se mu to nevyplatilo a dobře mu tak. Raděj měl ležet na gauči, koukat na filmy, číst comicsy… Jo, každý zkrátka spokojeným parchantem být nedokáže.
Příběh začíná na vrakovišti aut, kde se milionář Cyrus Kriticos (F. Murray Abraham, scénárista má pravděpodobně rád Asterixe) za pomocí senzibila Dennise Rafkina (Matthew Lillard) pokusí chytit v pořadí už dvanáctého ducha. Lov je sice úspěšný, bohužel samotný Cyrus při něm zahyne a slíbená tučná odměna, kterou měl Rafkin za svou práci dostat, nenávratně mizí s ním. Vzápětí se seznámíme s dalším hrdinou: Arthurem Kriticosem (Tony Shalhoub), kterému se v poslední době vůbec nedaří, dům mu shořel i se ženou a on teď musí žít v malém bytě s dospělou dcerou Kathy (Shannon Elizabeth), malým Bobbym a černošskou chůvou (nebo co to vlastně je) Maggie. Že je na tom Arthur finančně hodně špatně je očividné, protože kdyby měl dost peněz, sotva by zaměstnával individuum, které nevaří, neuklízí, nestará se o synka a navíc celou dobu blbě kecá. Takže, když se objeví nažehlený právník s novinou, že strýček Cyrus zemřel a Arthur je jediným dědicem jeho pohádkového majetku, rodinka včetně chůvy neváhá a vyrazí do nového bydliště. Cyrusův dům stojí na samotě a je postaven ze skla popsaného podivnými hieroglyfy a ozubených kol. Před domem se setkávají s elektrikářem , který se vloudí za pomoci nepravděpodobné historky do domu. Není to nikdo jiný než Rafkin a chce dostat své poctivě vydělané peníze. Co netuší je, že ve sklepě je kromě elektrických pojistek uvězněno dvanáct rozhněvaných duchů, které on sám pomáhal ulovit. A show může začít.
Ten úvod na vrakovišti je výborný. Má to švih, je to akční, zábavné a přiměřeně brutální. Připouštím, že bych s otevřenou náručí přivítal film o lovcích duchů přesně v tomhle stylu. Jediné co mě trochu zklamalo, byl vzhled ducha. Čekal jsem něco strašidelného, ne pošuka s baseballovou pálkou. Stejně tak je to i u ostatních. Na to, aby byli děsiví jsou příliš hodně vidět, navíc vypadají spíš jako postavy z comicsů, nebo ultra punkoví punkeři. Což sice není na škodu, ale film díky tomu postrádá strašidelnost. Najdou se tu například týpci jako malý chlapec převlečený za indiána s šípem trčícím mu z čela, šeredná ženská s hlavou v malé kleci, chlápek s lebkou probodanou hřeby a dalších pestrá paleta sympatických zrůdiček. Vypadá to, že se sice nebudete bát, zato se příjemně pobavíte.
Nuda to sice není, ale velká zábava taky ne. Všichni chodí po domě, navzájem se hledají a sem tam si to rozdají s nějakým tím duchem, kterého můžou vidět díky speciálním spektrálním brýlím. Sympatické je, že jde o film docela krvavý, sice v nijak velké míře, ale pár scén vám jistě chvíli utkví v paměti. Například ta s rozpůlením člověka a kdo viděl Beckův následující film Loď duchů (Ghost Ship) dávno pochopil, že jeho režisér má tenhle druh smrti obzvlášť rád. Jen se tady vyskytuje v mnohem menší míře, navíc právník, který má to štěstí takhle umřít, není rozpolcen vodorovně, ale svisle. Ale o to je to zajímavější. Hezká je i smrt hlavního padoucha (neprozradím koho ani jaká) a jedno celkové rozmáčknutí mezi skleněnými stěnami. Přesto si myslím, že by filmu prospělo víc postav určených k likvidaci. Taková skupinka zabloudivších turistů by nemohla celkový dojem v žádném případě pokazit víc než se to povedlo filmařům. Neodpustili si totiž tradičně otravné zachraňování potomků hrdinným otcem a hlavně zbytečnou, užvaněnou a rádoby vtipnou pseudochůvu Maggie (Rah Digga), která se do příběhu zoufale nehodí. Výsledkem je, že nevím jestli chtěli natočit komedii, nebo horror, navíc to vypadá jakoby se do poslední chvíle nemohli rozhodnout ani oni. Vzniklo něco mezi. Výsledek sice není zdaleka nejhorší, ale vzhledem k tomu, že na začátku režisér ukázal co umí, mohl to být hodně dobrý a hodně zábavný film.
Zajímavé jsou pohnutky, které přiměly Cyruse k chytání duchů. Ve svém domě sestrojil jakýsi pekelný stroj, který umožňuje vidět do budoucnosti, nebo tak něco, což není až tak důležité. Hlavně to musí být důvod dostatečně zvrhlý. Když pominu, že podobné hovadiny můžou doma vyvádět jen lidi co mají hromadu peněz a neví co s nimi, připadá mi zábavná myšlenka, že tenhle stroj mají pohánět svou energií právě duchové. Nutit duchy pracovat, to mi přijde jako opravdová zvrhlost. Nedivím se jim, že jsou tak naštvaní.
Důvodů proč si film pustit, je několik. Především mnou už dostatečně vychválený úvod, skoro všechna zabití duchy a hlavně nahá dívka-duch s tělem posetým jako obscénní ústa rozšklebenými jizvami, což je lahůdka pro příznivce nekonvenční erotiky. Není to málo a nebýt toho neoriginálního konce, mohlo být důvodů daleko víc.
PS: Myslím, že Matthew Lillard se poprvé ve své kariéře pokusil nehrát sám sebe. Chvílemi se mu to docela daří, ale občas prostě neodolal. Snad příště.
Pokud chcete ohodnotit film, použijte k tomu prosím komentář. K debatě nad osobou recenzenta, recenzí, technickými detaily či k reakci na předchozí příspěvky slouží diskuse, po kliknutí na tlačítko se sama založí. Díky. Vulgární a pravidla nerespektující komentáře budou vymazány.
