Do malého rybářského městečka, tak chudého, že i městská rada zasedá v lednici na krabicích s rybama, dorazila zajímavá atrakce - depilační voskový salón! Zbaví tam vaše těla všech těch odporných chlupů (musím to zacitovat v originále, protože se to opakuje jako zaklínadlo - pesky body hair), takže budete hladcí a krásní. Při první návštěvě zdarma, a ty další... mno, to už vám na penězích stejně záležet nebude. Po prvním navoskování se totiž každý promění v zombie, posedlou nepřetržitým sexem, a upřímně nenávidící všechno hlupaté! Za přirozenou chlupatost Země bojuje jen několik místních statečných obyvatel, kteří nepodlehli laciným svodům horkého vosku, roztíraného zručnýma rukama kozaté majitelky salónu...
OK, tolik trochu teorie na úvod. Pro fandy zombie filmů je třeba raději hned upřímně přiznat, že ve filmu žádné zombie ve skutečnosti nejsou. Navoskovaní nešťastníci totiž jen sami o sobě tvrdí, že jsou zombie, což jim samozřejmě nežereme, když nemají žádné potřebné vnější znaky - a především nejsou mrtví. I když nešťastníci... vzhledem k poznámce o posedlosti nepřetržitým sexem, kterou jste jistě v předchozím odstavci nepřehlédli, by se leckterý divák nechal asi navoskovat dobrovolně. Zvláště, když už vidí osud těch již navoskovaných. Většina hereček ve filmu se svléká více než ochotně, a jejich horní partie často mají skutečně světové parametry. Svlékající se (ne)herečky doplňují v mužských rolích až překvapivě dobří herci, především v epizodních rolích se slušným komediálním talentem - starosta, nebo ten starší z dvojice dědků námořníků jsou opravdu skvělí. U podobně laděného filmu bych skutečné herce opravdu nečekal.
Hot Wax Zombies mají být především komedií, a jako komedie i fungují - občas. Některé izolované vtípky mne dokonce rozesmály, třeba rozhovory dědků námořníků, nastražená past v podprsence, nečekané titulkování písně La Bamba či zasedání městské rady. K popukání je scéna, kdy hlavní hrdinka leze do skladiště voskovacího salónu, a najednou se lekne se slovy „fucking rats” - načež kamera skutečně zabere fucking rats (viz jeden z obrázků níže). Vtip se sice trochu rozmělní několikerým opakováním a rozpitváním v závěrečných titulcích, ale přesto je to takový typický představitel Hot Wax Zombies humoru, který se vyznačuje především nečekaností. Bohužel ale mezi dobrými scénami je spousta hodně nevtipného sena. Ocenil jsem, že i přes trochu šílený námět se děj nezvrhává v žádnou crazy komedii, které se pak ani smát nedá, ovšem hluchá místa bych osobně raději vyplňoval dalšími obnaženými navoskovanci, než občas prázdnými dialogy tří hlavních hrdinů.
Nejvíc se mi asi líbilo ozvučení. Snad v žádném jiném filmu jsem neviděl, aby zvukové efekty byly natolik integrální součástí hudby. Občas to zní až nepřirozeně, když do rytmu kvílejí ptáci, rachotí lžíce nebo se krájí zelenina, nicméně za chvíli jsem si zvyknul, a vysloveně jsem vyhledával další chvilky, ve kterých si nezvyklého jevu všimnu. Připadalo mi, že úplně všechny zvuky vznikaly až později ve studiu, což krom kladného provázání s hudbou nese i občas divně znějící dialogy, kdy například všichni mluví pořád stejně hlasitě, ať jsou sebedál od kamery. Na zvucích jsou občas založeny i docela povedené vtipy, kdy se třeba jedna z hereček ve chvíli, kdy z jejího domu zní podezřelý rachot uvnitř řádících zombie, klidně otočí na kameru a prohlásí cosi ve smyslu, že klidně půjde dovnitř, protože se jí přece nemůže nic stát, když k tomu nehraje dramatická hudba. A v zápětí orchestr spustí... :-)
Obvykle když má film 80 minut, tak se říkává že je moc krátký, že někdo něco ošidil nebo nedodělal. V tomto případě je tomu trochu naopak - optimální délka by byla asi tak kolem 50 minut. Nastavovaná kaše na konci je totiž naprosto děsná, někdy kolem hodiny trvání filmu už přestává být jasné kdo s kým a proti komu, a dojde i k naprosto nesmyslnému naplnění poslední části názvu "On Wheels", kdy se navoskovaní nahrnou na motocykly, a začnou pronásledovat nenavoskované rovněž na motocyklech. Konkrétně na dvou skůtrech. Konec filmu prostě ubije spolehlivě i to málo dobrých věcí, a v recenzentovi, který byl už i tak naštvaný že se nedočkal žádných skutečných zombie, může vyvolat chuť nemilosrdně film za závěrečnou nudu zdrbnout. Takže si možná k mému výslednému hodnocení pár bodíků klidně přidejte...
