Před pár lety jsem viděl zubařský horror Dentist 2 a byl jsem dost zklamaný. Přišlo mi to jako sbírka nechutností, založených na vypočítavé myšlence, že většina lidí má ze zubních lékařů posvátnou hrůzu. Já se svého zubaře nebojím, je starý, takže mu můžu kdykoliv namlátit a on to dobře ví (navíc nepoužívá rajský plyn), proto, když jsem se odhodlal konečně si The Dentist pustit, usedal jsem před obrazovku naladěn poněkud skepticky. Ovšem už po pár minutách jsem nelitoval, že jsem to udělal a při závěrečných titulcích jsem měl chuť křičet: „Víc zubařských horrorů!!!”
Doktor Feinstone (Corbin Bernsen) si žije jako prase v žitě. Má krásnou mladou ženu, velký barák, vedle něj bazén (taky velký), vyhlášenou zubařskou ordinaci s čekárnou plnou pacientů a vůbec všechno, co si může dentista středního věku přát. Bohužel, prachy a nudící se panička přitahují problémy, po kterých žádný pracovně vytížený muž nijak zvlášť netouží. Dr. Feinstone jeden takový má: jmenuje se Matt a je to údržbář bazénů. Když ho podezřívavý zubař přistihne se svou ženou (sleduje je z povzdálí, přikrčen za oknem), okamžitě a nadobro problém s nevěrou vyřeší. Vzápětí se ukáže, že šlo jen o doktorovy představy. Jisté ale je, že mu hráblo a v narušeném mozku se pomíchala touha pomstít se, s profesionální deformací. Výsledkem je, že si nebohé pacientky plete se svou ženou a v každých ústech vidí zkažené, odporně hnědé zuby. Je samozřejmě jasné, že s tím se prostě musí něco udělat.
Postava dr. Feinstonea mi svými vnitřními monology o všudypřítomné zkaženosti, hnusu, špíně a zarputilým odhodláním razantně s tím skoncovat, připomněla Denirovu titulní postavu ze Scorseseho Taxikáře. Mám tuhle figuru velice rád a proto mi byl Bernsenův dentista od počátku sympatický. Jen ty konce jsou rozdílné: zubař se prostě nemůže stát hrdinou.
The Dentist stojí na hereckém výkonu hlavního protagonisty. Ať už má kdokoliv k tomuhle dílu jakékoliv výhrady, jedno musí uznat každý: Corbin Bernsen je výborný. To ostatně dokazuje hned v první čtvrtině filmu, kdy v představách trestá svou vilnou ženu a jejího bazénového milence Matta. Jeho spravedlivé šílenství je v téhle scéně naprosto dokonalé a divák se může těšit na všechno to násilí, co ho ještě čeká. Zubařova přeměna v totálního magora pak pokračuje pozvolna, v zubařské ordinaci i v čekárně se děje spousta zmatků a Bernsen zvládá všechny polohy i nálady svojí postavy přímo bravurně. Je to zkrátka jeho film a ostatní jen přihrávají, umírají, ti šťastnější pak i přežívají.
Brian Yuzna je další člověk, díky kterému není The Dentist jen bezduchý masakr. Zvolna, hezky pomalu buduje napětí, prokládá ho černým humorem a vynalézavýma vraždama. (Samozřejmě, že na tom mají velký podíl i scénáristi, jenomže příběh dr. Feinstonea není zas tak úžasný, aby zněj nemohla, pod vedením nějakého ignoranta, vzniknout jen tuctová vyvražďovačka.) Za všechny připomenu hlavně vizuálně krásnou akci s nožem snímanou shora, kdy se po každém seknutí do ustupujícího Matta objeví na betonovém chodníku krvavá čára.
Scénáristi (Dennis Paoli a Stuart Gordon) se slušně zhostili nejen příběhu, ale i dialogů. Sympatické je, že tu podobně jako v Ravenous pořád někdo různě filozofuje, nebo pronáší nějaká moudra a ono to působí úplně přirozeně, nebo dokonce zábavně. Myslel jsem, že nejpůsobivějším okamžikem filmu zůstane Mattova vražda, ale překonala ji mladá Sára, když slibovala šílenému zubaři, že pokud ji nezabije, nebude jíst už nikdy bonbóny a bude si čistit zuby třikrát denně. (Pokus o hromadnou extrakci v zubařské škole těsně před závěrem je taky výborný).
Takže, abych to nějak shrnul: The Dentist mě příjemně překvapil, pobavil, zkrátka se mi líbil. Filmu dávám hvězdičky tři, tu čtvrtou dostává Corbin Bernsen za to, že ukázal co jsou zubaři ve skutečnosti zač.
Pokud chcete ohodnotit film, použijte k tomu prosím komentář. K debatě nad osobou recenzenta, recenzí, technickými detaily či k reakci na předchozí příspěvky slouží diskuse, po kliknutí na tlačítko se sama založí. Díky. Vulgární a pravidla nerespektující komentáře budou vymazány.
