Vědecko-fantastických hororů odehrávajících se na palubě vesmírné lodi je natočena už slušná řádka. Ale těch opravdu dobrých bychom mohli spočítat na jedné ruce. Jako první, a doposud nepřekonaný, zůstává samozřejmě kultovní Vetřelec. V devadesátých letech nás pak vystrašil děsivý Horizont události a nedávno nás ozářil Sunshine, jež sice není čistokrevným hororem, ale jeho atmosféra se dala krájet. No a nyní přichází Pandorum. Snímek, jehož atmosféru nožem nerozkrájíte, nýbrž snad jen rozřežete řetězovou pilou. Navnadil jsem vás? Tak čtěte dál.
V roce 2153 to s lidstvem nevypadá zrovna růžově. Při obrovské populaci 22 miliard lidí začínají docházet veškeré potraviny a dokonce voda. Není tedy divu, že boj o omezené zdroje Země dosáhl vrcholu. Náš příběh nás ale zavádí do ještě vzdálenější budoucnosti a to konkrétně do roku 2174, kdy je do kosmu vyslána vesmírná loď Elysium, jež má za úkol najít Tanis – planetu podobnou té naší, na které je možný život. Na její zdánlivě opuštěné palubě se probouzí dva členové posádky – desátník Bower (Ben Foster) a jeho nadřízený, poručík Payton (Dennis Quaid). Oba muži se po dlouhém hibernačním spánku snaží zjistit, co se stalo, protože nikde nenalézají ani známky po ostatních členech. Téměř nic si nepamatují, netuší, jak dlouho spali a neznají ani svou pozici. Ke všemu loď vykazuje špatný stav, a aby bylo možné v ní přežít a bezpečně dorazit do určeného cíle, Bower se urychleně vydává najít reaktor, jehož resetováním uvede vše do původního stavu. Jeho cesta skrz loď se však ihned mění v noční můru. Na vlastní kůži poznává, že tu nejsou tak úplně sami. Zjišťuje totiž, že v temných prostorách vesmírného korábu se cosi ukrývá. Něco nelidského. A rozhodně to nemá přátelské úmysly.
Že se vám zdá zápletka malinko vycucaná z již zmiňovaného kousku Horizont události? Jedno je jisté, srovnávání s tímto a ještě jedním hororem (nechcete po mě jeho název, že ne?) se prostě nevyhne i přesto, že Pandorum je v mnohém odlišný. Tuto fantastickou podívanou má na starost režisér německého původu Christian Alvart. Svůj projekt natočil jako hodně špinavou sci-fi plnou neprodyšné tmy a všude prolezlých kabelů. Hlavně ta temnota tu dostala nejvíc prostoru, je takřka v každém záběru, až to některé diváky může mírně iritovat. Režisér ale přesně věděl, proč to dělá. Díky tmavým stísněným prostorům občas vyvolává v divákovi klaustrofobii a hlavně nové a nové otázky, k jejichž odpovědím se musejí dobrat společně s postavami.
Postupné nalézání zohavených lidských těl jen zvyšuje už tak obrovské napětí od samého začátku. Jenže velmi brzy nalézám první kámen úrazu. Jakoby režisér někam pospíchal a nebyl si vědom, že to, co nejde vidět, je na naše smysly mnohem působivější. Podivná stvoření žijící v útrobách lodi nám odhalí, bohužel, už v první třetině filmu a divák je tak okraden o to nejdůležitější tajemství. Naštěstí nám to vykompenzuje dobrou vizáží monster, drsnou akcí a parádním závěrem, který mě překvapil jak originální – ne však šokující - pointou, tak svým optimistickým vyzněním. Slabší stránkou filmu je ještě roztěkaná kamera a zejména střih, jenž se projeví převážně v akčních sekvencích. Nůžky střihače byly neúprosné, dá se říct až klipovité. S kombinací všudypřítomné tmy je chvílemi dost obtížné orientovat se, kdo je kdo. Naštěstí se to týká jen několika málo případů, takže budiž mu odpuštěno.
Postav si tu moc nezahrálo, takže zmíním pouze dvě hlavní hvězdy. Dennis Quaid je typicky dobrý a předvádí svoji klasiku. Drží se svého stylu hraní a nikdo mu to nezazlívá. Jenže je to Ben Foster, který tu předvádí parádní herecký výkon a svého slavnějšího kolegu tím trochu zastiňuje. Foster se objevil například ve slušném dramatu Alpha Dog, kde z jedné párty v obýváku udělal kůlničku na dříví. V thrilleru Rukojmí si zahrál mladistvého psychopata, nebo ztvárnil podivného cizince ve výborné upířině 30 dní dlouhá noc. Jeho obsazení považuju za skvělou volbu, jelikož mi sem dokonale padnul.
Pandorum si rozhodně nenechte ujít. I přes malé nedostatky vykazuje kus filmařského umu, hlavně pro cit budování husté a tísnivé atmosféry. Jeho výborné celkové zpracování jasně napovídá, že film nebyl určen pouze pro zaprášené regály videopůjčoven. Přál bych si proto jediné: vidět ho na velkém plátně. Díky našim distributorům mi to však nebude dopřáno. FUCK!
Pokud chcete ohodnotit film, použijte k tomu prosím komentář. K debatě nad osobou recenzenta, recenzí, technickými detaily či k reakci na předchozí příspěvky slouží diskuse, po kliknutí na tlačítko se sama založí. Díky. Vulgární a pravidla nerespektující komentáře budou vymazány.
