„Jmenuji se Annie. Jsem tu s Dalem a Laurou. Hodný Dale je v domě a nemůže odejít. Napiš si to do deníku.“
Jeden z nejslavnějších a nejstrašidelnějších seriálů všech dob, který byl natočen roku 1990 a čítá na 29 dílů (co díl, to jeden den v městečku), nadobro změnil tvář televizní obrazovky. Seriál plný nepochopitelných událostí a nevysvětlitelných záhad diváky natolik uchvátil, že o dva roky později se dočkal svého filmového zpracování. Režie se samozřejmě chopil sám David Lynch, protože kdyby tento film natočil někdo jiný, ani 20 Lynchů z pozice producenta by do něj nevtisklo onen jedinečný mysteriózní prvek.
Nastínit děj z Lynchova filmu bývá docela oříšek. Zkusím to takhle ve zkratce... Příběh začíná vraždou Teresy Banksové. O té se dovídá FBI a do městečka posílá agenta Desmonda, který však i se svým kolegou beze stopy zmizí. Tady děj však z ničeho nic vyjede ze svých kolejí a najednou sledujeme osudy Laury Palmerové, místní školní královny. Pod slupkou krásné dívky se však ukrývá nešťastnice zužovaná nočními můrami, bisexuálka a děvka závislá na kokainu. Jenže jí zbývá posledních 7 dnů života. Vrah Teresy si vyhlídnul tentokrát právě Lauru. Za jakým účelem? Nebo je to pouze náhoda? Zdá se, že městečko není takové růžové, jak by se na první pohled mohlo zdát a místní obyvatelé vědí možná více, než je zdrávo.
„Neber si ten prsten, Lauro. Neber si ten prsten.“
Děj filmu neopakuje - díkybohu - ve zkratce děj seriálu, nýbrž sleduje posledních 7 dnů života Laury Palmerové (jak všichni víme, vraždou Laury celý seriál začal). Odhaluje, co vůbec vedlo Lauru k jejímu stylu životu a jaká doopravdy byla. Pokud se ale z toho domníváte, že tento film je pro běžného filmového diváka stravitelnější než seriál, šeredně se mýlíte. Prvních 30 minut sice vypadá jako komediální satira, ale jen co zmizí agent Desmond, rozbíhá se kolotoč podivných událostí a bizarních postav. Nechybí tu Black lodge, což je místo, kde se střetávají duchové a neexistuje v něm čas a prostor. Dále je tu tajemný trpaslík, což je Lynchův maskot. Zjeví se tu dáma s polenem. Postavy zde jen tak mizí a znovu se objevují. Po skončení filmu vás pak musí napadnout, jestli některé z nich nebyly zbytečné. Spousta nesrovnalostí a nezodpovězených otázek budou diváky dohánět k šílenství. Mozek vám začne šrotovat na plné obrátky. Snímek vás tak donutí si ho pustit znovu a hledat v něm nějaký klíč na jeho rozluštění. A pak znovu. A ještě jednou.
Davida Lynche není třeba představovat. Jeho snímky jako Duna, Zběsilost v srdci, Modrý samet či Mullholand Drive, i přestože jsou těžko pochopitelné, se dnes považují za kultovní. Málokdo zvládá minimálními prostředky vyvolat tolik strachu jako právě on, aby vzápětí hutnou atmosféru odlehčil komickou vsuvkou. To je ostatně příznačné pro všechny jeho filmy. David vám tak neustále dokazuje, že hranice mezi genialitou a šílenstvím prostě neexistuje. Lynchův dvorní skladatel Angelo Badalamenti odvedl opět kus práce. Jeho hudba a hlavně onen ústřední motiv, který všichni důvěrně známe, je pro Twin Peaks jeden z nezaměnitelných elementů, co dělají jak ze série, tak z filmu, nesmrtelnou klasiku.
V tomto filmu si zahrála spousta slavných hvězd, i když většina z nich dostala bohužel jen minimum prostoru. Výborný Kiefer Sutherland (Lost Boys, Mirrors), hollywoodský veterán Harry Dean Stanton, podivínský humanoid David Bowie, jehož výstup jsem nepochopil, či sám David Lynch. Samozřejmě zde nechybí známé tváře, jež nás provázeli už v seriálu. Kyle MacLachlan jako speciální agent Dale Cooper, Ray Wise jako Leland Palmer a samozřejmě Frank Silva, který ztvárnil Boba. Bez tohoto zosobnění absolutního zla by to prostě nebyl Twin Peaks. Jediná změna nastala u představitelky Laury Palmerové, tu si s parádní grácií tentokrát zahrála krásná Sheryl Lee. Ta se prý během natáčení s nikým - kromě Lynche - moc nepřátelila, aby se všem odcizila a tuto samotu přenesla lépe na svou postavu. A to se jí vskutku povedlo. Ostatně Badalamentiho hudba a její tajuplná krása tvoří tu správně hutnou erotickou atmosféru.
Twin Peaks: ohni, se mnou pojď, se dá doporučit každému, i tomu náročnějšímu divákovi. Ale fanoušek, co po nocích poctivě sjížděl celý seriál, bude mít samo sebou větší výhodu a může se tak ve filmu lépe orientovat. Však je snímek natočen právě pro jeho milovníky a zejména pro milovníky Davida Lynche. Ten totiž nezklamal a opět natočil jednu ze svých podivných a rafinovaných hádanek, ukrytou pod silnou vrstvou symbolů, snů a tajemných obrazů, kterou prostě musíte vidět. Už jen kvůli tomu, že jako jeden z mála tvůrců vám dokáže naservírovat tak intenzivní obrazový i zvukový zážitek.
Pokud chcete ohodnotit film, použijte k tomu prosím komentář. K debatě nad osobou recenzenta, recenzí, technickými detaily či k reakci na předchozí příspěvky slouží diskuse, po kliknutí na tlačítko se sama založí. Díky. Vulgární a pravidla nerespektující komentáře budou vymazány.
