Když se řekne Ju-On, věřte, že úplně každý fanda asijských duchařin bude vědět, o čem je řeč. Ju-On, známý taky jako The Grudge, byl na obrazovkách televizí a plátnech kin všehovšudy už sedmkrát! Byly tu dva díly natočené přímo na video, poté opět dva díly, které tentokrát oslavily svátek hrůzy v kinosálech a tři americké remaky (poslední vyšel nedávno přímo na DVD). To je slušná zásoba filmů, které se točí okolo krkajícího ducha Kayako. Dnešní recenze je věnovaná dalšímu, již osmému, dílu této horrorové série, který se v originále jmenuje Ju-On: Shiroi Roujo. Tento díl je výjimečný tím, že v jeho středu poprvé není duch Kayako, alébrž úplně jiný, a to duch jakési staré paní. Neptejte se mě, proč to tak je. Nevím, sám se v Ju-On univerzu tak úplně nevyznám...
V úvodu se seznámíme s Fumiyem, který pracuje jako Santa Claus, co roznáší dárky na objednávku. Vkročí do domu, jenž je, samozřejmě jak jinak, než prokletý a my už jen můžeme počítat minuty, které nás dělí od chvíle, kdy se krkající duch dostaví na scénu (titulní duch krká podobně jako Kayako). Přiznám se, že jak jsem tomuto filmu před projekcí moc nedůvěřoval, tak v prvních pěti minutách si mě docela získal tím, že se mu vůbec podařilo vytvořit strašidelnou atmosféru. Skoro bych řekl, že podobnou prvním dvěma video Ju-On-ům. I dějově to připomíná originály. Jsou tu opět detektivové, dívka se schopností vidět do druhého světa, vrah i jeho pomstychtivá oběť v podobě napudrovaného ducha.
Lekačky, kde figuruje krkající duch jsou slušné. Párkrát jsem se vážně lekl i díky jejich vynalézavému načasování. Možná tak vynalézavému, že jsem po patnácti minutách už očekával lekačku i tam, kde by byla spíš legrační - v tělocvičně za denního světla. Ale nebojte se, s lekačkami se tu neplýtvá, takže nehrozí, že by přestaly v průběhu filmu najednou fungovat z důvodu jejich časté četnosti.
Opět tu vidíme příběhy lidí, co se s kletbou (čili o čem to celé vlastně je) setkali, a kteří jí budou v tom onom "svém" segmentu čelit. Někteří špatně, jiní ještě o něco hůř. Je tu i část z minulosti, která celkem srozumitelně vysvětluje jednak pozadí filmu a druhak některé podivné, ale zato solidně strašidelné pasáže (doručení dortu, kazeta). Je fajn vidět, že se myslelo i na pravé fandy série - má tu totiž malé, několikasekundové, cameo mňoukající chlapeček Toshio, a podle IMDB je tu i Kayako, avšak v jaké roli, to opravdu těžko říct. Ono je totiž dokonce možné, že i v té hlavní. Rozeznat jednoho krkajícího ducha od druhého opravdu není v mých silách. Navíc už je to nějaký čas, kdy jsem Ju-On viděl naposledy.
Shrnul bych to tak, že Ju-On 8 v mé "knize" dopadl slušně. Podařilo se mu navodit dusnější atmosféru a lekačky fungují přesto, že by už bylo na čase, aby krkající duch šel po sedmi dílech do důchodu. Změna režiséra filmu rozhodně pomohla, Ryuta Miyake (Tales of Terror) přinesl do série víceméně svěží vítr. Co zůstává, a to bohužel pro mě, stále stejný koncept Ju-On-u, který mně osobně přijde poněkud nešťastný. V tom smyslu, že působí jako Pátek třináctého. Ať se stane cokoliv, a to se většinou nestane, Jason se zase vrátí, bez vysvětlení, s popřením všech existujících i těch vymyšlených zákonů.
Pokud chcete ohodnotit film, použijte k tomu prosím komentář. K debatě nad osobou recenzenta, recenzí, technickými detaily či k reakci na předchozí příspěvky slouží diskuse, po kliknutí na tlačítko se sama založí. Díky. Vulgární a pravidla nerespektující komentáře budou vymazány.
