Moje záliba v obskurních filmech mě tentokrát zavedla k slasheru Scream. Samozřejmě ne k tomu, co polovina fanů chválí za to, jak v polovině devadesátých let oživil žánr, a druhá polovina ho proklíná za to, jak ze žánru udělal mainstreamovou záležitost, ale Scream z roku 1981. Ten Scream, co ho skoro nikdo neviděl, a ti, co ho viděli, mu vesměs nemohou přijít na jméno. Nutno přiznat, že do jisté míry oprávněně.
Hned do začátku u mě ovšem film získal bonusové body - nemohu si pomoct, každý film, který má něco společného s kanoemi nebo raftingem má u mě malé bezvýznamné plus. Dokonce i film jako Scream, který začíná na úplně klidné řece a velmi rychle z ní zmizí - celá ta výprava na řece je v něm jen prostředek, jak dostat deset nebo dvanáct lidí na opuštěné místo, ze kterého nebudou moci jen tak snadno odejít nebo se dokonce dovolat pomoci. Večer prostě turisté zakotví u břehu a zajdou přespat do blízkého opuštěného městečka jak z divokého západu. Tak to aspoň vůdci výpravy plánovali, dokud ještě netušili, že se v městečku ubytoval neznámý vrah. Ten ještě večer stihne odpracovat pár čísel a prořídlá skupinka stráví bezesnou noc, na jejímž konci nasednou na rafty a vypadnou pryč. Až na to, že rafty přes noc zmizely a cesta z městečka se tím uzavřela.
Popravdě řečeno, značně dlouhou dobu jsem nechápal, co vlastně všichni proti tomuhle Screamu mají. Jistě, je naprosto tuctový, bez sebemenší originální myšlenky, dokonce nemá ani žádné gore, které by stálo za řeč (všechno se odehrává mimo obraz), ale to se konec konců dá říct o desítkách dalších slasherů. Scream má aspoň to pozitivum, že jeho prostředky pro vyvolání strachu fungují - všechno to skřípání dřeva, zvuky kroků, dveře otvírající a zavírající se samy od sebe, všudypřítomná tma nezřetelné stíny pohybující se těsně mimo dosah světla... To všechno funguje. Pochopitelně, funguje to na lidskou psychiku už tisíce let, ve filmech prakticky od okamžiku, kdy filmy vznikly, tak proč ne i ve Screamu.
Bohužel to je taky to jediné, co ve filmu funguje. Všechno ostatní už je špatné. Úplně by stačila i naprostá nezajímavost postav, kterou ostatně můžete vidět i z toho, že si po pár hodinách nejsem schopen vybavit (ani ochoten dohledat), kolik jich vlastně bylo. Základní potíž je v tom, že jsou všechny naprosto, ale naprosto anonymní - o drtivé většině se nedozvíme ani jméno, o nějakých dalších detailech ani nemluvě. Za této situace je ovšem velice obtížné cítit k někomu sympatie a přát mu přežití. Bohužel ani není proč k někomu cítit nenávist nebo odpor a těšit se, až mu vrah zasekne sekáček do hlavy. Když už to někdo odnese, je to člověku úplně jedno. Tím, že se ta smrt odehraje mimo kameru, navíc divák přichází o to poslední, co by snad z té vraždy mohl mít.
Katastrofální postavy ovšem ještě nejsou to nejhorší: Nejhorší je fakt, že Scream o ničem není. V normálním slasheru je možné těšit se a) na odhalení identity pachatele, b) na odhalení jeho motivů, a c) na způsob, jak se obětem podaří - nebo nepodaří - nad vrahem zvítězit. Scream nemá ani jedno z toho - body a) a b) už v jednu chvíli vypadaly nadějně, když se do městečka zatoulal neznámý cizinec a uvolil se, že uvězněným turistům poví příběh o historii městečka, ale těch pár minut keců se zobrazovaných událostí netýká ani trochu. A závěr, ten prostě tak nějak vyplyne do ztracena - přirovnal bych to k alternativnímu Saw, ve kterém se komplet celý děj odehraje v umývárně (žádné odskoky do minulosti nebo do toho, co dělají jiné postavy), nedozvíme se ani slovo o nějakém Jigsawovi ani o Adamovi s Gordonem, a na konci filmu prostě záběr na oba dva vězně sedící klidně na podlaze přejde plynule do závěrečných titulků. Doteď jsem nepochopil, co vlastně chtěl Byron Quisenberry, režisér a autor scénáře, úvodním a závěrečným záběrem a příběhem o městečku říct - a soudě podle toho, že podobné přiznání dělají i všechny recenze a komentáře, na které jsem narazil, zjevně není chyba jenom ve mě.
Přes to všechno nedokážu Scream úplně zavrhnout - ona ta pochmurná atmosféra opuštěného zlatokopeckého městečka je navozena opravdu dobře, lépe než v průměrném slasheru. Jenže co je to platné, když zůstane tak zoufale nevyužita?
