Welcome to


Hledání

 

Login
Přezdívka 
Heslo 

Ještě nemáte svůj účet? Můžete si jej vytvořit zde. Jako registrovaný uživatel získáte řadu výhod. Například posílání komentářu pod jménem, nastavení komentářů, manažer témat atd.
 

Kdo je online
Právě je 24 návštěvník(ů) a 1 uživatel(ů) online.

Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde
Seznam uživatelů
 

Doporučujeme
 

  

Článek: Historie Godzilly part 1: Showa éra
publikováno 13.04.2006 Monsters

Godzilla. The King Of The Monsters. Nejslavnější filmové monstrum všech dob. Za svých padesát let života si zahrála ve 28 filmech a bojovala s více než 30 různými druhy neuvěřitelných monster. Pojďme se tedy na její kariéru společně podívat pod drobnohledem. V první ze tří částí se budeme zabývat klasickou sérií Godzillích filmů z let 1954-1975, známou také pod označením Showa.



Rok 1954. Začátek ságy. Režisér Ishiro Honda a filmová společnost Toho ltd. dokončují práce na zbrusu novém monsterhororu. Jeho následný vstup na filmová plátna způsobil hotové pozdvižení. Godzilla, 50 metrů vysoké monstrum, přeživší dinosaurus (dozvěděl jsem se, že původní podoba Godzilly měla být obří chobotnice a že japonské jméno Gojira bylo vzáno od jednoho tlustého zaměstnance společnosti Toho) zmutovaný radiací z explozí nukleárních bomb, se vynořil z hlubin a jako ničivý cyklon rozséval smrt a zkázu ve šílené pomstě lidskému druhu. Nezranitelná bestie symbolizující strach Japonců z jaderné katastrofy, dštící ze své tlamy radioaktivní oheň, proměnila Tokio v hromadu suti. A diváci jásali. Natočena jako černobílý snímek a tím ještě získavajíc na pochmurnosti a děsivosti, Godzilla zaznamenala obrovský úspěch. Monstrum ztvárněné technikou man in suit a papundeklové kulisy působí s odstupem času trochu legračně, ale ve své době film na lidi skutečně zapůsobil (Honda a spol. se jeho prostřednictvím také snažili upozornit na nebezpečí jaderných zbraní). Podařilo se mu prorazit i v konkuretnů plné Americe (kde vyšel v reeditované verzi pod názvem Godzilla, King Of The Monsters), což bylo pro Ishira Hondu impulsem k tomu, aby začal natáčet pokračování.


V roce 1955 tedy světlo světa spatřil film Godzilla Raids Again (známý také pod názvem Gigantis, The Fire Monster). Přes mnohoslibný název ale kýžený úspěch nepřinesl. Oproti původnímu Godzillímu příběhu přinesl jen nepatrné odlišnosti a nadšení diváků ochladlo. Přesto však do života Godzilly přinesl jednu novou tradici a to její souboje s jinými obřími monstry. Soupeřem jí v tomto filmu byl čtyřnohý, obrněný plaz známý pod jménem Anguirus (vyskytuje se i transkripce Angilas). Ale ani tato posila nebyla při útoku na filmový trh příliš úspěšná, proto Ishiro Honda uložil Godzillu na několik let k ledu (doslova) a začal pracovat na jiných obřích monstrech.


Prvním monsterfilmem společnosti Toho v barvě byl roku 1956 Rodan. Létající plaz vybavený nadzvukovou rychlostí ničil všechno, co v Tokiu po útoku Godzilly ještě zbylo. Jako jeho starší sestra před dvěma lety, i Rodan se stal velmi úspěšným monstrem (později mu to vyneslo i několik rolí v Godzillích dobrodružstvích) a Toho s režisérem Hondou pokračovali v natáčení dalších a dalších filmů s obřími příšerami. Po šlápnutí vedle s nepovedeným filmem Varan: The Unbelievable v roce 1958 přišel třetí zásadní moment rané Showa série v roce 1961, kdy světlo světa spatřil snímek Mothra. Na rozdíl od Godzilly a Rodana byla Mothra, mýtický hmyzí bůh připomínající obří můru, mírumilovným stvořením, které bylo přivoláno na pomoc dvěma vílám, které unesli gangsteři s vidinou jejich prodeje do cirkusu jako zábavní atrakci. S Mothrou stvořil režisér Honda druhé nejslavnější monstrum společnosti Toho vůbec, což potvrzuje také fakt, že Mothra je v historii Godzilly jejím nejčastějším sidekickem (a na konci poslední dekády 20. století také hrdinou tří vlastních, samostatných filmů)


Rok 1962 by se dal v životě Godzilly označit jako přelomový. Ishiro Honda oživil radioaktivního dinosaura, aby kvůli snaze zaujmout širší diváckou veřejnost zkřížil zbraně s legendárním americkým monstrem, King Kongem ve filmu King Kong vs Godzilla. Šlo o první Godzillí snímek v barvě a historicky vůbec nejúspěšnější film, v jakém kdy naše tradiční příšera účinkovala (osobně tento film ale mezi mé oblíbené nepatří). V té době už bylo jasné, že Godzilla je zpět na výsluní v plné síle. A společnost Toho ji až do konce Showa série nenechala oddechnout...


V roce 1963 nastala dočasná odmlka, aby nám o rok později, v šedesátém čtvrtém, naservíroval Ishiro Honda hned dva Godzillí příběhy za sebou. Koncept filmu Frankenstein vs Godzilla nakonec nebyl zrealizován a upadl v zapomění (klasické monstrum spisovatelky Shelleyové nakonec Toho ltd. použili o rok později ve filmu Frankenstein Conquers The World) a Mothra vs Godzilla (nebo Godzilla vs The Thing) se objevila na plátnech až ve své druhé verzi, zato však s velkým stylem. Spojení dvou klasických monster v jednom filmu opět výborně zafungovalo a ačkoli Godzilla svůj souboj s na straně pravdy a práva stojící Mothrou prohrála, vrátila se ještě týž rok ve filmu Ghidrah, The Three-Headed Monster. GTTHM patří k jedněm z nejlepších momentů celé Showa série k mým nejoblíbenějším Godzillím filmům vůbec. Kromě starého známého Rodana uvádí do G ságy nové monstrum, trojhlavého vesmírného draka Kinga Ghidoraha (který je v tomto filmu označován jako Ghidrah, což je asi nějaká zkomolenina slova Hydra) a je historicky prvním snímkem, v němž Godzilla vystupuje jako částečný spojenec lidí. Monstra se také dočkala určitého polidštění, ve filmu spolu komunikují a tím se odchylují od původního konceptu tupých zvířat.


O rok později se King Ghidorah (který se stal nejslavnějším záporákem Godzillí série) společně s Godzillou a Rodanem (ovšem bez Mothry) vrátil ve filmu Godzilla vs Monster Zero. Ishiro Honda zde zabrousil i do trochu odlišných filmových vod a Godzilla vs Monster Zero se nakonec stal především invazionistickou sci-fi (když se na něj díváte dnes, může vám díky poněkud fušerskému přístupu k natáčení připadat jako celkem dobrá parodie). Snad právě nepříliš spokojená divácka obec nakonec zapříčinila, že Godzilla vs Monster Zero byla na pár let konečnou pro Ishira Hondu a na režisérský stolec se dostal s odstupem času nechvalně proslulý Jun Fukuda


Fukudovy Godzilly se vyznačují poněkud odlehčenějším stylem a berou samy sebe mnohem méně vážně. Takový je například první Fukudův zářez - Ebirah, Horror Of The Deep z roku 1966. Snímek má určité prvky špionážních filmů á la James Bond, samozřejmě charakteristicky "godzillovsky" prostoduché a nedotažené. Asi někde tady se pro Godzillí filmy staly signifikantní možná až záměrně špatné zvláštní efekty, obrovské přehrávání japonských herců a šílené dějové eskapády, které je provázely až do vyvrcholení celé série. Tak či onak, Ebirah, Horror Of The Deep (známý také jako Godzilla vs The Sea Monster), v kterém se v epizodní roli objevila Mothra a dvě nová monstra - obří humr Ebirah a obří sup Ookondru, se stal jedním z klasických dílů showa éry a jeho nechtěné komediální kvality mu nakonec zajistily místo ve slavné zábavné relaci Mystery Science Theater 3000 (chlapík a jacísi jeho loutkoví domácí mazlíčci jsou uneseni na neznámou planetu a mimozemšťané je mučí promítáním špatných filmů).


Druhý zářez si u Godzilly Fukuda připsal o rok později, kdy natočil film Son Of Godzilla. Snímek se stal mezi fanoušky jedním z nejkontroverznějších z celé 28dílné série. Ne ani kvůli svému obsahu jako kvůli faktu, že se stal premiérovým pro Minillu, mládě Godzillího druhu, které se stalo nejneoblíbenějším monstrem v historii Godzilly vůbec. Původním účelem Minilly bylo asi přivést do Godzillí série trochu komediálních prvků (dle mého názoru zbytečně), výsledkem však bylo spíše jakési zdětinštění. Některé scény s Minillou jsou sice skutečně legrační (když jí stará Godzilla, aby ji taky naučila plivat radioaktivní oheň, dupne na ocas, je nezapomenutelné), ale po většinu času je mládě Godzilly veskrze zbytečnou postavou. Samotný film Son Of Godzilla ovšem není vůbec špatný, prezentuje opět dvě nová monstra - obří kudlanku Kamacurase a obřího pavouka Kumongu (který patří mezi nejlépe vizuálně stvárněná monstra Showa éry), je zasazen do atraktivní scenérie tropického ostrova a v ženské roli se v němo objevuj dle mého názoru nejhezčí herečka v celé historii Godzilly (jinak Toho při vybírání hereček cit pro estetiku příliš neprokázali). Skladba příběhu je pak typicky fukudovská, pojednává o vědeckém pokusu o vytvoření stroje na manipulaci s počasím.


Ať už byl důvod jakýkoli, v dalším příběhu radioaktivního ještěra byl v kolonce režiséra opět uveden Ishiro Honda. Bylo vidět, že scénáristům trochu docházejí nápady, film Destroy All Monsters si opět pohrával s tématem invaze z vesmíru, ovšem především byl jakousi okázalou přehlídkou monster. Těch se ve filmu objevilo neuvěřitelných jedenáct, a to jak známých ze starších Godzillích filmů (Rodan, Mothra, Anguirus, King Ghidorah...), tak zasahujících do G historie vůbec poprvé (mořský had Manda, který se objevil ve sci-fi Atragon v roce 1963; čtvernohý rohatý plaz Baragon, který měl menší roli v už zmiňovaném Frankentein Conquers The World; nebo Gorosaurus, tyrannosauru podobný veleještěr, jehož debutem byl film King Kong Escapes z r.1967). Je pravda, že Destroy All Monsters už zdaleka nebyl tak dobrý, jako některé starší Hondovy Godzilly, ale přesto byl nakonec tím lepším, co se v poslední dekádě Showa éry ve studiích firmy Toho urodilo (památná byla především závěrečná scéna filmu, kde všech deset pozemských monster bojuje proti Kingu Ghidorahovi)


Ishiru Hondovi se s Destroy All Monsters zčásti podařilo oživit skomírající sérii, ale o rok později jí sám zasadil málem zničující úder. Další pokračování už zkultovnělé série neslo název Godzilla's Revenge (známé však bylo i pod jménem All Monsters Attack) a poměrně záhy po svém uveřejněním se zapsalo do povědomí fanoušků jako nejhorší epizoda Godzillí série vůbec. Bylo zjevné, že v Toho ltd. docházejí finanční prostředky. Film byl totiž převážně sestaven z vystřižených záběrů ze starších epizod (přvážně pak Ebirah, Horror Of The Deep a Son Of Godzilla) a samotná zápletka byla zralá akorát tak pro uvedení filmu v neděli ráno v Edově pohádkovém balíku. Pojednávala o introvertním chlapci Ichirovi, který ve snech putuje s Minillou po ostrově monster, sleduje, jak dospělá Godzilla poráží různá monstra a nakonec je svědkem vítezství Godzillího mládětem nad zeleným, kočku připomínajícím monstrem Gabarou. Této zkušenosti pak využije ve skutečné životě, zbije kluka, který se mu posmíval a přelstí dvojici lupičů. Ano, hezký výchovný příběh pro caparty, ale nedůstojné pokračování Godzillí série, která už tak byla pouze stínem své podoby z počátku 70.let. Godzilla samotná navíc prodělala menší evoluci, stalo se z ní relativně přátelské stvoření, které díky naprosto nepovedeným použitým kostýmům ztratilo většinu ze své původní impozantnosti. V té době už nikdo nevěřil, že Godzilla se znovu dostane zpět na výsluní slávy.


Rok 1970 byl pro radioaktivního dinosaura rokem odpočinkovým. Nová epizoda přišla až v roce 1971 a důvěru dostal režisér Yoshimitsu Bano, pro kterého to byl v Godzillí historii debut (u kterého bohužel nakonec zůstalo). Godzilla vs Hedorah (nebo Godzilla vs The Smog Monster) je prostě "jiným filmem". Svým stylem je zcela odlišná od Godzill Hondových i Fukudových a asi nejvíce se blíží označení "horor". Především však (jako Godzilla 1954) opět nese určité poselstí a to varovat lidi před znečišťováním přírody, které v té době Zemi ohržovalo. Ve filmu je naše planeta doslova jedním velkým smetištěm a v tomto bezútěšném prostředí se začalo dařit mimozemskému organismu, který nakonec zmutoval v příšeru jménem Hedorah, slizovité monstrum, chrlící jedovatý kouř. Godzilla, která do té doby hrála spíše sama za sebe, se v G vs Hedorah stala doslova ochráncem lidské rasy. Bano bezesporu přinesl tímto filmem do Godzillí série nový náboj. Nebál se ve filmu zobrazit i velmi naturalistické scény znečistěné krajiny a lidí, usmrcených Hedorah (která je pravděpodobně vůbec nejhrozivější a jedno z nejmocnějších monster v celé historii Godzilly) a celý film natočil velmi temně a depresivně.


Bohužel však G vs Hedorah byl pro Yoshimitsu Bana jako režiséra příběhů radioaktivního monstra zároveň debutem i konečnou. Toho ltd. se ještě snažila na úspěšný film navázat sequelem Godzilla vs Hedorah 2, koncept však nikdy nebyl zrealizován, stejně jako koncepty Godzilla vs Hitodah (kde měla být protviníkem Godzilly zmutované mořská hvězdice) a Godzilla vs Redmoon (který zase stavěl proti Godzille velkého rudého rohatého létajícího plaza). Místo toho se začalo pracovat na filmu s názvem Godzilla vs The Space Monsters. Byly zhotoveny koncepty tří nových monster - vesmírného kyborga Gigana, broučího boha Megalona a humanoidní bytosti jménem Maijin Tuol a oživeni Anguirus a King Ghidorah. Ani tento koncept ale nakonec nebyl převeden na filmové plátno a místo něj byl otevřen projekt Return Of King Ghidorah, který stavěl na základu z Godzilla vs The Space Monsters a pouze obměnil ansámbl monster. Zamítnuti byli Megalon, Anguirus a Maijin Tuol a důvěra byla dána Rodanovi, Varanovi a novému monstru, rudému draku Moguovi. Výsledný produkt však nakonec ještě doznal několika změn. Varan a Mogu byli vyhozeni, Rodan opět prohozen za Anguiruse a na světě byl ješte v roce 1972 po velmi kostrbaté cestě snímek Godzilla vs Gigan, pod režijní taktovkou Juna Fukudy


Oproti výbornému Godzilla vs Hedorah byl G vs Gigan krokem zpátky, hlavně co se týče scénáře. Fukuda opět použil téma invaze z vesmíru, které ovšem ztvárnil ještě daleko obskurněji než Ishiro Honda. Upřímně už i mně přišlo tak nějak nesmyslné, aby plány ufounů na obsazení Země zhatil nadšený ilustátor, jeho sestra karatistka a dva bývalí zaměstnanci firmy, kterou mimozemšťani na Zemi založili. Film také proslul velmi neobratným užitím vystřižených záběrů ze starších Godzillích filmů, markantním důkazem toho je zřetelně viditelná Mothra (ve skutečnosti ve filmu vůbec neúčinkující) v nevhodně použitém záběru z Ghidrah, The Three-Headed Monster. Fukudovi se zkrátka zase něco nevyvedlo, ovšem v Toho byli pravděpodobně spokojeni, protože další díl, Godzilla vs Megalon, režíroval opět on. Jak už napovídá název, jako hlavní soupeř Godzilly bylo použito monstrum, které původně mělo účinkovat v nenatočeném Godzilla vs The Space Monsters. Sidekickem Megalona byl z minulého filmu úspěšný Gigan a po boku Godzilly se objevil velikost měnící ultramanovitý robot Jet-Jaguar. Film jako takový trpěl na ty samé neduhy jako jeh předchůdce, ovšem povedlo se mu tyto neduhy nafouknout do ještě větších rozměrů, takže fanouškům už asi musela jít hlava kolem. Snad právě proto se G vs Megalon vžil jako nejhorší Godzillí film hned po Godzilla's Revenge a stal se po Ebirah, Horror Of The Deep druhým příběhem radioaktivního dinosaura uvedeným v relaci Mystery Science Theater 3000.


Fukuda si nicméně křeslo režiséra udržel i v dalším pokračování a v něm celkem překvapil. Godzilla vs Mechagodzilla z roku 1974 sice není tím nejlepším, co se v Showa éře urodilo, ale oproti ostatním Fukudovým zářezům je poměrně zdařilým dílem. Film koketuje s žánrem dobrodružných příběhů á la Indiana Jones a prezentuje dvě nová monstra. Mocnou Mechagodzillu, robotický klon Godzilly a Kinga Seesara, starobylého strážce Japonska, který vypadá jako nějaký králík a soupeří s Gabarou o post nejhloupěji vypadajícího monstra Godzillí série. V menší roli se objevuje i Anguirus. Mechagodzilla si okamžitě získala velkou oblíbenost a stala se po Rodanovi, Mothře a King Ghidorahovi čtvrtým monstrem, které se dočkalo svého zpodobnění ve všech třech érách Godzillích příběhů. Film obecně poměrně uspěl a proto byl o rok později, 1975, natočen sequel Terror Of Mechagodzilla, opět s Ishirem Hondou na postu režiséra. Terror Of Mechagodzilla (s novým monstrem, podvodním ještěrem Titanosaurem) má ve scénáři opět invazi z vesmíru a jako celek převážně těží ze jména a veze se na úspěchu starších Hondových filmů. Není ovšem vyloženě špatným snímkem a osobně si myslím, že je důstojným zakončením celé Showa série. Další pokračování už totiž natočeno nebylo a ačkoli pro něj bylo vymyšleno mnoho konceptů (od remaku prvního dílu, pracovně nazvaného The Rebirth Of Godzilla, crossoverem Godzilla vs The Gargantuas, filmem SpaceGodzilla, který nakonec byl natočen jako epizoda éry Heisei nebo už poněkud přehnaným Godzilla vs The Devil, kde měl radioaktivní dinosaurus bojovat se Satanem), Terror of Mechagodzilla byl pro Showa éru konečnou. Godzilla se vrátila zpět do svého domova v mořských hlubinách a nebylo o ní slyšet přes 14 dalších let. Její legenda však žila pořád dál a fanoušci věděli, že slavné monstrum se jednou určitě vrátí a znovu začne pustošit Japonsko jako za starých časů...

Israha

Sdilet

 
Související odkazy
· Historie Godzilly part 3: Millenium éra (23.08.2006)
· Historie Godzilly part 2: Heisei éra (11.05.2006)
· Godzilla (08.02.2004)

· Více o Monsters RSS kanál - téma Monsters
· Novinky od obitus


Nejčtenější články o Monsters:
Cloverfield - monstrum z filmu odhaleno?

 

Možnosti

Vytisknout stránku  Vytisknout stránku

Poslat tento článek  Poslat tento článek


 

"Login" | Přihlásit/Vytvořit účet | 6 komentáře
Práhy
  
Za obsah komentáře zodpovídá jeho autor.
Re: Historie Godzilly part 1: Showa éra (Skóre: 1)
podle Derek v Pátek 14.04.2006
(O uživateli | Poslat zprávu)
Hezký článek, Israha je očividně zasvěcený odborník na Godzillu. Už se těším na pokračování.


[ Odpovědět ]

Re: Historie Godzilly part 1: Showa éra (Skóre: 1)
podle Kalouda v Sobota 15.04.2006
(O uživateli | Poslat zprávu) http://
Parádní článek. Na Godzillu jsem koukal na Pro7 - viděl jsem snad 10 filmů s ní a to umím německy jenom Werbung :-D


[ Odpovědět ]

Re: Historie Godzilly part 1: Showa éra (Skóre: 0)
podle Anonymous v Středa 19.04.2006
Parádní čtení. Určitě se těším na pokračování. Macek


[ Odpovědět ]

Re: Historie Godzilly part 1: Showa éra (Skóre: 1)
podle Lima v Pondělí 08.05.2006
(O uživateli | Poslat zprávu) http://
Dobrej článek, ale s několika nepřesnostmi. Za prvé - Godzillí série nemá 28 filmů, nýbrž 29, sám je všechny vlastním. Za druhé - Godzilla (1954) je úplně jiný film, než Godzilla - King of the Monsters (1956), tudíž není jeho pouhou reedicí, jak píše autor a pokračování prvního dílu bylo natočeno dříve, než vůbec došlo k americké premiéře. Další nepřesností ve článku je zmínka, že Mothra má 3 samostatné film. Není to pravda, jsou 4 - Mothra (1964), Mothra (1996), Mosura 2: Kaitei kessan (1997), Mosura 3: Kingu Gidora raishu (1998). No ajko poslední nepřesnost bych zmínil autorův údaj, že po Terror of Mechagodzilla (1975) nebylo o ní slyšet 14 let. A co Godzilla 1985 (1984)? Na tu autor zapomněl? Ale jinak dobrej a chvályhodnej článek, konečně někdo něco napsal o mým oblíbeným kaiju žánru.



[ Odpovědět ]



(c) 2002-2010 studna.net, some rights reserved

Hosting nám zdarma poskytuje FLYWEB - děkujeme!