Dementamania je nový (a teprve druhý) film Kita Ryana, který před sedmi lety natočil kvalitní horrorovou komedii Botched. O zápletce si můžete přečíst v novince z roku 2008. Teaser trailer pak vyšel o dalších pět let později. Od té doby uplynul další rok a dnes vychází plnohodnotný trailer. Kdy vyjde film? Kit (režisér, ne auto) rozhodně nikam nepospíchá. Trailer je opravdu pěkný! Rozhodně si ho ale nepouštějte v práci. Kdoví co by se mohlo stát...
Kosárna, kraťas z antologie Pionýrů horroru, který byl k vidění na podzimní premiéře v Chotěboři, ale už pak nikoliv na youtube kanále, je konečně online. V hlavní roli jeden z nejlepších současných českých herců Norbert Lichý.
Roman "gangrena" Vojkůvka se, po rozjetí své úspěšné scénáristické mainstream kariéry, vrací alespoň na skok k rodnému žánru, a minulý víkend natočil krátký film Eskort. Pod více se můžete podívat na fenomenálně vypadající masky Petra Vaňka...
Konečně po dlouhých pěti letech vyšel teaser trailer na druhý film Kita Ryana (Botched), a imho vypadá velmi nadějně. Více o filmu zde a trailer je k vidění pod novinkou...
Novinka Dead Sushi od japonského režiséra Noboru Iguchi (The Machine Girl) je film o zabijáckém sushi. Ano, čtete správně: sushi. Oblíbená japonská pochoutka najednou dostala chuť na lidské maso. Noboru Iguchi nedávno dokončil podívanou Toaleta mrtvých, která mi tedy přišla dost ujetá - ale tohle ji, zdá se, trumfne...
Zatím vše nasvědčuje tomu, že Wrong Turn 4 bude pro fanoušky gore to pravé ořechové. První klip, který se objevil exkluzivně na stránkách Fangorie ukázal trikově povedené porcování čerstvé oběti. Obsahově ale popravdě nic zajímavého. Kdežto exkluzivní klip na serveru Fear Net už má daleko jiné grády. Chlápek zavěšený na řetězech přijde o všechny končetiny...
Záhadný úbytek drůbeže a ostatních zvířat na farmě povede nejen k otevření ran ze starých konfliktů, ale i k možná osudnému střetnutí s legendami opředeným tvorem, se kterým se nesetkalo mnoho lidí... aby o tom mohli ostatním vyprávět. Brazilský splatter The Night Of The Chupacabras (A Noite do Chupacabras) bude takovým okénkem do časů, kdy splatter kraloval televizním obrazovkám (no to je možná přehnané). Film od Rodrigo Aragãa (Mud Zombies) nemá zatím profil na IMDB, což ale nevadí, důležité je, že má trailer na Youtube, na který se můžete kouknout po kliknutí na více...
Konečně plnohodnotný trailer na novou Nishimurovu splatterovou šílenost, Helldriver. Sice ho mám po jeho posledních filmech pořád poněkud dost... ale jeho verzi zombie, ty na milost vezmu.
Osobně jsem filmy kanadského nadšence do splatteru a grindhouse, Ryana Nicholsona, po zklamání z jeho Gutterballs na Insomnifestu 2008 definitivně odpískal. Ale pokud se vám jeho styl líbí, možná vás potěší zpráva, že jeho nejnovější pecka "Famine" vychází na DVD už počátkem dubna. Jak můžete vidět v traileru níže, je to stále zhruba o tom samém, krvavá vyvražďovačka teenagerů, zoufale se snažících vypadat jako z 80. let - a mimochodem ten vraždící panák má být školní maskot. Jako vážně, Kanado?
Inbred, po deseti letech od Craddle of Fear další režijní počin Alexe Chandona, vypráví příběh skupiny mladistvých delikventů, kteří jsou odesláni odpracovat si veřejně prospěšné práce kamsi na venkov v Yorkshire. Ale ani místní mládež nepatří mezi svatoušky, a původně malý konflikt tak postupně eskaluje do krvavé lázně Chandonovských rozměrů...
Film má v Anglii premiéru počátkem února, a zatím se můžete níže podívat na IMHO opravdu velice zneklidňující teaser.
Pár dnů poté, co jeho přátelé podlehli smrtící nákaze, přichází Paul k sobě. Přesto, že i jeho tělo stravuje virus, je odhodlán přežít a varovat ostatní před nebezpečím. Jenže mezitím už do nedaleké školy míří lahve s kontaminovanou vodou. Tamní studenti se dychtivě chystají na ples... Netuší, že spolu s ním se blíží děsivá schůzka se smrtí. Tolik na úvod.
Že Francouzi patřili ke špičce hororového žánru už mnohem dříve, dokazuje u nás nepříliš profláklý snímek Baby Blood, okruhovým fanouškům však známý z videopůjčoven jako Krváček. Film se po dlouhé době dostal ke mně hlavně díky novému pokračování s názvem Lady Blood. Ale pozor! Kromě ústřední hrdinky nemá tahle sračka s předchozím snímkem absolutně nic společného. Čtenáře tímto důsledně varuju! Zato Krváček, to je jiná třída. Tahle brutální jízda si vaši pozornost bezprostředně zaslouží.
Feast II skončil jako když utne a všichni se mohli jen dohadovat jak to dopadlo - do okamžiku kdy vyšel třetí díl. Ten totiž naprosto přesně rámeček na rámeček pokračuje tam kde dvojka skončila. Dá se říct že dvojka a trojka dohromady tvoří jeden film s tím, že zatímco dvojka ještě s rezervami dokáže fungovat jako samostatný film, trojka už představuje spíš delší epizodu která samostatně zaručeně zmate každého hororového fandu.
Pokračování kultovního Re-animátora z roku 1985 vzniklo o pět let později. Tentokrát se režie nezhostil Stuart Gordon, ale sám Brian Yuzna, který měl v jedničce úlohu producenta. Dvojka se však výtvarnou stránkou od předchůdce v ničem neliší, oba pánové mají totiž dosti podobný rukopis. Nutno podotknout, že dosti krvavý rukopis.
Nejeden z vás jim otevřel dveře. Na první pohled byste to do nich neřekli - jsou to veskrze příjemní a usměvaví lidé, i brožurku vám rádi dají zdarma. Ve skutečnosti vás ale přišli navštívit za úplně jiným účelem, než si myslíte. Chodí dům od domu, aby zjistili stav vaší karmy. Pokud uznají, že je v pořádku, v míru se s vámi rozloučí. Nechtějte vědět, co udělají, pokud je karma špatná, ale myslím tím opravdu špatná. V takovém případě se svědci "jeho" ukážou ve své pravé podobě a bez varování rozpoutají gore jatka s velkým J. Vypráví o tom amatérský filmový debut režiséra Alexe Chandona (celovečerák Cradle of Fear) splatter Bad Karma.
Jsou věci mezi nebem a zemí. Třeba obyčejný divák, jako já. Už hezkou řádku let se snažím doplňovat mezery ve svém přehledu všech stěžejních hororů od 70. let až po dnešek. Dá se říci, že jsem zhlédnul většinu těch slavných snímků, která je něčím výjimečná, či dokonce kultovní. Pak jsou ale snímky, které buď z nějakého důvodu přehlížím (třeba z vyprávění, díky nechvalným recenzím), či jen z nepochopitelného, a občas nezaslouženého, osobního nezájmu ignoruju.
Je to muzikál a stříká v tom krev, co je to? Přímá odpověď neexistuje, protože filmů stavících na těchto dvou prvcích byla v minulosti natočena už celá řada - k připomenutí to bylo např. Quiet Family, jeho remake s Katakurisovými, Rocky Horror P.S., Cannibal The Musical, Sweeney Todd, atd. Letošní snímek, krvavý muzikál Repo! Genetická opera není tak úplným zjevením v historii kinematografie, jak by se mnohým mohlo zdát, ale nějaké prvenství přece jen má. Je to první film, ve kterém se repozesují lidské orgány! Téma, které je samo o sobě hrůzostrašné, si vzal na starost režisér, jemuž se povedlo z jednoho úspěšného nezávislého filmu udělat nejlépe vydělávající horrorovou sérii všech dob, autor Saw II-IV, Darren Lynn Bousman. Krása nebo úchylnost Saw se do jeho nového filmu promítla výrazně, což byste měli vědět bezpečně dopředu, než na film vyrazíte se svými ratolestmi, či mladšími sourozenci. Repozesování orgánů neznamená jejich opravování, ba ani vylepšování. Je to činnost, při které Repoman, čili odborník na extrahování, extrahuje - vytrhává orgány z těla ošklivého neplatiče, a to ne(jen) pro svoji zábavu, ale z toho důvodu, že je to jeho povolání. A ještě si při tom zpívá, necita.
Z oblíbených vod Asijské horrorové kinematografie, konkrétně z Japonska, pochází nový akční „revenge splatter“ s názvem Machine Girl. Jedná se o vcelku zdařilý kousek, u kterého se příznivci akce, splatteru a japonské ujetosti rozhodně nebudou nudit.
V roce 1963 natočil podivínský režisér Herschell Gordon Lewis film, který nehledě na svoje technické a filmové kvality stal se kultem a základem pro horror jako takový, zejména pak pro jeho jednu odnož a tou je splatter. Nebudu se více rozepisovat o prvním díle, na studně jsou hned dvě recenze na něj, jen zmíním, že osobně tento film velmi uznávám a mám ho rád. Tímto „to“ prostě začalo …
Petera Jacksona dnes zná každé velké dítě, protože mediální hype kolem jeho nejnovějšího
díla Lord of the Rings (Pán prstenů) dosáhl takové míry, že P.J. musí obdivovat každý,
kdo nechce být považován za hlupáka. Ale málokdo ví, že už patnáct let před Pánem prstenů
vytvořil Jackson film, který se zapsal do dějin kinematografie podstatně víc, než dokážou
všichni Pánové prstenů dohromady. V roce 1987 totiž dokončil svůj první film, Bad Taste.
Braindead je třetím Jacksonovým filmem, a po „poklidnějších a mírnějších” Meet the
Feebles jde opět o návrat k hardcore splatteru. Přesto se od Bad Taste značně odlišuje,
v podstatě ve všem kromě spousty krve.
Zatímco Bad Taste se soustředil na válčení s ufonama, Braindead je čistokrevným
zombie filmem. Začíná na Ostrově Lebek, kde zrovna zaměstnanec jedné Novozélandské
zoo se svým domorodým sluhou ulovili vzácný exemplář Krysí opice („z otrokářských
lodi utekly tyhle obrovský krysy, znásilnily všechny opičky a tohle je výsledek”).
Domorodci se ji značně obávají, každé její zranění považují za něco strašlivého
- tak strašlivého, že je potřeba dotyčnou končetinu useknout... O několik údů dále
už je opice v letadle a míří do své zoo...
Meet the Feebles jsou druhým filmem Petera Jacksona, filmem, který vznikl díky úspěchu
Jacksonovy prvotiny, Bad Tastu. Na první pohled jde ovšem o něco úplně jiného: Ve filmu
není ani jeden ufoun, a celý se odehrává v mírumilovném prostředí živé „Feebles Variety
Show”. Dokonce se zda, že se Jackson odvrátil od splatteru a začal točit filmy pro děti
- místo živých herců jsou jen loutky roztomilých plyšových zvířátek!
V roce 1986 se Lamberto Bava, syn slavného režiséra Maria Bavy, rozhodl, že natočí svůj druhý samostatný film. Na pomoc si jako producenta nepřizval nikoho menšího, než nekorunovaného krále italského horroru - Daria Argenta. Argento nelenil a zapojil do projektu i svou dceru Fiore a chráněnce Michela Soaviho, který dělal během natáčení režiséru Bavovi asistenta. Se scénářem pomohli ještě Franco Ferrini a neúnavný Fulciho spolupracovník Dardano Sacchetti. Tým byl takřka kompletní a mohlo začít natáčení...
Pokračování kultovního Re-animátora z roku 1985 vzniklo o pět let později. Tentokrát se režie nezhostil Stuart Gordon, ale sám Brian Yuzna, který měl v jedničce úlohu producenta. Dvojka se však výtvarnou stránkou od předchůdce v ničem neliší, oba pánové mají totiž dosti podobný rukopis. Nutno podotknout, že dosti krvavý rukopis.
Spíš než recenzi berte tento text jako malé doporučení - těžko se totiž píše stať většího rozsahu o filmu, který má pouze necelých 10 minut. Toto propagační video zobrazuje první pracovní den řidiče vysokozdvižného vozíku Klause, a na příkladech varuje před tím, jak těžké je teoreticky nastudované bezpečnostní poučky dodržovat i v praxi. Instruktážní filmy podobných profesí asi není zrovna to, co byste na STUDNI čekali. Staplerfahrer Klaus ovšem není jen tak obyčejná propagace, nehody se zde dotahují do extrémního splatterového vyznění, a navíc jsou vtipné, veselé a neotřelé...
Takashi Miike se během posledního roku vypracoval mezi mé nejoblíbenější režiséry. Prakticky každý jeho film mne zanechá v neskutečně povznešené náladě, kterou, kdybych byl o hodně mladší, bych asi vyjádřil stručně slovy „ty vole to byl zase nářez, ten takeshi je fakt boží”. V jeho filmech se nic nepředstírá. Pokud je některá z postav brutální sadista, tak se podle toho opravdu chová, v každém svém činu naplno vypouští zlo, které z ní čiší, a občas snad doslova stříká. Doslova. Zvláště pro diváka, zvyklého na hollywoodskou zábavu, kde se zlé postavy pohybují v přesně vytyčených mantinelech, a o tom jak jsou zlé nejčastěji jen mluví nebo lehce naznačují, je setkání s filmem Takeshi Miikeho jako procitnutím do zlého snu. Nebo ze zlého snu? To záleží na tom, jak dlouho divák spal, a jestli se ještě chce probudit...
Grindhouse si v kinech nevede tak dobře, jak se očekávalo, přestože všude možně sklízí převážně pochvalné reakce. Tarantinova a Rodriguezova snaha zprostředkovat divákovi podobný zážitek, jako kdyby seděl skutečně v Grindhouse (kině, promítajícím exploatační filmy 70. a 80. let), tak vystihuje název písně Rose McGowanové na soundtracku k Planet Terror: Two Against the world.
Je to muzikál a stříká v tom krev, co je to? Přímá odpověď neexistuje, protože filmů stavících na těchto dvou prvcích byla v minulosti natočena už celá řada - k připomenutí to bylo např. Quiet Family, jeho remake s Katakurisovými, Rocky Horror P.S., Cannibal The Musical, Sweeney Todd, atd. Letošní snímek, krvavý muzikál Repo! Genetická opera není tak úplným zjevením v historii kinematografie, jak by se mnohým mohlo zdát, ale nějaké prvenství přece jen má. Je to první film, ve kterém se repozesují lidské orgány! Téma, které je samo o sobě hrůzostrašné, si vzal na starost režisér, jemuž se povedlo z jednoho úspěšného nezávislého filmu udělat nejlépe vydělávající horrorovou sérii všech dob, autor Saw II-IV, Darren Lynn Bousman. Krása nebo úchylnost Saw se do jeho nového filmu promítla výrazně, což byste měli vědět bezpečně dopředu, než na film vyrazíte se svými ratolestmi, či mladšími sourozenci. Repozesování orgánů neznamená jejich opravování, ba ani vylepšování. Je to činnost, při které Repoman, čili odborník na extrahování, extrahuje - vytrhává orgány z těla ošklivého neplatiče, a to ne(jen) pro svoji zábavu, ale z toho důvodu, že je to jeho povolání. A ještě si při tom zpívá, necita.
