Na Startovači můžete podpořit zajímavý projekt živého provedení orchestrální hudby k německému expresionistickému snímku Upír Nosferatu z roku 1922 v letním kině na Nákladovém nádraží Žižkov v Praze. Pokud se podaří vybrat (což vypadá zatím pravděpodobně), bude se konat ve čtvrtek 28. července.
Pokud by před deseti lety byla zvýšená poptávka po druhém dílu téměř dokonalé upířiny Near Dark, scenárista Eric Red pro tento případ napsal (a poté bohužel zastrčil do svého šuplíku) dvacetistránkovou synopsi popisující další osudy upířího klanu. Pokračování je sice nepravděpodobné, ale v době Kickstarteru si myslím, že je možné úplně všechno. Synopsi si můžete přečíst na stránkách Joblo: zde.
Na televizní seriálovou adaptaci série románů Guilllerma del Tora The Strain (Zhoubná nákaza) už vycházejí teasery delší čas, a zatím to vždycky byl jen nějaký nic neříkající záběr bez herců. Tentokrát je ovšem třicet vteřin níže embednutého videa nabito informacemi, je tam vidět i Mistr, je tam dokonce spoiler z třetího dílu knihy. Doufejme, že je to jen proto, že děj nebude předlohu přesně kopírovat... Startuje na FX v červenci.
Člen jakuzy, Kagayama, se jednoho dne dozvídá pravdu o svém šéfovi, který je ve skutečnosti upír. Jakuza se chystá k velké bitvě s mezinárodními gangy. Ještě ale než k ní dojde, Kagayama je pokousán a přeměněn v upíra... načež následuje to, co umí Takashi Miike natáčet zřejmě nejlépe, takže by se snad mohlo zadařit - poslední Miikeho pokusy byly hodně rozpačité a holt ty doby, kdy natočil šest geniálních pecek za rok, jsou už zřejmě v nenávratnu. Zajímavě ještě zní obsazení Yayana Ruhiana, který se v indonéské akční pecce The Raid: Redemption divákům vryl do paměti tím, jak v jedné dlouhé sekvenci předvedl snad několik stovek chvatů. Premiéra filmu proběhne v roce 2015.
Každý třetí rok, počínaje rokem 2003, se objeví nový Underworld a jelikož ten poslední byl v roce 2012, mnozí fandové série si už jistě museli začít říkat: Pročpak ještě neoznámili další Underworld? A je to tu. Zatím ne úplně oficiálně - informátorovi z Bloody Disgusting by se ale věřit dalo. Název je zatím jen pracovní, ale už napovídá o čem, resp. o kom tento nový díl bude: ústřední postavou by mohla být Eva, dcera Selene a Michaela Corvina. Len Wiseman se k režii nejspíše ani tentokrát nevrátí, zato zůstane jako producent, který dohlíží na to, aby série neujela směrem Twilight. Scenárista a režisér nejsou známi, stejně tak není potvrzena účast úžasné Kate Beckinsale (a že s její účastí počítá nejeden admin Studny). Poslední díl byl imho hodně zdařilý, takže na další, už pátý (!), díl se maximálně těším(e).
V listopadu jsme tu psali o chystaném seriálovém pokračování upířího filmu Od soumraku do úsvitu (naše recenze). Já jen dodám, že v seriálu se, vedle jmen zmíněných v evilmindově novince, objeví Robert Patrick, který si mimochodem zahrál ve dvojce From Dusk Till Dawn - v seriálu ale bude hrát roli upírobijce, kterého si v původním filmu zahrál Harvey Keitel. Upoutávka mě nijak neoslnila, což by bylo v pořádku, pokud bych byl upír...
Již zítra od 20:00 je možné zajít v pražském kině Aero na následující akci, kupodivu zatím prodáno docela málo rezervací, což myslím je škoda, protože by to mohl být parádní zážitek. Následuje PR z webu Aera, pod Více jsem ještě čistě pro ilustraci pravděpodobné atmosféry schoval video, kde Gary Lucas provází živě stejný film v Rumunsku na "Draculově hradě". K čemuž má v našich podmínkách Aero tak blízko, jak to jen bylo možné.
Filmová klasika s živým hudebním doprovodem
Kytarový virtuos Gary Lucas přijíždí v prosinci do ČR představit unikátní projekt spojující živý koncert a film. Málo známou, kritiky velmi ceněnou španělskojazyčnou verzi filmu Dracula z roku 1931 Lucas živě doprovází zčásti komponovaným a zčásti improvizovaným soundtrackem.
Živá hudba Garyho Lucase se proplétá filmem a podbarvuje dialogy i dlouhé záběry, jež původně obsahovaly pouze zvukové efekty: „Lucas, usazený před plátnem s několika pedály a dvěma kytarami, vysílá směrem k publiku téměř nepřetržitý proud zvuků připomínajících gotické varhany, řítící se vodu nebo tikot hodin, temné country hrané se slidem na malíčku či zlověstné flamencové rytmy,“ popisuje recenze v The Guardian.
Společnost Ringleader Studios zakoupila televizní práva na adaptaci horrorového sci-fi románu Space Vampires od Colina Wilsona, který byl v roce 1985 zfilmován Tobem Hooperem pod názvem Lifeforce (naše recenze). Seriál se taky bude jmenovat Lifeforce. Na jaké stanici seriál poběží, a kdy, na tyto informace si ještě chvíli počkáme.
Letošní rok rozhodně ukázal, že seriálové show, založené na úspěšných horrorových filmech vůbec nemusí být špatné - Hannibal byl úžasný, The Bates Motel lepší než bych čekal, a i čerstvě startující Dracula (zatím) působí dostatečně atmosféricky a originálně. Zpráva o tom, že začalo natáčení desetidílného seriálu rozvíjejícího příběh mého oblíbeného filmu "Od soumraku do úsvitu", ovšem dnes ráno byla jako blesk z čistého nebe - sice se myslím v amerických show orientuju nadprůměrně, ale o El Rey Network jsem dosud neslyšel. Ovšem strejda Google prozradil, že to je úplně nová kabelovka, co startuje v prosinci, a Rodriguez v ní má významný vlastnický podíl, takže není divu, že se angažuje i osobně, a seriál napsal, produkoval, a některé episody bude sám režírovat. Příběh má v podstatě...
V 80. letech minulého století vzniklo množství hongkongských filmů s asijskými skákajícími upíry, zastavitelnými připlácnutím papírového kouzla na čelo - populární byla třeba série Mr. Vampire. Často to byla velice bizarní podívaná, místy nechtěně srandovní, s množstvím kungfu akce, ale málokdy alespoň trochu strašidelná. V novodobé poctě těmto filmům, Rigor Mortis, se ovšem Takashi Shimizu a Juno Mak rozhodli, že to horror už nebude jen proto, že v něm vystupují upíři, a že i skákající ztuhlouši mohou skutečně v divácích budit hrůzu. V traileru to, zdá se, docela funguje (i když typický skok tam je vidět asi na vteřinu), film vyjde někdy koncem letošního roku, a objeví se v něm i herci z původního Mr. Vampire!
Na letošním ročníku filmového festivalu v Karlových Varech opět dostalo slovo i několik horrorů, které se dají považovat za horké novinky. Jedním z nich je Dracula Daria Argenta, předtím známý jako Dracula 3D, a já měl to štěstí, že jsem se dostal na jeho projekci. Ta proběhla v maličkém kině Čas a až teprve, kdy mě na to osobně přítomný Dario upozornil, jsem si uvědomil, že počet sedaček je věru malý - až byl docela zázrak, že jsem vůbec sehnal lístky.
Od posledního Underworldu uplynuly tři roky a to znamená, že je čas na další díl (značí pravidelná tříroční prodleva, že na pátý díl si budeme muset počkat do roku 2015?). Návrat upírky Selene, čili krásné Kate Beckinsale, indikuje, že se série, po středověké odbočce s názvem Underworld: Rise of the Lycans, vrací do moderních kulis. Tentokrát se však děj nechal trochu posunout do budoucnosti a to je určitě dobře, jelikož modernější (téměř sci-fi) prostředí jednoznačně pomáhá tomuhle dílu odlišit se od prvních dvou filmů. Modrý obrazový filtr zůstává i nadále, což je bezpochyby znamení, že fandové už dopředu nemají počítat s nějakými obrovskými změnami, které by snad sérii obrátily o sto osmdesát stupňů nebo ji posunuly takovým směrem, který by se nelíbil skalním příznivcům Underworldu.
Priest se odehrává ve světě, kde spolu s lidmi koexistují, krom obyčejné fauny, upíři. Něco takového se dalo vidět v nedávno natočeném filmu Daybreakers, kde většinu populace tvořili upíři. Tady je tomu naopak, právě díky činům titulního hrdiny, a jeho spojenců, jimž se podařilo nad upíry zvítězit a částečně je pobít ve jménu zachování lidské rasy. Zbytek upírů byl vyhnán do pustiny a vpodstatě se na ně zapomnělo.
Když před třemi roky vyrukoval David Slade se svou komiksovou upířinou 30 dní dlouhá noc, svět hororu zaznamenal malou senzaci. Mimořádně atmosférická podívaná byla po řemeslné stránce až nezvykle kvalitní, měla nápaditý vizuál, a pár chechtáků taky vydělala. Tudíž byla nejspíš jen otázka času, kdy se najde blbec a sebevrah v jedné osobě, co bude mít tolik odvahy vydat se po Davidových stopách. A tak přišel Ben Ketai, jenž měl zkušenosti už díky seriálu 30 Days of Night: Dust to Dust, a naservíroval nám naprosto zbytečné pokračování jednoho z nejlepších hororů posledních let.
V roce 2019 je člověk ohroženým druhem - infekce proměnila většinu světové populace v upíry, a poslední lidé jsou loveni aby sloužili jako dobytek na krevních farmách. Navenek velice čistá a dokonalá upírská společnost ovšem strádá nedostatkem potravy, chovaní lidé umírají a není jak je nahradit. V této krizi upíří vědec Edward hledající náhražku krve objevuje s pomocí několika uprchlíků způsob jak upíry proměnit zpět na lidi, a musí bojovat proti mocnému majiteli farmaceutického koncernu který má vlastní kruté záměry...
Ano je to tu. Další kasovní trhák z řady Twilight, s podtitulem New moon. Je to jako mor a možná, že ještě horší. Vážení rodičové, těšte se. Vaše 12ti leté dcery z vás vytáhnou nemalé peníze. Minimálně za to kino.
Mě bylo potěšením se na film dostat o půlnoční premiéře 26. listopadu. Do kina jsem šel s přesvědčením, že to bude stejné, ne-li horší než jednička. Jen pro info. Dobrovolně jsem na film nešel. Ale znáte holky, romantičky. Tak jsem si říkal, že když se nebudu věnovat filmu, tak aspoň jí. Ale teď už hurá na recenzi.
Máte chuť se podívat na kvalitní upírský příběh? Taky máte už dost všeho toho Stmívání, které se na nás hrne ze všech stran? Pokud jste alespoň v jednom případě odpověděli ano, právě pro vás by mohl být švédský snímek Let the Right One In. Jeho režisér Tomas Alfredson pro vás nachystal působivou mrazivou pohádku, která byla právem nominována na nejlepší evropský film roku a nakopává zadky všem těm přesládlým upírkům přesto, že i v tomto případě se jedná o romantiku.
Někde jsem četl, že Count Dracula má být nejslavnější filmová adaptace románu Drákula. No, nejslavnější možná, ale nejlepší zdaleka ne.
Jestli jste už shlédli filmy jako Nosferatu nebo Bram Stoker's Dracula, tak vězte, že děj tohoto filmu je téměř totožný, čili mladý aspirant na právníka Jonathan Harker [Fred Williams] se vydává do Transylvánie, aby uzavřel svůj obchod s hrabětem Drákulou. Už během cesty se Jonathan setkává s vystrašenými pohledy místních lidí, když jim oznámil cíl své cesty, to ho však neodradí. Vydává se tedy kočárem na Drákulův hrad, kde je zpočátku vřele přijat. Během Jonathanovy návštěvy se dějí zvláštní věci, nejprve se Drákula neodráží v zrcadle (dokonce se s ním neodráží ani jeho svícen), to však Jonathan přejde s mávnutím ruky. Později u večeře si Jonathan všimne Drákulových neobvykle vyvinutých tesáků a dojde mu, že zde není všechno v pořádku a rozhodne se uprchnout. To už je však pozdě, protože se hrabě Drákula rozhodl navštívit Jonathanovy blízké.
Nuž, akoby som len začal. Za siedmymi horami, za siedmymi riekami žil jeden slávny herec, ktorý natočil niekoľko skvelých (a právom kultových) filmov. Nič ale netrvá večne a v Hollywoode to pláti obzvlášť, a tak sa tento herec pomaly, ale isto začal presúvať do stále menej a menej kvalitných filmov, až sa zastavil na mieste, ktorému sa nadáva dno. Sem-tam z neho síce vyjde niečo lepšie (Na pokraji smrti), ale vo väčšine prípadov sa stáva, že jeho nové filmy nie sú prijaté veľmi kladne. O kom to hovorím? Nie je to nikto iný ako Steven Seagal!
Charlie Brewster se tři roky po událostech prvního dílu snaží díky svému psychoterapeutovi přijít na to, že předchozí zážitky s Jerrym Dandrigem, jeho sousedem, co přes den rád odpočíval ve své rakvi, byly jen a pouze výplody jeho bujné fantazie a žádní upíři tudíž neexistují. Zdá se, že léčba byla úspěšná a mladík žije poklidný život s novou přítelkyní Alex. Do místního hotelu se však naneštěstí přestěhuje skupinka podivně vyhlížejících lidí v čele s tajuplnou Reginou, která Charlieho ihned očaruje. Ta dokonce nahradí Charlieho přítele - slavného lovce vampýrů - Petera Vincenta v jeho vlastním pořadu Fright Night, kde předvádí oslnivou hororovou show. Jaké je však Peterovo hrůzné překvapení, když zjistí, že svůdná Regina se jaksi neodráží v zrcadle. Ihned se nevěřícnému Charliemu snaží dokázat, co je ta tajemná žena vlastně zač. Ten Vincentovi nejprve samozřejmě nevěří, sám se ale brzy přesvědčí o opaku. Regina je totiž sestřička zavražděného Jerryho Dandrige a hodlá se nebohému Charliemu pomstít.
D je divné jméno. Bylo by ještě divnější, kdyby měl D nějaké přátele, kteří by mu tak říkali, ale o takový luxus D nestojí. Je z půlky člověk a ze zbývající půlky nefalšovaný upír. Nikde jej nevítají a kamkoliv přijede, setkává se s neskrývaným nepřátelstvím. Bez domova se z něj stává tulák. Někdo by si na jeho místě pořídil maňáska nebo fotbalový míč, aby nebyl tak sám, ale D má k dispozici svoji užvaněnou ruku, která si s ním ráda pokecá, i když o to zrovna nestojí. Nebýt čistokrevným upírem má své výhody, mezi ty největší patří schopnost pohybovat se na slunci, v noci totiž získávají navrch upíři, jejichž lovem se D úspěšně živí. Přestože v noci není tak silný jako oni, je jeden z nejlepších lovců. Ostatně proto si jej také vybral vlivný baron, aby mu navrátil zpět jeho unesenou dceru. Tu unáší zlotřilý upír napříč kontinentem neznámo kam. D si bude muset pospíšit, protože po vypsané tučné odměně jde i skupinka konkurenčních žoldáků.
Mám rád filmy ktoré majú spád, mám rád filmy ktoré sa dokážu otočiť o 360 stupňov,
mám rád filmy o upíroch a mám rád filmy s čiernym humorom. Scenár od Quentina Tarantina
kombinuje gangstersky ladený film a upírsky horor. Nejde to dokopy? Alebo ak áno - čo z
toho môže vzísť? Ak netušíte a neviete tak čítajte ďalej. O tom všetkom je film Od súmraku
do úsvitu.
Prolog:
"Trochu neskromně chci vyjádřit svůj obdiv nad dílem, které nebylo plytké, ani povrchní. Éra a epocha zaniklého expresionismu, který k filmovému diváku promluvil jen v truchlivém záblesku filmu Nadja/1996- USA/. Svůj příspěvek si tedy dovolím věnovat Nadje... a André Bretonovi."
Kniha od Brama Stokera – Dracula - bola prvá knižka čo som čítal a dodnes ju zaradujem medzi svoje najobľúbenejšie. Možno práve preto považujem toto filmové spracovanie od Francisa Forda Coppolu za najlepšie. Existuje nespočetne filmových spracovaní o tomto krvilačnom princovi temnôt , ale s tých čo som za svoj život videl je Bram Stoker`s Dracula jednoznačne najlepšie spracovaná a myslím, že každý človek čo vie čo znamená pojem film videl aspoň jedno filmové spracovanie Draculu a asi väčšina videla práve toto spracovanie.
Máte chuť se podívat na kvalitní upírský příběh? Taky máte už dost všeho toho Stmívání, které se na nás hrne ze všech stran? Pokud jste alespoň v jednom případě odpověděli ano, právě pro vás by mohl být švédský snímek Let the Right One In. Jeho režisér Tomas Alfredson pro vás nachystal působivou mrazivou pohádku, která byla právem nominována na nejlepší evropský film roku a nakopává zadky všem těm přesládlým upírkům přesto, že i v tomto případě se jedná o romantiku.
Barrow, Aljaška je místo kde lišky dávají dobrou noc na celý měsíc, neboť právě jeden měsíc v roce zde nevychází Slunce. Zatímco většina obyvatelstva poslední slunečný den odjíždí, místní šerif Eben hloubá nad podivnými událostmi. Nález spálených mobilů, likvidace všech tažných psů v okolí, rozmontování jediného dostupného vrtulníku a konečně i dopadení podivného cizince, který má evidentně všechny tyto události na svědomí. Ve tmě se však ukrývá něco mnohem horšího než je on. 30ti denní tma je totiž velkým lákadlem pro údajně neexistující příšery – upíry.
To, že sa Erik Brooks alias Blade (Wesley Snipes) prebojoval do zasneženej Moskvy ešte neznamená, že pomáhal bratkom Rusom. Ako sa dozvieme, naprieč Európou putoval (bez doktorky Karen) z jediného dôvodu; jeho mentor a zbrojár, rakovinou prelezený Abraham Whistler (Kris Kristofferson) v skutočnosti nezomrel. Väznia ho upíry a vlastne možno k nim už patrí. Denný chodec ho hľadá keď už pre nič iné, aspoň aby starému priateľovi uštedril ranu milosti.
Každý normální člověk dostane čas od času chuť podívat se na horror a záleží jen na něm, po jakém subžánru sáhne. Někdy je to, po čem jeho srdce prahne, film upírský, jindy něco o vlkodlacích. Občas má náladu nahlédnout do života zombies, nebo se mrknout do Egypta na znovuoživené mumie. A jsou dny, kdy má chuť na všechno a nemůže se rozhodnout, které horrorové havěti dát přednost. Pro takovou příležitost je tu film Waxwork, veselý příběh o ďábelském panoptiku, plném strašlivých voskových figurín.
Chcete vidieť, čo vznikne, keď spojíte horor a akčný film? Ak áno, tak si pozrite film Blade. To najlepšie z akčného filmu v upírskom horore. Áno, tak to je Blade.
Bladeovu matku pohrýzli upíry, krátko na to porodila. Narodil sa Blade, ktorý je napoly upír a napoly človek. Je to denný upír! Blade sa zaprisahal, že vyzabíja všetkých upírov. Pomáha mu v tom starý Wistler. Tomu zas upíry zabili rodinu a tak ich chce zničiť. Film sa začína na upírskej diskotéke, ktorú navštívi Blade a „vyčistí“ ju. Presúvame sa do nemocnice, kde dvaja doktori idú pitvať spálené telo (upíra). No, ale to telo nie je tak mŕtve ako sa zdá a upír „vstane z mŕtvych“. Lenže vtedy príde Blade a upíra odrovná. Zoberie so sebou doktorku, ktorú upír pohrýzol a utečú. Odvezie ju do Wistlerovej dielne a tam ju ošetria. Doktorka sa pripojí k nim, aj keď spočiatku Blade a Wistler nesúhlasia. Medzitým sa koná akási konferencia upírov. Mladý „nečistokrvný“ upír Frost, chce byť najsilnejším upírom a tak navrhne upírom „čistokrvným“ aby sa s nim spojili a oživili legendu La Magra. Upíry spočiatku nesúhlasia, ale Frost a jeho spojenci ich donútia. Keď sa to Blade dozvie, rozhodne sa ho zastaviť.
Adaptace knih Stephena Kinga většinou nedopadají příliš dobře. Samozřejmě jsou výjimky, a to hlavně Carrie od Briana DePalmy a Shinning od Stanleyho Cubricka. V obou případech se jednalo o vizuálně nadané režiséry, kteří se v podstatě vzdali přímého popisu Kingova románu a vzali si z knihy jen to pro ně podstatné. A to se samozřejmě vyplatilo, oba dva filmy dopadly skvěle a právem se řadí mezi filmovou klasiku. Obvykle to ovšem dopadlo mnohem hůře, doufám si tvrdit že většina filmových přepisů Kinga se dá těžko zařadit do béčkových horrorů, ale spíše do céčkových. Pro mě osobně platí: jakmile vidím knihu, co napsal Stephen King, rád si ji přečtu, ale jakmile vidím film, kde je napsáno, že je dle knihy Stephena Kinga, vyhýbám se mu obloukem.
