Na film španělské produkce s dostatečně vypovídajícím názvem [Rec] se zkrátka
nedalo netěšit. Zombie film stavějící na tom, že divák uvidí jen to, nebo
lépe řečeno vše, co uvidí kameraman, když se zrovna kouká do kamery, je něco
donedávna neviděného a zároveň tak
atraktivního, až je s podivem, že se takové filmy nenatáčí každý rok. Klasik
žánru George A. Romero se nedávno pustil do stejného projektu, nazvaného
Diary of the Dead, takže je vidět, že využití tohoto konceptu rozhodně není
žádným šlápnutím vedle.
Španělé Jaume Balaguero a Paco Plaza (oba známí, a nutno dodat dobří,
režiséři) pojali svůj film jako pozdější odpověď na britský zombie horror 28
Days Later. Očividné podobnosti začínají u zombií, které dávají přednost
rychlosti v nohou před silou v pažích, vylidněný Londýn byl znegovaný na
zapečetěnou budovu, kde lidé v domě nemůžou čekat žádnou pomoc z venku, čili
dalo by se říci, že venku je to taky kompletně vylidněné a ani tady slovo
zombie ani jednou nepadne. Stejně tak je to se žánrovými pravidly: nikdo
nemusí zemřít, aby se z něj stala zombie, stačí pouhé kousnutí a pak už jen
záleží na tom, jestli máte krevní skupinu A negativní nebo B pozitivní, může
se z vás stát "zombie" rychlostí lusknutí prstů, nebo taky až za několik
desítek hodin. Sold!
[Rec] začíná několika pokusy o úvod k reportáži, v níž se reportérka Angela,
a s ní "neviditelně" i kameraman Pablo, zúčastní rutinního výjezdu hasičů na
zatím nespecifikované místo. Jestli to bude malý požár nebo lezení pro
bezradnou kočku na vysoký strom, to zatím divák, který o [Rec] neví zhola
nic, vůbec netuší. Po krátkém seznámení s hasiči, kteří budou v reportáži
zasahovat, se konečně vyjíždí na místo. Jedné obyvatelce domu se zřejmě
udělalo špatně a vše nasvědčuje tomu, že půjde o rychlou záležitost. Od
několika vyděšených obyvatelů se v přízemí dozvídají, že z jejího bytu
slyšeli hlasité výkřiky. A to už se Angela s mikrofonem v ruce připravuje na
závěr reportáže, kde hrdinní hasiči zasáhnou v pravý čas a ona tak bude moci
odjet na večeři s pocitem dobře odvedené práce. Hned na to ale z plánů sejde,
protože se stane něco, s čím hasiči, Angela ani Pablo nepočítali.
Jak to tak občas (i u nás) bývá, záchranář je napaden a infikován zombie
virem. Zuřící obyvatelka bytu kousne jednoho z hasičů do krku, načež se jeho
kolegové snaží ho co nejrychleji vynést ven, aby ho mohli do příjezdu
ambulance stabilizovat. Náhle zjišťují, že východ z budovy je zablokovaný.
Policejní složky hlídkují kolem a lidem uvnitř silně doporučují nepokoušet se
o útěk ven, jinak by to pro ně nemuselo dopadnout dobře. Hlas z megafonu
přislíbuje doktora, zástupce složek, který před chvílí vstoupil do budovy pak
ujišťuje lidi uvnitř, že vše dopadne dobře, pokud uposlechnou jeho
instrukcí. Dům je obklíčen z důvodu podezření na nebezpečnou infekci, a nikdo
ještě netuší, co se za pár okamžiků rozeběhne (ani odkud).
První zombie, která to schytá, je paní Izquierdová (ještě před hodinou hodná
paní, co zavolala hasiče), jejíž osud zpečetí jeden ze záchranářů, když mu
nezbude jiná možnost, než po ní vystřelit pistolí. V této scéně je ukázáno a
nepřímo zajímavě zdůvodněno, proč [Rec] nemělo žádnou virální kampaň. Po
zastřelení paní Izquierdové Angela žádá Pabla, aby jí pustil znovu scénu
střelby. V Cloverfieldu byla podobná situace vyřešena tak, že po vyzvání, aby
kameraman ukázal, co právě natočil, následoval krátký úsek z původní
nahrávky, aby to vypadalo, že nové nahrávání se započalo po nepřesném
přetočení pásky. Tady je ukázáno přetáčení pásky k potřebnému okamžiku, a
zpátky na moment, na který pak navazuje natáčení nového materiálu. Dá se tedy
říct, že film chce působit tak, aby to vypadalo, že ho sledujeme v přímém přenose.
Musím přiznat, že to přidává na atmosféře, ale hlavně je to změna oproti už
nudnému "tyto kazety byly nalezeny tam a tam a tohle jsou poslední chvíle
protagonistů na filmu".
Scéna s potkáním první zombie působí podobně jako v 28 Days Later, tedy
poměrně realisticky. Z jedné části za to může i použití digitální kamery.
Konflikty se zombiemi jsou natočené podobným sugestivním stylem, který sází
na (naštěstí jen do jisté míry) roztřesenou kameru a burácivý zvuk.
Podstatnou roli tu hrají i zombie herci, jejichž projevy jsou jedním z prvků,
na kterých film stojí. Vrchol pak představují dětské zombie a jedna
speciální, ze které budete mít ještě týden noční můry. Většina nakažených
(těch v průběhu filmu samozřejmě postupně přibývá) je jen trochu od krve,
mají šetrný makeup a zčernalé bělmo. Díky tomu působí více realistickým
dojmem, a celkově jsou i strašidelnější (ovšem záleží na vašem vkusu).
Navození realismu se myslím povedlo, nebo jinak řečeno nevšiml jsem si
ničeho, co by mi nějak nesedělo. Kameraman jednou za čas vypne kameru,
pokaždé když je k tomu donucen, a jednou natáčí něco, u čeho kdyby byl přímo,
tak by to dojem z realismu posunulo o nějaký ten řád dolů. Lidé v budově se
nechovají nijak nelogicky, to už spíš policie zvolila možná až moc přehnaný
postup, nešetrný k obyvatelům paneláku, ale kdoví jak by vypadal ve
skutečnosti. S přibýváním nakažených se situace vyhrocuje, mezitím ale ještě
Angela stihne vyzpovídat malou holčičku a její matku, a dozvídá se tak něco
málo o pozadí nákazy. [Rec] není jen "vizuální atrakcí" (jako
Cloverfield), a funguje víc jako film s příběhem, kterého tady není moc, ale
přesto tu nějaký je. Záběry kameramana vypadají uvěřitelně. Pablo se nesnaží
o co nejpěknější záběry, spíše natáčí na úrovni běžné televizní reportáže. V případě,
když je potřeba, aby pomohl, Pablo položí kameru na zem a bez delšího
přemýšlení, jak kameru položit, aby snímala děj co nejlépe (nešvar tohoto
subžánru), jde bez nějakých řečí vypomoct. Tuším že jen jednou je delší záběr
na boty, v jiných toho jde vidět podstatně víc.
Zasazením film připomíná Warning Sign (filmový předobraz herní série Resident
Evil), ve kterém je situace podobná. Avšak zatímco ve Warning Sign dostal děj
spád až asi v poslední třetině, tady se od zahájení prvního zásahu ve
dvanácté minutě pořád něco děje, a na další hodinu se už nezastaví. Vzhledem k
tomu, co film představuje - hodinový vývoj v domě, kde jsou zombie - zřejmě
nepřekvapí, že snímek nemá složitý děj, ani skoro žádné odbočky, u nichž by
se dalo oddechnout si od akčních scén. Útoky zombií jsou intenzivní, vůbec přesně takové, jaké
by být měly. Zklamaní budou ti, co čekají sociální kritiku nebo nějakou
hlubší myšlenku. Několik menších nedostatků tu je ve formě malé variability a
nerozlišitelnosti v řadách záchranářů.
Jako fanouška tohoto subžánru mě nový španělský příspěvek dost nadchl. Takhle by měl vypadat ideálně každý zombie film, a vydržel bych se dívat i kdyby byl
jen z poloviny tak dobrý. Často nedokážu pochopit, když se někdo snaží do
filmu se zombiemi procpat ještě něco navíc a nakonec zapomene na zombie samotné. V
[Rec] jsou nakažení nemrtví na prvním místě, zbytek je, řečeno s menší
nadsázkou, sice nedůležitý, ale i tak je hodně povedený. Líbilo se mi
vysvětlení původu zombií i syrová atmosféra. To, že film točila dvojice
režisérů, výsledku neublížilo, ba spíš naopak. [Rec] můžu doporučit úplně
všem, a těm, komu vadí číst titulky, ať si počkají na americký remake
Quarantine. Kdoví, třeba dopadne stejně tak dobře, i když zase takové šance
tomu nedávám.
