Welcome to


Hledání

 

Login
Přezdívka 
Heslo 

Ještě nemáte svůj účet? Můžete si jej vytvořit zde. Jako registrovaný uživatel získáte řadu výhod. Například posílání komentářu pod jménem, nastavení komentářů, manažer témat atd.
 

Kdo je online
Právě je 30 návštěvník(ů) a 0 uživatel(ů) online.

Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde
Seznam uživatelů
 

Doporučujeme
 

  
Welcome to the JungleCannibalFirst Person

USA
83 minut

    
trailer    web    imdb 

česky: Vítej v džungli
rok: 2007
režie: Jonathan Hensleigh
scénář: Jonathan Hensleigh (writer)
hrají: D. Kevin Epps (Fijian Warrior Shaman (as Kevin Epps), Sandy Gardiner (Mandi), Callard Harris (Colby), John Leonetti (Helicopter Pilot), Clifton Morris (Fijian Warrior), Rich Morris (Christian missionary), Jeran Pascascio (Fijian Warrior), Nick Richey (Mikey), Del Roy (Old man), Veronica Sywak (Bijou)
produkce: Donald A. Barton, Marie Cantin, Gale Anne Hurd
hudba:
keywords: cannibalism, murder, handgun, burial-ground, ancient-burial-ground, arrow, pistol, cannibal, urban-legend, bamboo, new-zealand, spear, machine-gun, naked-dead-woman, camera, raft
titulky: hledat na OpenSubtitles.org
hits: 9201

Recenzoval humanbeing

Přidáno: 09. listopad 2007

Welcome to the Jungle (WTTJ) je nejnovějším příspěvkem do dnes již takřka zaniklého kanibalského žánru. Aby tento subžánr přivedli opět k životu, tvůrci se rozhodli pro poměrně chytrý tah, jak svého cíle dosáhnout: Zkopírovali schéma nepopiratelně nejslavnějšího kanibalského filmu všech dob Cannibal Holocaust. Což od nich bylo docela chytré, jelikož si tím už předem získali pozornost fanoušků. Po Holocaustu a Záhadě Blairwitch je to tedy další film stavící na tom, že se obsah tváří jako skutečná nahrávka zachycující poslední okamžiky ztracených výletníků.

V šedesátých letech se v Papue Nové Guinei ztratil Michael C. Rockefeller, syn tehdejšího guvernéra New Yorku a budoucího viceprezidenta Spojených států. To je historický fakt, ne pouhý nápad filmového scenáristy. Na jeho vypátrání byla vypsána odměna - údajně 10 tisíc dolarů, ve filmu se mluví až o 1 milionu dolarů - přesto se však dosud nikomu nepovedlo ho vypátrat. Má se za to, že ho něco sežralo, ale neví se, kdo to přesně byl: jestli žralok, krokodýl nebo lovci lebek z kmene Asmatů. Ať to bylo jakkoliv, jediné, co se ví, je to, že jeho poslední slova, která pronesl těsně předtím, než skočil ze člunu do vody a začal plavat nesprávným směrem - ke břehu ostrova, přesvědčený o tom, že jeho průvodci utekli pryč, byla: "Myslím, že to zvládnu." Děj filmu se odehrává po nějakých čtyřiceti letech, kdy se čtveřice američanů s vidinou velkého výdělku vypraví do Papui Rockefellera vypátrat.

Na to, že je WTTJ filmem točeným na levnou digitální kameru, tak má za sebou pár docela slavných jmen - Gale Anne Hurd je producentkou Terminátora a Vetřelců, režisér Jonathan Hensleigh je scenáristou velkých manistreamových filmů jako je Armageddon, Skála nebo Smrtonosná Past 3. V době, kdy šla do kin Záhada Blairwitch bych se nad tím podivil o něco víc, dnes se "film z pohledu kameramana", zdá se, dostává do módy - Rec, Quarantine, Cloverfield, a další - takže vlastně proč ne. Stále jich ale nebylo natočeno tolik, aby se to dalo považovat za něco běžného. Z části za to může jedna z nevýhod: není to vůbec lehké prodat. Jedná se o výrazný odklon od klasických filmů, na které je každý zvyklý, další věcí pak je, že tento styl má několik jistých omezení (někdo musí držet kameru), což jistě už předem nepřispívá k oblíbenosti ani u diváků, ani u tvůrců. Nevím přesně jak dlouho WTTJ hledalo distributora (podle neoficiálních zdrojů byl film připravený už v roce 2005), každopádně nedávno se u nové vydavatelské značky Dimension Extreme rozhodlo o osudu filmu pro vydání přímo na DVD.

V úvodu se dozvídáme, že se v průběhu čtyř dekád Rockefellera vydala hledat spousta lidí a mezi nimi bezpochyby i ti, jenž se tím běžně živí. Hlavními postavami snímku jsou Mandi, Colby, Mikey a Bijou, zcela průměrní mladí lidé s věkem něco přes dvacet let. První věc, která mi tedy přišla jako hůře uvěřitelná, byl výběr hlavních hrdinů. Proč by po tak dlouhé době, v tak malé oblasti, jíž prošlo v minulosti tolik lidí, měl najít (za života nesmírně zajištěného) Rockefellera někdo takový, mi přijde jako naprosto absurdní. Ale budiž, v rámci filmu je to přijatelné a nemělo by to mít výraznější vliv na zkažení zábavy. Každopádně mi přijde podivné, že film, jehož hlavní prioritou je vypadat co nejrealističtěji, má takovýto do očí bijící nesmysl. Je to asi tak, že je úplně jedno, kdo hrdinové filmu jsou, stejně je stihne takový osud, jaký je už dopředu bezpečně jasný - tak proč by to neměl být třeba někdo, se kterým se cílový divák nejvíce ztotožní? Nic proti tomu, i když jsem stále přesvědčený, že kdyby hlavními protagonisty filmu byli dvakrát tak starší profesionální lovci, snímek by měl daleko větší šanci na to, aby byl realistický.

Co se týče pocitu realističnosti, tak je to z celkového hlediska poměrně nevyrovnané. Řekl bych, že se to tvůrcům nepovedlo spíše z té větší části a největší podíl na tom má chování kamery. Hlavní hrdinové si chtějí o vypátrání slavné osobnosti, za níž shrábnou odměnu, natočit dokument, což je pěkné, ale proč jen to v některých chvílích musí zabíhat do takových absurdností? Kamera je vždy na tom "správném" místě, aby bylo vše dobře vidět (vrchol je na indonéské hranici, kde si kameraman jednoduše hodí kameru na zem, ta přesně dopadne a snímá scénku, v níž figuruje on a pohraniční stráž) a v jednom momentě si dokonce vesele poletuje v autě, aniž by ji kdokoliv držel (!). Nevím nakolik uvěřitelné je filmování v situacích, kdy jde o život - někdo by kameru nechal běžet, nehledě na vybití baterií. O něco méně důvěryhodné je pak to, když se i za této situace snaží ten, kdo právě drží kameru, dělat pěkné záběry, za které by se nestyděl ani profesionální kameraman. Naopak někdy, a ne moc často, se kamera snaží být až příliš amatérská - ale pouze zdánlivě, např. když se někdo pokouší zabírat okolní přírodu, tak je vidět, že přesně ví, kdy a kam s kamerou pohnout, aby byl záběr nepovedený. Jediná skoro bezchybná část působící přirozeně je tak na úplném začátku, resp. v prvních patnácti minutách, kdy čtveřice hrdinů ještě neodplula a zatím si zkouší, jak funguje videokamera.

S WTTJ je potíž v tom, že na kanibalský film je až příliš uhlazený (možná mainstreamový je to správné slovo). Na jednu stranu je určitě dobré, že neobsahuje scény se zabíjením zvířat (pro něco takového si stačí naladit zprávy na Tv Nova), ovšem film o kanibalech, ve kterém nejsou brutální scény na kameru, těch je ještě k tomu jen několik a všechny jsou až v závěrečném dvacetiminutovém závěru? A i ten přes svoji relativní umírněnost zřejmě skalní fanoušky nijak nepotěší. Po již zmíněném naprosto zbytečném patnáctiminutovém úvodu se čtveřice dostává na ostrov, ale ještě než se vydá do území obývaného kanibaly, dobrou chvíli se potácí v civilizované části ostrova. Čekal jsem, že s příchodem na ostrov se postupně dostaví ńěco jako atmosféra, ale nic takového se nestalo. Atmosféra tu chybí, což je poměrně velký problém v případě, kdy snímek jako alternativu nic dalšího nenabízí. Ještě že má poměrně krátkou stopáž - přesto i tak působí déle, než kolik trvá ve skutečnosti. Řekl bych, že je to způsobené tím, že prostřední "pátrací" část není ani tak o pátrání, jako spíš o tom, vyplnit něčím (a je jedno čím) čas, než se hlavní postavy dostanou na kanibalské území. Nechci tvrdit, že se scenárista nesnažil - snahy o to, aby byl děj zajímavý tu jsou, jenom ve výsledku působí tak nějak polovičatě - některé scény jsou hodně laciné (přepadení gangstery, varování) a další by potřebovaly více rozpracovat a dotáhnout do konce (nalezení lebek, pistole).

U hlavních hrdinů mi vadilo, že jednak postrádají hloubku (vzhledem k přítomnosti "úváděcích videí" na začátku je to přinejmenším podivné) a navíc mi přišlo, že jsou všichni až podezřele nesympatičtí. Třeba takový Mikey je typickým představitelem zkaženého přerostlého dítěte, kterému zkrátka nelze nepřát osud v žaludku lovců lebek. Pak vám nic jiného nezbývá, než doufat, že se tak stane a v momentě, kdy se to děje (resp. stane mimo kameru), tak se dostaví přesně ten pocit, jaký má divák, když ve filmu zvítězí dobro nad zlem. Jestli to byl předem zamýšlený efekt, tak musím říct, že se opravdu vydařil. O dalších postavách platí totéž, jen na rozdíl od Mikeyho bych ustál, kdyby se z kanibalského území dostali živí. Co se týče kanibalů, přišli mi relativně uvěřitelní, ve smyslu, že se podél řeky pohybovali s luky přesně tak, jak by asi ve skutečnosti měli. Problém je ale v tom, že jim není vyhrazen dostatek prostoru, aby stačili ukázat něco zajímavějšího. Při "práci" nejsou vidět ani na chvíli, jediné, co vidět je, jsou pouze okousané zbytky válející se kolem a v jednom případě nachystané "jídlo" na rožni - vzdávající hold svému vzoru Cannibal Holocaustu.

Abych to celé shrnul: WTTJ rozhodně není tím filmem, který by vrátil kanibalský subžánr opět na výsluní. Nejedná se o vyloženě špatný film, jen je nezvládnutý v těch aspektech, které jsou pro takový typ filmu klíčové. Myslím, že by mu výrazně pomohlo, kdyby se jeho autoři snažili alespoň více zapracovat na atmosféře - stačí se podívat na ultralevnou Záhadu Blairwitch, jenž staví hlavně na ní... Vzhledem k obsahu mi přijde úsměvné, že vychází u značky, která má v názvu Extreme a na DVD obalu nápis Uncut.



Pokud chcete ohodnotit film, použijte k tomu prosím komentář.
K debatě nad osobou recenzenta, recenzí, technickými detaily či k reakci na předchozí příspěvky slouží diskuse, po kliknutí na tlačítko se sama založí. Díky.
Vulgární a pravidla nerespektující komentáře budou vymazány.
Recenzoval Ivan Kučera

Přidáno: 08. květen 2008

Dobrú chuť.

Dva mladé páriky počas dovolenky na Novej Guinei zistia, že ustavičný sex, alkohol, marihuana a urážanie miestneho obyvateľstva ich už nebaví a tak sa dvaja chlapci a dve dievčatá rozhodnú zvyšok voľného času stráviť... pátraním po Michaelovi Rockefellerovi, synovi neuveriteľne bohatého budúceho viceprezidenta, ktorý sa v 60. rokoch 20. storočia stratil práve na Novej Guiney a údajne zomrel (telo sa nikdy nenašlo), ale hoci od udalosti ubehli desaťročia, dodnes kolujú fámy o tom, že okuliarnatý Rockefeller (ak naozaj žije, dnes by mal približne sedemdesiat rokov) dodnes v guinejskej džungli prežíva - nezabili ho tunajší kanibali ani divoké prostredie nevyspytateľnej džungle a dokonca ani kruté tropické podnebie. Ak máte peniaze navyše, stačí sa najbližšieho domorodcami rukami nohami povyzvedať a hneď dostanete „zaručené“ informácie o tom, ako on (alebo jeho kamarát alebo babka babky) raz v džungli zahliadli nahého bieleho starca s rozbitými dioptrickými okuliarami. Štvorica mladých ľudí sa, s vidinou bohatstva, dobrodružstva a slávy, vydá do vnútrozemia drsného ostrova, kam je vstup prísne zakázaný, na miesto, na ktorom dodnes žijú kmene, ktoré nepoznajú koleso (načo by im v džungli bolo?), nevideli bieleho človeka a bývajú vysoko v korunách stromov...

Ha ha. Odpustite citoslovce na úvod, plus neovládnutie emócií, ale niečo takéto som nezažil X rokov a potom som to náhodou zažil dvakrát v priebehu niekoľkých mesiacov: kým wrestlerské akčné béčko ZABI, LEBO BUDEŠ ZABITÝ (2007) brutálne vykráda ázijský kúpeľ BATTLE ROYALE (2000), hororové béčko VITAJ V DŽUNGLI (nepomýliť s akčnou komédiou s The Rockom v titulnej úlohe) brutálne vykráda taliansky kúpeľ KANIBALI (1980). Citovania, napodobňovania, vzdávania poklôn a vykrádania, sú vo filmovom svete bežné, ale ZABI, LEBO BUDEŠ ZABITÝ a VITAJ V DŽUNGLI prekročili onú pomyslenú hranicu, ktorá by nemala byť prekračovaná. Pokiaľ sa mi konkrétny film páči a rád by som urobil niečo podobné, je to pôvabné, ale ako ospravedlnenie sa to dá chápať len ak robím amatérsky krátkometrážny film, ktorý pustím rodine a priateľom. Čo sa o producentke snímky VITAJ V DŽUNGLI povedať nedá – Gale Anne Hurdová v minulosti produkovala Cameronove trháky VOTRELCI a TERMINÁTORA 2: DEŇ ZÚČTOVANIA.

Pred rokmi sa k nám dostala kuriózna informácia, že v Hollywoode sa pripravuje remake jedného z najkontroverznejších diel kinematografie – KANIBALOV režiséra Ruggera Deodata. Všetci sa tejto informácií vysmiali a nastalo ticho na lúke. Nedávno sme vás však na Studna.net informovali, že remake sa naozaj ešte stále bezmocne zúfalo chystá. Ale ak sa ho neviete dočkať, tu a teraz máte k dispozícii VITAJ V DŽUNGLI. Nebudete sa stačiť čudovať, na čo všetko majú niektorí americkí producenti odvahu - v titulkoch nie je o Deodatovom kultovom filme ani zmienka; tvorcovia ako keby si uprostred nakrúcania uvedomili svoju smiešnosť, že sa snažia urobiť dôstojný remake filmu formátu a povesti KANIBALOV a tak rýchlo zmenili názov a pokúsili sa tváriť, že oni muzikanti. Lenže z mnohých scén sú ich inšpirácia, vzor (alebo ako sa dnes v Hollywoode hovorí vykrádaniu) neprehliadnuteľné. Tvorcovia len vymenili dokument o kanibaloch za dokument o Rockefellerovi a Amazonku za Novú Guineu a urobili ešte zopár ďalších drobných úprav a zmien, ale pri pohľade na nahé dievča, nabodnuté na kole, diváci vyprsknú od smiechu. Tvorcovia sa ale stále tvária, že žiadnych KANIBALOV nikdy nevideli a pre istotu ani ZÁHADU BLAIR WITCH, austrálske VRAŽDY VO WOLF CREEK a ani tucty iných exploitation a hixploitation.

Biedny scenárista (JUMANJI) a slabý režisér (komiks KAT) Jonathan Hensleigh príbehu nasadzuje masku fiktívneho mystifikačného filmu, ktorý udalosti prezentuje prostredníctvom dvoch videokamer, ktoré si so sebou otravné postavy vezú a nakrúcajú s nimi scény, ktoré by sme my v rovnakej situácii nakrúcali iba ťažko. Keď už sa teda chcel Jonathan silou mocou na niečo hrať, mal aspoň umiestniť na začiatok titulok „záznam, ktorý uvidíte, pochádza z roku toho a toho a bol náhodou nájdený antropológom X v opustenej domorodej dedine - to, čo uvidíte, sa naozaj stalo“. Viete, keď už krádež, tak definitívna.

Napriek tomu na tomto bizarnom predstavení niečo je: ak necháme stranou pre niekoho viac a pre iného menej zanedbateľný fakt, že niečo také extravagantné a „špinavé“, ako je kanibalský shock exploitation, môže vzniknúť v Hollywoode, môžeme za ako taký plus pokladať snáď aj predsa len stále akosi neprevarený nápad podať celovečerný film ako mystifikačný dokument. Hensleighovi nemožno uprieť odvahu: na niektoré autentické zábery nezabudnete a niekoľkým scénam nechýba atmosféra ohrozenia, znepokojenia, strachu z neznámej džungle naokolo atď. Hoci si pamätám na filmy, ktoré tento pocit vyvolávali hodinu a pol a nie desať minút.

No a potom je tu ešte jedno upozornenie. Ak ste videli dokumenty Pavla Barabáša TAJOMNÉ MAMBERAMO (2000) a PURURAMBO (2005), budete sa naivnosťou tvorcov zrejme smiať, asi ako sa Slováci a Česi smiali HOSTELU. A smiať a smiať a smiať. A keď sa dosmejete, zistíte, že kratučký film dávno skončil. Takže vlastne spokojnosť.

S výnimkou fanúšikov KANIBALOV. Tam, kde Deodato zostával „viacrozmerný“ a tajomný a všetky problémy inteligentne až pôsobivo hádzal na nezlučiteľnosť bielej a inej civilizácie, čím sa (možno sám nevedel ako) dostal ku xenofóbii a iným zaujímavým témam, tam Hensleigh siaha po americkej hlúposti a alkohole. Takže v porovnaní s brakom ŽENY OD HLBOKEJ RIEKY raj, KANIBALI však z tejto bitky, v porovnaní s nekvalitou filmu VITAJ V DŽUNGLI, vychádzajú bez rany.



Pokud chcete ohodnotit film, použijte k tomu prosím komentář.
K debatě nad osobou recenzenta, recenzí, technickými detaily či k reakci na předchozí příspěvky slouží diskuse, po kliknutí na tlačítko se sama založí. Díky.
Vulgární a pravidla nerespektující komentáře budou vymazány.