Welcome to


Hledání

 

Login
Přezdívka 
Heslo 

Ještě nemáte svůj účet? Můžete si jej vytvořit zde. Jako registrovaný uživatel získáte řadu výhod. Například posílání komentářu pod jménem, nastavení komentářů, manažer témat atd.
 

Kdo je online
Právě je 39 návštěvník(ů) a 0 uživatel(ů) online.

Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde
Seznam uživatelů
 

Doporučujeme
 

  
Silent HillGames to FilmSupernaturalSurvival Horror

Kanada, Francie, Japonsko, USA
125 minut

    
trailer    web    imdb 

česky: Silent Hill
rok: 2006
režie: Christophe Gans
scénář: Roger Avary (written by)
hrají: Radha Mitchell (Rose Da Silva), Sean Bean (Christopher Da Silva), Laurie Holden (Cybil Bennett), Deborah Kara Unger (Dahlia Gillespie), Kim Coates (Officer Thomas Gucci), Tanya Allen (Anna), Alice Krige (Christabella), Jodelle Ferland (Sharon / Alessa), Colleen Williams (Archivist), Ron Gabriel (Old Mechanic)
produkce: Nicolas Boukhrief (consulting producer), Don Carmody, Samuel Hadida, Victor Hadida, Deb LeFaive
hudba: Jeff Danna, Akira Yamaoka
keywords: silent-hill, creature, little-girl, sleepwalking, trapped, mist, video-game, police-officer, night, police, motorcycle-cop, school, compassion, survival-horror, policewoman, bathroom, friendship, court, torture, burned-at-the-stake, další...
titulky: hledat na OpenSubtitles.org
hits: 15170

Recenzoval Luki

Přidáno: 03. červen 2006

Fanoušci hry čekali na tento film jako na boží smilování, jedni ho nakonec zatratili, ale většina byla všehovšudy spokojená. Kritici se nemohli dočkat, až si na další „sračce podle té věci, co se hraje na počítačích a konzolech, nebo jak se ty věci jmenujou“ smlsnou a taky si přišli na své. Jak to nakonec ale vlastně dopadlo? Je tento vysoce netypický film opravdu tak špatný a hloupý, jak o něm kritika píše („Je to přece podle videohry, proč nad tím přemýšlet!“), nebo je to všechno jinak? Vzpomínáte na Jacob´s Ladder nebo Donnie Darka? Zpočátku nepochopené tituly, ze kterých se však nakonec vyklubaly kultovní filmy... patří Silent Hill zrovna do této skupiny? A teď z jiného soudku, je tento film hoden jména Silent Hill? Není to jen další odpad, znásilňující a ztrapňující každičký kousek Své slavné herní předlohy, jako to udělal dvakrát Resident Evil a jako to prakticky stále dělá Uwe B(ullshit)oll? Na tyto otázky je velice jednoduchá odpověď, ale budete si muset počkat až na konec recenze.

„The silence is broken“

Rose (Radha Mitchell, horor „Strach na palubě“) nemá zrovna ideální život. Nejdříve zjistila, že nemůže mít dítě a když si nakonec jedno adoptovala, holčičku jménem Sharon (Jodelle Ferland, Kingovina „Kingdom Hospital“ nebo „Wolf Lake“), její život se postupem času změnil v peklo. Před devíti lety se společně s manželem Christophem (Sean Bean, „LOTR:FOTR“) vydali do Wish House, dětského domova v západní Virginii a Rose okamžitě věděla, které z těch osamělých dětí je to její souzené. Aniž by to tušila, kolečka osudu se daly v tomto okamžiku do pohybu a spustily lavinu událostí, které vyvrcholily přesně o devět let později jedné teplé letní noci. Ona Sharon je totiž náměsíčná a navíc se zdá, že trošku autistická, ale lékaři si s ní nevědí rady. Léky ani léčba nepomáhají a Rose tak žije v každodenním strachu o život své milované dcery. Když jí pak nakonec jedné noci zachrání před jistou smrtí, rozhodne se podniknout šílenou cestu. Sharon ze spaní často mluví, nejčastěji „Domov“ a „Silent Hill“, a zoufalá Rose se rozhodne tam s ní zajet. Všichni jsou samozřejmě proti, Christophe dokonce podnikne zoufalé opatření a když zjistí, že jeho žena i s dcerou odjela, zablokuje kreditní karty.

On totiž Silent Hill není obyčejné město. Před třiceti lety se stalo něco, co způsobilo požár ve starých dolech pod městem. Během následujících pár let postupně nebezpečné zplodiny a narušená statika města narostly do životu nebezpečné míry, a tak byl Silent Hill opuštěn... ponechán sám sobě uprostřed lesů, cesty byly uzavřeny a do města zakázán přístup. Časem město zmizelo i z map.

Rose ale nezastaví ani zablokované kreditky, ani zablokovaná cesta a když jí tak těsně před cílem zastaví policistka Cybil (Laurie Holden, Marrita Covarrubiasová z Akt X) , která jí sledovala už od Brahmské čerpací stanice, konečně si všimne spásné cedule ukazující směr do Silent Hillu a šlápne na plyn. Po nějaké chvíli jí však do cesty vstoupí postava... Rose v plné rychlosti nezbývá nic jiného, než strhnout volant a udržet auto na vozovce, aniž by se zřítila z kopce... pneumatiky zakvílí, rádio vyluzuje nervy drásající virvál, v dáli se ještě ozývá majáček policejního motocyklu... svět kolem se točí šílenou rychlostí... až najednou všechno ustane. Rose otvírá oči, ale je sama. Sharon zmizela...

„Into the fire she swallow their hatred“

Tohle všechno se stane v prvních 15 minutách filmu, takže se nebojte, nic důležitého jsem Vám neprozradil, přejděme ale k filmu samotnému...

První, co Vás udeří do očí, respektive do uší, je nádherná hudba převzatá přímo z her... remixovaná a naservírovaná v 5.1 surround. Skladby jsou plynule provázány, aby korespondovaly s dějem a objeví se dokonce i dvě dosud neslyšené skladby, které se už do her nevešly. Jako běžný divák se připravte na smutnou, depresivní a velmi neobvyklou hudbu, která však filmu dodává nezapomenutelnou snovou atmosféru.

Christophe Gans (Bratrstvo Vlků a jedna epizoda Nekronomikonu) usiloval o herní licenci celých pět let, autorům hry předkládal svoje nápady, návrhy a dokonce natočil krátké video svou kamerou, dokud si Team Silent (autoři hry) nebyli naprosto jistí, že on je ten pravý člověk. Co se tomuto sympatickému Francouzovi však upřít nedá je to, že dokonale rozumí původním hrám a já chci teď jen dodat, že Team Silent vybrali správně.

Začněme tedy režií. Christophe je a vždy byl skvělý režisér s citem pro detail a vizuální podívanou, Silent Hill je jeden nádherný výlet do nočních můr každého z nás. Každý záběr, každá scéna je přímo nabitá emocionální hloubkou, vše je pečlivě nasnímáno, nasvíceno a nachystáno. Symbolika je úžasná věc a tady s ní zachází velmi rozumně a chytře. Triviální věc, jako například symbol kultu, není jen obyčejná načrtnutá čmáranice, ale promyšlený obrazec, který má smysl a účel. Samotný Silent Hill je do detailů propracovaný, odpadkové koše, obchody, ulice (opět pojmenované podle spisovatelů a režisérů převážně hororových filmů stejně jako ve hře, návštěvník studny by mohl například pochytit „Bachman st.“ což je samozřejmě pseudonym Stephena Kinga), vše je jako „živé“. Mlžný Silent Hill je děsivý... prázdné ulice, všudypřítomná neprostupná mlha, opuštěné domy a tajemné zvuky. Člověk si už tak říká, jestli to nestačí, že ty prázdné ulice a neviditelná zákoutí jsou na jeho nervy opravdu dost, ale všechno se ještě několikanásobně zhorší ve chvíli, kdy zazní nervy rvoucí siréna, město zahalí naprostá tma a budovy, ulice, cesty, všechno se doslova a do písmene změní ve Vaši nejhorší noční můru. Tato „verze“ je navíc obývána stvořeními, která očividně kdysi byla lidmi, ale nyní jsou to jen zhrzené trpící „věci“jako z nějaké dětské noční můry.

U nich se na chvíli zastavím, Silent Hill není žádný mainstream ani žádný vysoko rozpočtový film, autoři měli opravdu hodně omezené finance, ale to, co s nimi dokázali, je dech beroucí...v okamžiku, kdy uvidíte zhrzené dětské postavy s deformovanou tváří a nepřirozenými pohyby, s kůží, která stále ještě sálá obrovským žárem, budete vyděšeně běhat po stropě, rvát si vlasy a ječet, ať to vypnou. Všechny stvoření jsou lidé navlečení v propracovaných kostýmech, na které byla poté v postprodukci nanesena počítačová textura a věřte mi, vypadá to úžasně... jen jedna výtka by k nim byla, scény s nimi jsou krátké a hodně daleko od sebe, Christophe chtěl dát najevo, že Silent Hill není nějaký monsterhorror, ale to se taky některým lidem nemusí zrovna líbit. Nejlepší scéna týkající se těchto „démonů“ je dle mého kratičká část ke konci filmu, kde se Rose musí prosmýknout okolo skupinky „zdravotních sestřiček“, od kterých bych se však očkovat natož operovat rozhodně nedal. Když pozorujete ta pokroucená, deformovaná těla kdysi určitě svůdných žen, jejichž tváře, i když bez úst či očí, neustále poukazují na jejích nekonečné utrpení, je Vám snad jasné, že tyto světlem lákaná stvoření nenechají nic náhodě.

Další výtka se týká samotného Ganse, ten sice režíruje úžasně, ale ve dvou momentech dokonale uzemní veškeré napětí tím, že se přenese k pátrajícímu Christophovi.

Tím se pozvolna dostáváme ke scénáři, který měl na starost Roger Avary (Pulp Fiction), a který je největší slabina celého filmu. Kromě několika nedůležitých chyb se v něm bohužel vyskytuje pár opravdu strašných rozhovorů, které v jednom případě rvou ušní bubínky a v druhém absolutně nevíte, proč daná postava komentuje, co je zřejmé. Další zádrhel vidím v nevyváženosti děje, zatímco první polovina (mimochodem velmi shodná s herní) je vynikající, následuje asi dvacet minut opravdu zvláštních a trošku nudných scén v kostele a s kultem... jsou sice pro budoucí děj důležité, ale mohly být udělány jinak. Ale pak opět naskakujeme na úžasnou horskou dráhu, která nás doveze až do konce. Někteří fanoušci se teď asi zarazili... „jaký že kult?“... ano, jde o adaptaci, všechno ve filmu není shodné s předlohou a v druhé polovině filmu se hrou už není identické takřka nic (pokud samozřejmě nepočítám prostředí, monstra a hlavní zápletku). Další výtka směřuje k tomu, že je ve filmu všechno podáno dosti nevyváženě... něco je Vám řečeno polopaticky a něco zase vůbec, díky čemuž pak film může na některé diváky působit hloupě, i když je ve skutečnosti opravdu inteligentní. Proto potom lidé vytahují otázky typu „Proč kult nezestárnul?“ nebo „Proč jí označují za čarodějnici?“ atd. Jinak nezbývá nic než film chválit... má navíc myšlenkovou hloubku a všechno, co se děje, má nějaký účel, ať už je to ukrytá zpráva, metafora, sociální kritika nebo dokonce přímá narážka. Jména nových postav (Christabella – Christ – Kristus) taky nejsou vybrána náhodou (Rose a Sharon => Rose of Sharon, květinový keř, symbolický a navíc jej na konci filmu vidíme růst před domem, kde předtím nerostl). Více neřeknu, jelikož nechci spoilerovat, ale chystám na tohle téma článek, kde rozeberu všechny aspekty filmu i jeho podtext. Bohužel běžný divák nemá šanci nic takového postřehnout, protože na to jednoduše není připravený a fanoušek sice ví, kam koukat a co hledat, ale zase mu můžou zamotat hlavu změny oproti hře, které ovlivňují i vysvětlení původu monster, také zcela změní jednu historickou událost.

Nakonec se jen vyjádřím k tomu hlavnímu a to je atmosféra. Upřímně považuji Silent Hill za jeden z nejděsivějších, nejsmutnějších, nejdepresivnějších a nejzvrácenějších filmů poslední doby, i když mohl být ve všem mnohem mnohem lepší. Každopádně film hravě překonává 99% současné americké hororové produkce a jako horor ho hodnotím 8/10 (přece jen nevýrazný scénář a bohužel dnes již klišovitá zápletka něco shazují). Jako adaptaci počítačové hry dávám jednoznačně 10/10.

Pro fanoušky: Pokud jste na to hákliví, obrňte se na velké změny. Nebuďte proti filmu zaujatí, hlavně ne proti druhé půlce, která má rozhodně co nabídnout. Nenechte si zamotat hlavu změnami v ději, vysvětlení původu monster je podobné, ale je třeba koukat trošku jinam, stejně tak u Pyramid Heada. Užijte si film takový jaký je, pokud budete neustále něco kritizovat a puntičkařit, jen si všechno zkazíte. Nečekejte toho moc, fanoušci mají tendenci všechno zveličovat.

Pro ostatní: Očekávejte děsivý a neobvyklý film, nic takového jste u hororu ještě neviděli. Pokud se Vám nechce v ději hledat drobné odkazy a kličky, vykašlete se na to, kvůli nevýraznému scénáři sice budete možná film považovat za hloupý, ale vězte, že takový není a i bez přemýšlení je to parádní hororová jízda. Berte sebou někoho, kdo se v Silent Hillu OPRAVDU vyzná, pokud chcete vědět víc. Nečekejte lekačky, ani jedna ve filmu není.

Nejlepší scéna je podle mne celá školní sekvence, na promítání vyděsila celý kinosál až do extrémů, ale co se stane neřeknu :)



Pokud chcete ohodnotit film, použijte k tomu prosím komentář.
K debatě nad osobou recenzenta, recenzí, technickými detaily či k reakci na předchozí příspěvky slouží diskuse, po kliknutí na tlačítko se sama založí. Díky.
Vulgární a pravidla nerespektující komentáře budou vymazány.
Recenzoval humanbeing

Přidáno: 09. červenec 2006

Pokud jste se někdy setkali s hrami na konzolovou platformu Playstation, pravděpodobně vám název Silent Hill (SH) bude znít povědomě. Jak by taky ne, když se jedná, vedle Final Fantasy a Metal Gear Solid, o jednu z nejslavnějších sérií na tuto konzoli. Režie filmové adaptace se ujal francouzský režisér Christophe Gans (Bratrstvo vlků) a natáčelo se podle scénáře Rogera Avaryho, který příběh postavil na prvním dílu z PS1 z roku 1999, přičemž se pro účely filmu rozhodl k několika menším změnám. Zápletka je poměrně jednoduchá: Zoufalá Rose nemůže akceptovat, že její adoptovaná dcera Sharon je nemocná a tak se i přes nesouhlas manžela rozhodne se svým dítětem odjet do města, o kterém Sharon mluví ze spaní jako o jejím domovu. Cestou do Silent Hillu se z neznámé příčiny dostává skrze pomyslný portál do alternativní reality města, pod nímž před několika desítkami let vypukl obrovský požár spalující podzemní zásoby uhlí. Sharon je náhle nezvěstná, což ale není to jediné, co Rose v příštích několika hodinách bude trápit. Společně s policistkou Cybil následují po zamlžených ulicích cosi, co z dálky vypadá jako silueta malé holčičky.

Až po nějakých dvaceti minutách od počátečních titulků se rozezní siréna ohlašující příchod "noci" a nestvůr, které v Silent Hillu dělají pořádek. Rose zabloudí do sklepení jednoho domu, kde na ni zaútočí spousta metr vysokých lávovitých stvoření, které ale po chvíli zmizí. Nestvůry se totiž objevují jen na určitou dobu, což je, pokud jste hráli SH2, zajímavou (a nevím jestli zrovna pozitivní) novinkou. Na rozdíl od druhého dílu hry (netuším jak je to v jedničce) se ve městě pravidelně střídá "noc" a den, přičemž v noci vylézají na povrch všemožné nestvůry a s počátkem dne hned mizí. Je to právě originalita jejich provedení, díky čemuž je Silent Hill zábavným filmem. Některé (nevím přesně, možná všechny) pocházejí z různých herních dílů a jejich předností je nevšední provedení. Některé z nich stříkají kyselinu (podobně jako Vetřelec), další reagují na pohyb (a zároveň blokují chodbu) a nebo střílí (po vzoru Hellraisera) řetězy. Co se týče původně největšího taháku filmu - Pyramidheada, dva a půl metru vysokého záporáka s pyramidou na hlavě a ohánějícím se velkým nožem - ten se tu objevuje jen na nějakých třicet sekund, což je vzhledem k zajímavosti postavy obrovská škoda. Možná by bylo lepší kdyby ho autoři z jedničky vyškrtnuli úplně a šetřili by si ho pro druhý díl, ve kterém by dostal podstatně větší prostor. Ale možná ho tvůrci obsadili prostě jen z důvodu, protože nevěděli jestli vůbec nějaký druhý díl bude (žádné oficiální zprávy o pokračování v tuto chvíli nejsou). Tu chvíli, co se objeví na plátně, předvede ale hodně zajímavé představení.

Co se týče napětí, jím se v této adaptaci moc nehýřilo. Je docela škoda, že se autorům nepodařilo navodit něco podobného, čím se můžou chlubit herní předlohy. Na druhou stranu to víceméně vyvažuje zábavnost scénáře - každou chvíli se děje něco nového a až na pár nezáživných míst se děj svižně posouvá. Film se může pyšnit kvalitní atmosférou, za níž může mlha ve městě, skvělá hudba a řádka zajímavých nestvůr. Za nízkou hladinu napětí může nedostatek lekaček a především použití počítačových efektů, kterých je tu mnohem více než by bylo třeba. Tu trochu, co tu je, vytváří několik scén s nestvůrami (konkrétně jedna na ulici a všechny s Pyramidheadem).

Mezi zápory filmu patří některé kiksy v logice jednání postav, slabší závěr a několik drobností jako občasná nekompaktnost filmu - může za to nedynamické a trochu zbytečné prolínání dvou příběhových linií a častá obměňa ve stylu vyprávění. Pokud se ovšem díváte na SH pouze jako na adaptaci videohry, tak vám tyto časté změny zřejmě vadit až tak nebudou. V opačném případě, pokud je vám jedno, jestli ve filmu nebude vše z herní předlohy a spíše preferujete srozumitelný "dívatelný" film, budete nejspíš zklamáni. Christopher Gans a Roger Avary se snažili dát z her (dílů 1-3, jejichž dohrání zabírá takových 30 hodin hrací doby) do filmu pokud možno co nejvíc. Výsledek pak vypadá poněkud přehlceně spoustou více či méně srozumitelných informací, se kterými by běžně dvouhodinový film pracovat nemohl. Dále by se dalo považovat za "chybu", že tu chybí nějaká výraznější zapamatovatelná scéna. Vzhledem k opravdu vynikající herní předloze, ve které se to výraznými scénami jen hemží, je dost překvapivé, že tady tomu tak není. Nejčastěji omílaná výtka k filmu je nesrozumitelnost děje a s tím i nevhodnost pro SH neznalého diváka. Faktem je, že k nějakému vysvětlování (snad kromě závěru) se nikdo v průběhu filmu nemá. Nepomáhá, že se děj posouvá podobným způsobem jako videohra - postavy řeší hádanky, aniž by je zajímalo, kde to vlastně jsou a proč někdo hádanky připravil. Občasná podivná pravidla systému vodítek k nalezení Sharon nebo ne až tak jasné motivace některých postav působí trochu rušivě. Navrch má při sledování rozhodně ten, kdo si SH na Playstationu alespoň na chvíli zahrál. Bude se v ději více orientovat (i když zřejmě ne úplně) a protože SH není tuctová hra s neoriginálním konceptem, bude lépe vědět, jak neobvyklý vesmír Silent Hillu vlastně pracuje.

Velikým kladem je spousta odkazů na různé díly SH. Kolik jich objevíte, záleží samozřejmě na tom, kam jste se v jednotlivých dílech dostali či jestli jste je dokonce dohráli. V mém případě je to díl druhý a čtvrtý, takže jsem ocenil třeba kuželkárnu nebo scénu, kde se skáče z jedné budovy do druhé. Vzhledem k tomu, že filmová adaptace se zakládá na jedničce a trojce (plus Pyramidhead ze dvojky), převážná část odkazů se ve snímku objeví právě z těchto dílů. Řemeslné stránce filmu se v podstatě nedá vůbec nic vytknout, protože je jedním slovem dokonalá. Především se dá pochválit kamera, která se chvílemi pokouší o netradiční úhel a pohyb. V neposlední řadě je to hudba Akiry Yamaoky, jenž je převzatá a mírně upravená pro potřeby filmu přímo z herních předloh.

Filmová adaptace Silent Hillu mě nijak výrazně nepřekvapila, ale ani nezklamala. Christopher Gans odvedl solidní práci, což je na jedné straně vzhledem k průměrným kvalitám většiny adaptací her dobře, ale na straně druhé je škoda, že nejstrašidelnější herní série se nedočkala přepisu na takové úrovni, na které by si to zasloužila. Nicméně jedná se o bezpochyby zatím nejlepší filmovou adaptaci videohry na plátno, což určitě není málo. V druhém dílu, jestli se bude točit, se to snad povede napravit a možná, že Pyramidhead dostane tolik místa, aby nepůsobil jen jako pouhá zajímavá vsuvka.



Pokud chcete ohodnotit film, použijte k tomu prosím komentář.
K debatě nad osobou recenzenta, recenzí, technickými detaily či k reakci na předchozí příspěvky slouží diskuse, po kliknutí na tlačítko se sama založí. Díky.
Vulgární a pravidla nerespektující komentáře budou vymazány.
Recenzoval KUFI

Přidáno: 18. prosinec 2006

Jakožto patrně druhej největší fanatickej milovník Silent hillu v čechách (jedině hluboká úcta před ArcadeVelmistrem mě brání se pasovat na první příčku - :), se chtě nechtě k tomuhle dílu páně Ganse musim taky vyjádřit. A to rovnou formou recenze. Ostatně jsem to již před časem slíbil spoustě lidí. Předem upozorňuju, že muj vztah k Hillu je takovej, že neni dne, kdy bych na něj nemyslel, že jim žiju, že ho dýcham, v hlavě už dokonce spřádám plány na 2 kérky s SH motivem, a kdybych věděl kudy se do něj jde, tak už tu dávno nejsem...ehmm. Ale zpátky ke kritice. Napřed si probereme tu negativní a bohužel i obsáhlejší stránku věci.

Klíčovým prvkem SH universa jsou bez debat emoce a atmosféra. Přičemž toho prvně jmenovanýho se filmu v mým nitru moc vydolovat nepodařilo. A to především díky nemastný neslaný Radhe Mitchell coby hlavní trpící hrdince, která mi nesedla zrovna jak já bych si představoval. Atmosféra neni vyloženě špatná a trochu v ní i něco "Sajlenťáckýho" cítit je. Ale maximálně depresivní a oduševnělý atmosféře sálající z her, se to ani omylem nepřibližuje. Nevim jestli jste to zaregistrovali, ale drtivou většinu atmosféry filmu dělá božská hudba od génia zvuku Yamaoka-sana, umě "vykradená" ze všech čtyř dílů. Jsem si jistej, že kdyby do filmu Gans dosadil hudbu od jakýhokoli jinýho skladatele, tak tim film na atmosféře hodně upadne.

Ale nejvíc ze všeho mi vadí Gansovo přiklonění se k mainstreamovýmu pojetí, ve snaze přiblížit tuhle "podivnost" i lidem neznalých věci. Já vim, že Gans na tom chtěl vydělat (což by se mu při striktním zaměření na tvrdý jádro SH fans patrně nikdy nepodařilo), ale mě tenhle přístup velice vadí. Nezávislá scéna by si s filmovým zpracováním podle mě určitě poradila líp, hlavně co do syrovosti atmosféry. Zatimco u hry sem vyloženě jak se řiká s... magi v kostkách (nejednou jsem tu hru musel vypnout, všude v bytě rozsvítit a pustit si v TV nějakou veselou českou komedii abych se zbavil těch tíživých chmur :), u filmu jsem nějaký větší mrazení v zádech kupodivu ani nepociťoval. A co na mě působilo vyloženě jako rušivej element v atmosféře, byly davy lidí hledající spásu v prostorách kostela. To tam vyloženě nemělo vůbec co dělat a pokud ano, tak jedině ve formě nalezenýho textu objasňujícího kdo, co a proč, přesně jako je tomu ve hře. V SH je nutný se soustředit na vykreslení charekteru a povahy několika málo klíčových postav a ne vytvářet až epický scenérie davů lidí. Simsalabim - a veškerej pocit toho, že v tom člověk jede sám, je fuč. A korunu tomu nasadily momentálně v hororech tolik módní flashbacky do minulosti. Ale no tááák pane Gans, vždyť to přece nebylo vůbec nutný :)

Dále tu je scénář, kterej na mě působil coby chaotickej slepenec všemožných událostí, který se v SH1-3 udály. Ruku v ruce s tím jde i adventurní postup hlavní hrdinky, kterej zatimco ve hře samozřejmě funguje bez problémů, ve filmu působí značně toporně. A nakonec tu máme dialogy, který občas taky pokulhávají. Hlavně ohraný klišé fráze typu "Its comming!", hodný leda tak Hollywoodských "trháků", mě vyloženě otrávily. Co je ale zvláštní, docela mi tam seděl pan "Boromir", kterýho bych si ale přál vidět v úplně jiný úloze. Mnohem víc by mi sednul jako zasmušilej detektiv ala Douglas (SH3), vedoucí samotářskej zivot, potácející se na depresivní cestě psychopeklem Hillu. A ještě v něčem si musim nutně rejpnout - kde jste zapoměl pane Gans "grain" filtr pro zašpinění obrazu???...

K těm pozitivním věcem řadim - kvalitní kulisy, hodnověrný vyobrazení mojeho miláčka Pyramidheada, jakožto nemilosrdnýho kata zatracených lidských duší (i když mu podle mě měl dát Gans mnohem víc prostoru a nechat si ho střihnout i nějakou tu scénu se sexualním obsahem - příznivci série jistě vědí na co narážim) a...a to je defakto všechno. Ovšem neberte mě jako člověka kterej byl filmem hluboce zklamanej, nebo dokonce zhnusenej. To určitě ne. Už jenom proto, že jsem silně komerční nádech očekával, proto nejsem nyní (moc :) rozezlen. Vzato kolem a kolem, pár pěkných momentů by se tam taky našlo. Hodně se mi například líbilo setkání Cybil a Rose s "Lying creature" uprostřed liduprázdné zamlžené ulice. Opravdu perfektní. Docela působivý bylo i probuzení v Petovo kuželkárně za vyhrávání skladby od Johnnyho Cashe "Ring of fire", a černej jazyk "udržbáře" mě taky mile potěšil :) Co je ale nesporný je fakt, že SH movie jest nejlepší filmovou adaptací videohry k dnešnímu datu. Což ale v tom braku, co plodí hlavně ten retardovanej němec, neni zas tak těžký...

P.S. - Po bedlivým zvážení dávam filmu 7 hvězdiček, ale pokud bych měl ohodnotit hru, tak vězte, že ta je u mě daleko, předaleko, za hranicí 10ti hvezdiček...



Pokud chcete ohodnotit film, použijte k tomu prosím komentář.
K debatě nad osobou recenzenta, recenzí, technickými detaily či k reakci na předchozí příspěvky slouží diskuse, po kliknutí na tlačítko se sama založí. Díky.
Vulgární a pravidla nerespektující komentáře budou vymazány.