Ať už se vám to líbí, nebo brečíte zoufalstvím, znovu nakopnutá série Texaského masakru se vrátila. Po sedmi letech vítaného půstu přišlo pokračování, aby nenasytným fanouškům pana Koženého naservírovalo další porci ječících teenagerů a uřezaných končetin. Nenavazuje však na deset let starý remake, ani na jeho prequel, nýbrž na původní snímek z roku 1974. Tady u mnohých diváků mohla vzrůst zvědavost, a to i skrz obavy budící jméno režiséra Luessenhopa. Očekávání trvalo však jen krátkou dobu, první oficiální trailer musel totiž hodně rychle vrátit všechny na zem.
Ona zmiňovaná - a samozřejmě naprosto zbytečná - propojenost s Hooperovým kultem je vlastně cítit pouze na začátku. A to jak při úvodních titulcích, které ve zkratce připomenou dění prvního filmu, tak při následné potyčce rodiny Sawyerovců se zástupci zákona, kteří zredukují jejich počet na minimum. Pak už se ale odvíjí „příběh“ naprosto zaměnitelný s ostatními díly. Parta mladých modelů a modelek (jako vystřižených z obálek Cosmopolitanu) se vydají minivanem do Texasu, aby omrkla zděděný pozemek jedné z nich (kozatá modroočka Alexandra Daddario). Tady, kromě starého známého Leatherface, který bude mít zase plnou řetězovku práce, narazí i na nevlídné maloměšťáky a neochotné policisty, díky nimž dokonce vyjde najevo hrůzná minulost zdejšího místa. A ta se nebude líbit jak hlavní hrdince, tak překvapeným divákům. A bude hůř.
Pokud se mnozí (hateři nového TCM obzvlášť) domnívali, že už nejde klesnout níž, doporučuju podívat se na tuhle verzi. Skoro jistě budou pak u těch starších zvedat svá hodnocení. Protože to, co si tvůrci zde dovolili, není odvaha, ani čirá drzost, ale zkouška z trpělivosti. Divák si sice už dávno zvykl na umění, s jakým se budoucí oběti vrhají do náruče hladové smrti (a je jedno, jestli se zrovna jedná o hladové zombie nebo masové vrahy). Ale čeho jsme tady svědky, to rozum těžko pobírá. Všechny kiksy scénáře (navíc děravého jako ementál) nebudu rozhodně popisovat, na to tu není místo. Nejlepším příkladem bude hrdinka, která místo toho, aby utíkala se svým slušným náskokem co nejdál, volí strategii opačnou – schová se do rakve, která jako jediná na tamním hřbitově netlí pod zemí. Tomu se v loveckém slangu říká kachna na ráně.
Nechme však logiku stranou. Další výtku bych měl k oné hollywoodské naleštěnosti, která tu nabrala doslova zrůdných proporcí. Nejen, že v první třetině se nestane vůbec nic (v celé sérii vlastně nepamatuju takhle nudný rozjezd), ale z filmu vyzařuje i ona barevnost a „načančanost“, která zabíjí moderní horor: tj. spousta záběrů je bez špíny a bláta, dokonale pórovité tváře hrdinů zase bez potu nebo krve. Další smutnou zprávou bude fakt, že i když jsou tu dvě vnadné kočičky, ani jedna z nich (!) neukáže bradavky (!!), ač k tomu bylo ve dvou případech opravdu blízko (!!!). Nejsmutnější osud však postihl samotného Leatherface. Ten je tu degradován na hodného strýčka, který „zastává morální a rodinné hodnoty“ (sorry, nemohl jsem si pomoct :), zasvěcení budou jistě vědět) a (SPOILER)závěr filmu z něj vlastně udělá oběť zkažené společnosti. A jelikož tak opravdové zlo vězí na opačné straně barikády, role se otáčejí.(/SPOILER)
Tím se pomalu dostávám k závěru. Asi by se slušelo povědět ještě něco o násilí, když už jsme tady. Jenže ono ani není pořádně co. Je sice pravda, že asi v druhé třetině dává Leatherface vzpomenout na svá nejlepší léta, kdy oběti postupně zpracuje kladivem, hákem, sekerou a samozřejmě i tou motorovkou, s níž zase něco naběhá. Jenže gore není takového množství, aby si mnozí z vás chrochtali pod vousem. V několika záběrech je navíc ošklivě digitální. No a přídomek třetího rozměru je samozřejmě jen reklamním trikem a podtrhává bezradnost celého projektu.
Takže jak vidíte, ono není moc co chválit. Trefnou vizitkou budiž fakt, že kvalitativně je na tom hůř už jenom Texaský masakr s Bridget Jonesovou v hlavní roli. Ano, je to bída, kterou nevytáhnou z podprůměru ani camea Billa Moseleyho a Gunnara Hansena. Záhadou tak nezůstane jen zdejší užívání iPhonů (rok, v němž se děj odehrává, je přísně střežen), ale i moje shovívavé hodnocení. Za co tedy ta čtyřicítka? Odpovědi nechám tentokrát na vás. Nemám sílu na další vysvětlování, tahle recenze mě totiž psychicky vyčerpala… Zase někdy nashledanou.
Pokud chcete ohodnotit film, použijte k tomu prosím komentář. K debatě nad osobou recenzenta, recenzí, technickými detaily či k reakci na předchozí příspěvky slouží diskuse, po kliknutí na tlačítko se sama založí. Díky. Vulgární a pravidla nerespektující komentáře budou vymazány.
