Welcome to


Hledání

 

Login
Přezdívka 
Heslo 

Ještě nemáte svůj účet? Můžete si jej vytvořit zde. Jako registrovaný uživatel získáte řadu výhod. Například posílání komentářu pod jménem, nastavení komentářů, manažer témat atd.
 

Kdo je online
Právě je 79 návštěvník(ů) a 0 uživatel(ů) online.

Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde
Seznam uživatelů
 

Doporučujeme
 

  
The Chronicles of RiddickScience FictionSérie: Riddick

USA
119 minut

    
trailer    web    imdb 

česky: Riddick: Kronika temna
rok: 2004
režie: David Twohy
scénář: Jim Wheat (characters) &), Ken Wheat (characters), David Twohy (written by)
hrají: Vin Diesel (Riddick), Colm Feore (Lord Marshal), Thandie Newton (Dame Vaako), Judi Dench (Aereon), Karl Urban (Vaako), Alexa Davalos (Kyra), Linus Roache (Purifier), Yorick van Wageningen (The Guv), Nick Chinlund (Toombs), Keith David (Imam)
produkce: Camille Brown, Vin Diesel, Tom Engelman (co-executive producer), Ted Field, Scott Kroopf
hudba: Graeme Revell
keywords: planet, warrior, necromongers, leader, sun, prison-planet, suicide, sunrise, dagger, warrior-race, knife-in-shoe, second-part, box-office-flop, one-man-army, sequel, sunglasses, gunfight, closing-credits-sequence, fight, space, další...
titulky: hledat na OpenSubtitles.org
hits: 8952

Recenzoval humanbeing

Přidáno: 06. září 2004

Uběhly sotva čtyři sluneční cykly a už tu máme očekávané pokračování parádního nízkorozpočtového sci-fi Černočerná Tma režiséra Davida Twohyho, od kterého jsme u nás mohli vidět na plátnech kin ještě duchařský podmořský horror Hlubina (Below) a na kazetách skvělý mimozemský thriller Invaze (The Arrival) s Charlie Sheenem v hlavní roli. Jak je dobrý a jestli splnil své předsevzetí stát se "zlým dvojčetem Hvězdných Válek" se pokusím odpovědět v následujícím textu.

Intergalaktický vrah Richard B. Riddick je zpět a jeho dobrodružství začíná v pro něj dost mizerném období. Je na něj vydán meziplanetární zatykač a ukáže se, že ani na nejvzdálenějším místě v soustavě není v bezpečí, protože poloha jeho úkrytu na nehostinné ledové planetě, kam se na posledních pár měsíců či let ukryl, byla právě prozrazena. Po zneškodnění první hrozby v podobě amatérských lovců odměn, Riddick znovu objevuje přísloví, že pokud provozujete nebezpečné povolání, v němž je hlavním úkolem zabíjet všechno živé co vám přijde do cesty, nemůžete a nesmíte nikomu věřit, a už v žádném případě sdělovat polohu planety, na níž se hodláte skrýt před zákonem a pomstychtivými starými "přáteli". Riddicka totiž zradil člověk, jemuž kdysi zachránil život. Vydává se za ním na Helion Prime, aby zjistil důvod jeho jednání a aniž stačí zjistit jak se věc má, vstupují na scénu Necromongeři, armáda nemrtvých žoldnéřů ve středověkém brnění, v čele s vůdcem Lordem Marshalem.

Nechci mlžit, a tak už ze začátku prozradím, že se mi původní Pitch Black líbila víc. Chronicles of Riddick (ChoR) totiž už tolik nestaví na napětí a atmosféře, a prakticky by se dalo říct, že jeho primárním účelem je diváka hlavně pobavit, a to možná za každou cenu. Především se zaměřuje na Riddickovu postavu a děj na pozadí, který občas na okamžik vystřídá nějakou zábavnou scénu, se pokouší marně držet tempo s hlavní dějovou linií a působí poněkud vystříhaným dojmem (má na tom podíl i rating PG 13). Ta tam je sympatická nízkorozpočtovost (přirození herci, rychlá kamera, barevné filtry ad.), která byla víceméně nahrazena hollywoodským divadlem. Což se samozřejmě nedá označit za špatný krok, protože s rozpočtem 120 milionů dolarů by si producenti nemohli dovolit natočit nic menšího. Od takovéhoto rozpočtu určitě každý očekává velkolepé triky, které tu samozřejmě nechybí. Téměř po celý film je na plátně vidět nějaká ta počítačem generovaná grafika (cgi), její kvality jsou ovšem kolísavého charakteru. Jednou se totiž jedná o něco naprosto úchvatného, jako jsou povrchy planet (zobrazeny ať už z orbitu nebo z větší blízkosti), které jsou asi ty nejlepší, co jsem ve sci-fi filmech dosud viděl; bohužel ale jsou tu i triky, které nejsou zdaleka tak dobré a jejich kvalita není daleko od průměrné grafiky z nějaké počítačové hry (příkladem budiž digitální vlci). Ale třeba dost působivá je triková scéna, kdy jednu postavu stihne pomalá detailní dezintegrace slunečním žárem na pouštní planetě Crematoria. Škoda, že takových podobně laděných momentů tu není víc.

S ChoR se to má asi tak, že nebýt přítomnosti charismatického Vina Diesela, nepoznali byste v prvních okamžicích, že se jedná o druhý díl Černočerné Tmy. Největší změnou oproti předchozímu dílu je totiž jiné žánrové pojetí. Už se nejedná o čistokrevný sci-fi horror, nýbrž spíše o jakousi fúzi sci-fi s fantasy. První díl se odehrával ve vesmíru dost realistickém na to, aby mohlo jít o ten náš, tady si připadáte spíše jako v nějakém vymyšleném univerzu vzdáleném "in a galaxy far far away". Hned ze začátku na diváky čeká menší šok v podobě výtvarné stylizace, která v mnohém připomíná stařičkou Lynchovu Dunu (je toho více než jen architektura připomínající styl švýcarského umělce H.R. Gigera). Chronicles of Riddick je sice hlavně především fantazijní sci-fi (či jak to lépe nazvat), nicméně pomyslných hranic horrorového žánru se alespoň minimálně dotýká. V hlavní úloze je vrah se slušným bodycountem, v záporné roli se tu objevuje armáda nemrtvých, přičemž verbování lidí na Necromongerské žoldáky probíhá poměrně dost brutálním způsobem (avšak ve filmu je to jen naznačeno), pár krvežíznivých kreatur se tu taky najde a ústřední záporák ovládá schopnost jakou by mu závidělo leckteré horrorové monstrum, a to umění krást duše tak lehce jak to jen může jít - stačí jen aby si pro ni došel, navíc pomocí další schopnosti, jakéhosi nekrotime-u, se dokáže pohybovat úžasně rychle, a z nebohé vytipnuté osoby si ji "vytáhnul".

Hlavní neduhy ChoR jsou hlavně v nedostatku originality. Je hezké, že tvůrci umí kombinovat žánry, jestli to ale má být vše s čím se chtěli vytáhnout, tak je to dost málo. Vlastními nápady se tady moc nehýřilo - snad až na nějaké ty výjimky, jako scéna, kde necromongeři zjišťují, kdo je Riddick vlastně zač, nebo idea speciálních nepřátelských jednotek se skafandrem s fialově svítícím hledím fungujícím na principu termovize, jenž mají za úkol pátrat na bojišti po možných přeživších a v případě jejich nalezení práci svých kolegů dovést do úspěšného konce. Na kvalitě (a na hodnotě díla jako takového) taky ubírá očividná inspirace v cizích kinematografických produktech. Ani mi tak nevadí, že Twohy (nebo spíše jeho výtvarníci) použil jako dekoraci ve vesmírné lodi stejné obří sochy jako Burton v Batmanovi nebo že scéna přestřelky v zatemnělé místnosti nápadně připomíná geniální atmosferickou sci-fi Equilibrium. Spíše mi vadí, že zápletka vykrádá první sérii kanadského fantasy seriálu Lexx, kde je úplně stejný (anti)hrdina, rovněž povoláním zabiják, a rovněž poslední přeživší ze své rodné planety, kterou zničil hlavní záporák, aby se vyhnul naplnění věštby, která má stvrdit jeho osud. S čím se ale Twohy naopak vytáhl, je závěr, který je rozhodně neotřelý a zanechá v člověku jednostranný dojem (buď vás ohromí nebo naštve).

ChoR mě ve výsledku sice nezklamal (nabídl mi hodinu a tři čtvrtě plné "mindless" zábavy), ale ani moc nenadchl - na to by nesměl mít tolik neduhů, musel by být více výrazný a za další by měl alespoň něčím fascinovat. Celkově vzato je nový díl Riddicka veskrze zábavnou podívanou, od které by se ale nemělo očekávat příliš. Je totiž bohužel znát, že se David Twohy ve své ambicióznosti o vytvoření velkofilmu s původní mytologií tak trochu ztratil. Na druhou stranu je to jeho první film s takovým vysokým rozpočtem a věřím, že druhý díl z připravované trilogie (která se doufám uskuteční) bude celkově zvládnut daleko lépe.



Pokud chcete ohodnotit film, použijte k tomu prosím komentář.
K debatě nad osobou recenzenta, recenzí, technickými detaily či k reakci na předchozí příspěvky slouží diskuse, po kliknutí na tlačítko se sama založí. Díky.
Vulgární a pravidla nerespektující komentáře budou vymazány.