Paranormal sem, Activity tam. Každý z vás už jistě slyšel o tomto pozoruhodném projektu. Informacemi o tomhle snímku jsme byli doslova bombardováni ze všech stran. Amatérský filmeček natočený za pouhých 11 000 dolarů vydělal už celosvětově 100 milionů a sesadil tak Záhadu Blair Witch (ta stála 35 tisíc a vydělala 250 milionů) ze žebříčku nejvýdělečnějších filmů všech dob v poměru nákladů a zisku. To se v kinech ještě nějakou dobu ohřeje a při doputování na DVD shrábne dalších pár očekávaných melounků. Dostal nálepku „nejstrašidelnějšího filmu všech dob“, protože Spielberg si prý při jeho zhlédnutí málem nasral do kalhot. Řekl bych, že zrovna tato agitka s jeho jménem udělala své a nalákala do kin mraky zvědavých diváků. Jak to tedy ve skutečnosti dopadlo? Pojďme se mu podívat na zoubek.
Příběh jako takový tu tentokrát chybí. Vlastně jsme svědky jen toho, jak si jedna milenecká dvojice poradí s nečekaným vetřelcem. Noc za nocí totiž navštěvuje Katie jakýsi duch, nebo lépe řečeno poltergeist, který zřejmě po ní něco chce. Její přítel Micah proto koupí kameru a nainstaluje ji do ložnice, aby zjistili, kdo, nebo co že to vlastně stojí na jejím podezření. Malé náznaky paranormálních jevů začínají u kraválu či podivných zvuků, jako různá vrzání nebo skřípání. Následuje tajemný šepot a zabouchávání dveří, které vrcholí psychickým až dokonce fyzickým terorem. Hrdinové už nejsou ve vlastním domě v bezpečí a stejný pocit můžete dostat i vy, když se rozhodnete podívat na tento unikátní projekt.
Po jeho zhlédnutí se slabším náturám lehce stane, že každý šramot u nich doma je může vyvést z kolejí. Útočí totiž na divákovu mysl a dává mu pocítit kus primitivního strachu z něčeho tak všedního, jako je tma. Protože strach ze tmy je nám vlastní, každý z nás ho schovává hluboko uvnitř. Alespoň o tohle šlo snímku především. Ten totiž neměl ze začátku příliš velké ambice, ale chytrý marketing z něj nakonec udělal něco, co ve skutečnosti není. Záběry vyděšených lidí při jeho projekci slibovaly adrenalinovou podívanou. Jenže Záhada Blair Witch s takhle promyšlenou kampaní tu byla první, Cloverfield dotáhl pojem pseudokument k dokonalosti, takže není divu, že amatérský snímeček jim nemůže sahat ani po pás. Ano, lidi se do kin jen hrnuli, ale jaké procento z nich bylo nadmíru spokojeno?
Hádal bych se, kdyby někdo tvrdil, že ústřední dvojice odvedla prvotřídní výkony. Mé sympatie si však nakonec získali, i když jim to chvíli trvalo. Katie si neví se situací rady a stává se čím dál zoufalejší. Micah je oproti ní realista a na paranormální jevy spíše nevěří. Všechno se snaží natáčet, takže mi tím připomněl tu krávu Heather, co bloudila lesem a utíkala před neviditelnou čarodějnicí. Občas jsem nepochopil jejich jednání, třeba to, proč si nikdy nerozsvítili. Naštěstí jsem se v podobné situaci nikdy neocitl, takže nemůžu tvrdit, že bych se zachoval jinak. Každopádně kdybych věděl, že mám v bytě zlého ducha, beru nohy na ramena a zdrhám světelnou rychlostí.
Ruční kamera je tu podle mého názoru dobře využita, přestože po většinu času zabírá ze stejného místa tmavou ložnici. Bohužel kvůli tomu jsme ochuzeni o moment překvapení, protože film, díky svému rozdělení na denní a noční scény, nám přesně diktuje, kdy se máme začít bát. Nevěřil bych ale, co všechno se dá vymyslet na malinkém prostoru. Po většinu toho času neustavičně zíráte do jednoho místa a čekáte, až se někde něco pohne. Musím říct, že to docela zabírá, taková práce s tichem a tmou dobře funguje na vaše smysly a fantazie začíná rotovat na plné obrátky. Závěrečná půlhodina dobře graduje a vy tak režisérovi odpustíte i ten pomalejší rozjezd. Zejména poslední dvě noci jsou pravou adrenalinovou lahůdkou, které ukazují, čeho všeho jsou tajemné síly schopny. Konec mě mile překvapil a vůbec mi nevadilo, že neobsahuje sebemenší náznak nějakého vysvětlení. Zde bych ho ani neočekával a trocha tajemna neuškodí. Docela mě pobavily závěrečné titulky, jež bezpečně patří mezi ty nejkratší v celé filmové historii. Není ale divu, na celém filmu mohlo dělat maximálně 8 lidí.
Hodně nafouknutá bublina nám splaskla a odhalila své pravé jádro. To není až tak shnilé, jak by se nevěřícím divákům, co ke všemu režisérovi závidí jeho finanční úspěch, mohlo zdát. Pokud nebudete očekávat zázraky díky přestřelené reklamě „nejstrašidelnější film všech dob“, můžete se i dobře pobavit. Hlášky typu „nutnost vidět na velkém plátně“ sice obstály, ale noční zhlédnutí filmu v bezpečí domova je taky super, obzvláště když vlastníte domácí kino. Musím se přiznat, že i já jsem při nočních sekvencích nebyl zrovna moc v klidu. A ložnice, hlavně pro ženské publikum, už nikdy nebude tím bezpečným místem, jako dřív. Ale dost už bylo kecání. Prostě ho zkuste a uvidíte. Paranormal Activity je totiž snímkem, co vyvolá v každém z vás zcela odlišné názory a rozporuplné reakce.
Pokud chcete ohodnotit film, použijte k tomu prosím komentář. K debatě nad osobou recenzenta, recenzí, technickými detaily či k reakci na předchozí příspěvky slouží diskuse, po kliknutí na tlačítko se sama založí. Díky. Vulgární a pravidla nerespektující komentáře budou vymazány.
Něco dalšího na způsob Blair Witch muselo přijít dřív nebo později. Koncept "já něco natočím na kameru a bude to tím pádem vypadat opravdově" má, určitě nejen podle mě, spoustu potenciálu, taky proto, že má schopnost působit, na rozdíl od předraženého hollywoodského filmu, realisticky. Aby ale tak skutečně působil, je třeba toho udělat víc: lidé ve snímku nesmějí "hrát", kamera nemůže zabírat hezké obrázky, a už vůbec ne jen tak poletovat, aniž by ji někdo držel, krom toho všeho i scénář musí být napsaný stylem, aby nevytvářel dojem "tohle je pouze film a proto jedeme podle šablony". Až teprve po splnění základních požadavků se můžete, jako filmař, snažit o to, aby byl váš výtvor nejen uvěřitelný, ale taky strašidelný. Obojí se údajně povedlo Orenu Pelimu, resp. jeho debutovému filmu Paranormal Activity, jehož distribuci si (po lehké marketingové masáži od Stevena Spielberga, u kterého "strašilo") vydupali sami diváci. Pojďme se podívat, kde je pravda (resp. jaký mám na film názor já).
Katie a Micah si natáčejí na video to, co se děje u nich v ložnici, když spí. Mají pro to důvod. Domnívají se, že u nich straší. Katie navíc, jak se postupně dozvídáme, se s něčím takovým střetla už v dětství. Micah, který s kamerou operuje po většinu času, snímá nejen jejich ložnici v noci, natáčí i denní momentky a až se začne dít něco podivného, rozhodně kameru nevypíná, jako správný kameraman. A taky, že se u nich v domě něco dít začne. Něco, co je velmi podivné a strašidelné. Ze záběrů pak oba zjišťují, že podivnosti téměř každou nocí gradují a netrvá dlouho, kdy je "něco" v domě probudí poprvé, podruhé, potřetí, počtvrté...
Paranormal Activity (PA) nezapře inspiraci v Záhadě Blair Witch. Začíná pozvolna, postupně graduje a končí tak, jak asi budete čekat - závěr je "nejhustější" částí filmu. Super na PA je to, že jako celek nepůsobí jako nějaké domácí video, nýbrž jako skutečný film. S tou výhodou, že je takový realističtější díky tomu faktu, že je natočený na videokameru. Co musím pochválit, je realisticky působící způsob držení kamery. Není to tu vůbec tak nereálně profesionální jako v Cloverfieldu, ale zase ani tak amatérské jako v Záhadě Blair Witch. Dnešní kamery mají přece jen lepší technologii, která zabrání cukatuře vyššího stupně. Jinak dle mého názoru má Paranormal Activity nejrealističtější kameru v žánru "z pohledu kameramana". Zkrátka působí tak přirozeně, jak jen to jde.
Jak je na tom film po stránce strašidelnosti? Tak na tuhle otázku můžu odpovědět jednoznačným: "Ano, Paranormal Activity je strašidelný." V kině, kde jsem snímek viděl, byl zážitek určitě umocněný velkým plátnem. Myslím si ale, že ani obývák v noci se sluchátkama na uších nemusí být až tak bezpečným místem. Natočené je to opravdu tak dobře a útočí to na ta správná místa v hlavě, až se dostavuje otázka: proč takhle strašidelné nejsou všechny horrory? Hned by nám, horrorovým fandům, bylo na světě lépe. Atmosféra je správně dusná, čemuž pomáhá i to, že tu nejsou žádná samoúčelná, ani hluchá místa. Na dějovou vatu tu taky nezbyl čas. Herci taky odvádějí slušné výkony. A momenty s démonem jsou tak parádní, jak se to jen dalo natočit. Zvuk dělá své, načasování taky, herci rovněž, ale jediné, co opravdu dělá Paranormal Activity strašidelnou parádou, je režisér Oren Peli, který to všechno dokázal dát do takové souhry, že se po čas, ale i po, filmu budete bát tak, jak to nedokázalo spoustu, třeba i slavných, režisérů.
Vážně spokojenost, takhle dobrý a zároveň strašidelný film nevzniká často. Rozhodně na něj jděte.
Pokud chcete ohodnotit film, použijte k tomu prosím komentář. K debatě nad osobou recenzenta, recenzí, technickými detaily či k reakci na předchozí příspěvky slouží diskuse, po kliknutí na tlačítko se sama založí. Díky. Vulgární a pravidla nerespektující komentáře budou vymazány.
