Nu Image mají nějakou zvláštní zálibu ve vodních potvorách. Ještě předtím,
než získali nehynoucí slávu a obdiv s chobotnicema (Octopus, Octopus 2)
a žralokama (Shark Attack 3) zkusili prorazit s krokodýlama. Nedá se říct,
že by šlo o úplně nepovedený pokus - je jen o něco horší než výše zmíněná
mistrovská díla. :-)
K jednomu kalifornskému jezeru přijíždí parta teenagerů (odbočka: nevěděl
by někdo, proč k nejoblíbenějšímu žrádlu různých přerostlých zvířátek
a k nejoblíbenějšímu cíli maniakálních vrahů patřej právě teenageři?).
Plánují příjemnou lodní plavbu, která se ovšem poněkud zvrtne. Jezero je
totiž už přes 100 let domovem obrovského krokodýla, kterého si kdysi nějaký
nadšenec do staroegyptských náboženství přivezl z dovolené.
Jak už to tak bývá, krokodýla někdo na začátku filmu pořádně namíchne
(v tomto případě jsou to dva rybáři, kteří jen tak z legrace zničí jeho
vejce, za což jsou po zásluze sežráni). Teenageři, vedení neselhávajícím
instinktem, se utáboří právě na tomto místě, čímž se pochopitelně stanou dalším
cílem. To je ještě podpořeno infantilním žertíkem jednoho z nich, který
ukryje jediné přeživší vejce do batohu hlavní hrdinky Claire, a tím
vlastně vytvoří důvod, proč krokodýl celou (postupně se zmenšující) skupinku
tak úporně pronásleduje. Po hodině zběsilých útěků zbudou jen tři zoufalci,
kteří se s krokodýlem vypořádají. Potěšilo mě, že aspoň to vypořádání
mělo v sobě určitou (nic moc) logiku, že nešlo o tradiční vyhození do povětří
za pomoci dynamitu, kyslíkové bomby, granátů, torpéda nebo něčeho podobného.
Jestli měl závěr nějaký jakž takž ucházející smysl, zbytek filmu ho moc nemá.
První problém je v samotném krokodýlovi, ovládajícímu kousky, nad kterými
zůstává rozum stát: auto s rybářem si dotlačí do jezera, na auto s teenagerem
napřed vyleje benzín a pak ho zapálí, s elegancí delfína vyskočí z vody do
čtyřmetrové výšky, přeskočí loďku a zase zapadne pod hladinu apod. Zaujal mě
také jeho radar, se kterým vždy vyčmuchá, kde je jeho poslední vejce, vrhne
se za ním, aby poté, co už už dosáhne svého cíle, zase odběhl někam jinam.
Neuvěřitelné je také chování lidí. Že se vandalové rozhodnou zničit hnízdo,
prosím, to je celkem běžné. Ale že by v jezeře přes sto let žila lidožravá
potvora, aniž by to komukoliv vadilo, to se mi zda přitažené za vlasy. Že by
první věc, kterou dívka po vyčerpávajícím běhu nočním lesem s krokodýlem
v patách a po doběhnutí do opuštěného domů udělá, byl odchod do koupelny
za účelem omytí se, to se mi zda neuvěřitelně (aspoň jsem se dočkal překvapení,
protože navzdory mým předpokladům na ni krokodýl nevyskočil že záchoda, ale
prošel zdí). Taky se mi zdá podivné, že se šerif s lovcem krokodýlů dohodnou,
že je potřeba dojet pro co největší zbraně, načež se vrhnou na lov pouze se
dvěma pistolema.
Vzhledem k tématice filmu se vnucuje srovnání s Aligátorem. Pro Krokodýla
dopadá dost špatně. V Aligátorovi je vcelku ucházející atmosféra, plus minus
realistická obluda (nesmrtelná, ale to se v monster filmech toleruje), plus
minus realistické vysvětlení, proč se děje to, co se děje. Krokodýl má navrch
asi jenom v závěru, a to ještě zavírám obě oči nad „sebeobětováním se” vtipálka
Duncana. Pokud se vám nelíbil Aligátor, od Krokodýla se radši držte dál - leda
snad pokud se chcete pobavit tou spoustou nesmyslů...
Pokud chcete ohodnotit film, použijte k tomu prosím komentář. K debatě nad osobou recenzenta, recenzí, technickými detaily či k reakci na předchozí příspěvky slouží diskuse, po kliknutí na tlačítko se sama založí. Díky. Vulgární a pravidla nerespektující komentáře budou vymazány.
